Sněmovna dnes nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňovali v debatě pozměňovací návrhy. Schvalování předlohy by mělo pokračovat v pátek.
Česká Poslanecká sněmovna zřejmě schválí novelu o mechanismu prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí v souladu s Evropskou unií. Ti z nich, kteří by se rozhodli v České republice usadit, jsou ekonomicky soběstační a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu.
Italský vicepremiér a lídr vládní strany Liga Matteo Salvini a maďarský premiér Viktor Orbán dnes na každoročním sjezdu protiimigrační strany v severoitalském Pontidu zaútočili na Evropskou komisi a označili ji za ekoteroristickou a byrokratickou.
Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě.
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v České republice i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. Vyplývá to z průzkumu vypracovaného pro české ministerstvo vnitra.
Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 vytvořili Rusové prchající před konfliktem, odvody nebo režimem prezidenta Vladimira Putina v Srbsku živou komunitu. Vyplývá to z rozhovorů agentury Reuters se dvěma desítkami přistěhovalců a místními úředníky.
V Německu nyní žije téměř 3,5 milionu uprchlíků, což je nejvíce od 50. let minulého století. S odvoláním na statistiku německé vlády to dnes napsal list Neue Osnabrücker Zeitung. Jen běženců z Ukrajiny, která se už déle než dva a půl roku brání ruské agresi, je ve spolkové republice 1,18 milionu.
České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS).
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy.
Státy jako Rusko a Bělorusko, které se snaží přes vnější hranice do Evropské unie dostávat migranty s cílem sedmadvacítku destabilizovat, by měly být považovány za hrozbu pro její bezpečnost, je přesvědčena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedla to v dopise adresovaném v úterý členským zemím.
