Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 974. den (24.10.2024)
pátek 25.10.2024, 01:15
Ruský prezident Vladimir Putin 24. října nepopřel přítomnost severokorejských vojáků v Rusku, a to na pozadí oficiálních ukrajinských zpráv, že první severokorejské vojenské jednotky dorazily 23. října do Kurské oblasti. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) 24. října oznámila, že první jednotky severokorejských vojáků dorazily 23. října do Kurské oblasti.[1] HUR uvedla, že severokorejský personál cvičil na vojenském cvičišti Baranovskij v Ussurijsku v Přímořském kraji, na vojenském cvičišti Donguz v Ulan-Ude v Burjatské republice, na vojenském cvičišti Jekatěrinoslavskij v Jekatěrinoslavce v Amurské oblasti, na 248. vojenském cvičišti v Kňaze-Volkonském v Chabarovském kraji a na 249. vojenském cvičišti v Přímořském kraji. HUR informovala, že ruská armáda několik týdnů koordinovala činnost se severokorejskými vojenskými jednotkami. HUR dále uvedla, že Severní Korea převezla do Ruska zhruba 12.000 severokorejských vojáků, včetně 500 důstojníků a tří generálů, a že za dohled nad výcvikem a adaptací severokorejského vojenského personálu odpovídá náměstek ruského ministra obrany generálplukovník Junus-Bek Jevkurov. HUR poznamenala, že ruská armáda poskytuje severokorejským vojákům munici a další osobní vybavení. Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci po skončení summitu BRICS v Kazani v Republice Tatarstán odpověděl na otázku týkající se nedávno zveřejněných satelitních snímků jihokorejské rozvědky, které údajně ukazují severokorejské jednotky v Rusku.[2] Putin s úšklebkem odvětil, že "fotky jsou vážná věc" a "něco odrážejí".[3] Putin připomněl článek o vzájemné obraně v rusko-severokorejské dohodě o strategickém partnerství, která byla vyhlášena v červnu 2024 a oficiálně ratifikována ruskou Státní dumou 24. října 2024.[4]
Běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka rezolutně naznačil, že běloruské síly nebudou bojovat na Ukrajině, a zřejmě zpochybnil pravděpodobné snahy ruského prezidenta Vladimira Putina zapojit do ruské války proti Ukrajině i severokorejské síly. Lukašenka 23. října v odpovědi na otázku BBC ohledně zpráv o severokorejských jednotkách, které se chystají bojovat po boku ruských sil na Ukrajině, prohlásil, že tyto zprávy jsou "nesmysl", že ruský prezident Vladimir Putin by se "nikdy nepokusil přesvědčit" jiný stát, aby zapojil svou armádu do ruské války na Ukrajině, a že nasazení ozbrojených sil jakéhokoli státu - včetně Běloruska - na frontě na Ukrajině by bylo "krokem k eskalaci" války.[5] Lukašenka rovněž uvedl, že pokud se "my" (Bělorusové) zapojíme do války, bude to "cesta k eskalaci" a že NATO v reakci na zapojení jiné země rozmístí na Ukrajině své síly. Lukašenka nadále popíral, že by se Bělorusko podílelo na zahájení plné invaze Ruska na Ukrajinu tím, že část ruských jednotek útočila z běloruského území. Lukašenka 23. října také poskytl rozhovor ruské státní televizi Rossija 1, v němž uvedl, že si nemyslí, že ruské vedení nebo armáda potřebují severokorejské jednotky, protože na frontě je dostatek ruských sil a Rusko má značné mobilizační zdroje.[6] Lukašenka prohlásil, že Moskva chápe, že nasazení severokorejských sil do války by bylo pro Rusko "nežádoucí" a že Západ bude reagovat vysláním jednotek NATO na Ukrajinu. Je pozoruhodné, že Lukašenkova prohlášení o tom, že použití severokorejských sil ve válce proti Ukrajině není v zájmu Ruska, nezmínila kremelská tisková agentura TASS. Z jeho prohlášení citovala pouze slova o tom, že NATO v reakci na účast severokorejských sil ve válce rozmístí na Ukrajině svá vojska.[7]
Kreml se údajně snaží prezentovat summit BRICS v Kazani v Republice Tatarstán jako důkaz široké mezinárodní podpory Ruska - zejména domácímu publiku v Rusku. Ruský opoziční server Meduza 24. října uvedl, že se seznámil s manuálem ruské prezidentské administrativy pro ruská státní média a propagandisty s pokyny, jak prezentovat probíhající summit BRICS v Kazani.[8] Manuál údajně zdůrazňuje tři témata: ruský prezident Vladimir Putin je "neformálním vůdcem světové většiny", západní elity "panikaří" a na Západě obecně převládá "úzkost". Kreml sdělovacím prostředkům údajně nařídil, aby informovaly, že summit BRICS "přitahuje pozornost světa" a dokazuje, že "pokusy izolovat" Rusko po jeho plné invazi na Ukrajinu "selhaly". Podle Meduzy mají média zdůrazňovat, jak Putin navazuje "strategické vazby, které se neomezují na jeden směr", na rozdíl od údajných "pomíjivých spojenectví" Západu (NATO letos oslavilo 75. výročí svého vzniku). Ruská státní média a propagandisté v posledních dnech publikovali články upozorňující na řadu těchto témat, někdy dokonce doslovně tak, jak je údajně napsáno v manuálu.[9] Ruský opoziční server Vjorstka 24. října informoval, že proruští boti [bot je program, který vykonává automatizovanou činnost na internetu - pozn. CENZOR.CZ] na ruské sociální síti VKontakte (VK) zanechali během dvou dnů více než 10.000 komentářů o summitu BRICS - údajně se jedná o jednu z nejrozsáhlejších akcí kremelských botů v poslední době.[10] Tito boti propagovali myšlenky, že Rusko není mezinárodně izolované, že vliv BRICS roste, že protiruské sankce ztrácejí na významu a že ruské síly dosahují úspěchů na Ukrajině. Jeden ruský zasvěcený zdroj 24. října tvrdil, že blíže nespecifikované zdroje napojené na Kreml uvedly, že státy BRICS z velké části nepodporují postoj Ruska k jeho válce na Ukrajině, což Kreml donutilo zatlačit toto téma do pozadí, aby dosáhl aspoň nějaké "seriózní mezinárodní součinnosti".[11] Tento zasvěcený zdroj tvrdil, že během summitu se na několika schůzkách diskutovalo o mírových návrzích Čínské lidové republiky (ČLR) a Brazílie - které zvýhodňují Rusko -, ale že tyto diskuse "nakonec k ničemu nevedly".[12] ISW 23. října usoudil, že přijetí Kazaňské deklarace v druhý den summitu BRICS ukázalo, že Rusko si zatím nezajistilo mezinárodní podporu ani nevytvořilo alternativní bezpečnostní strukturu, jak si Kreml přeje.[12]
Ruský prezident Vladimir Putin se 24. října na tiskové konferenci po summitu BRICS pokoušel projevit důvěru v ruskou armádu a její schopnost odrazit ukrajinský vpád do Kurské oblasti. Putin tvrdil, že ruské síly obklíčily zhruba 2000 ukrajinských vojáků, kteří jsou v Kurské oblasti nyní "zablokováni".[13] Putin ovšem nepřiznal, že ukrajinský klín v Kurské oblasti se rozprostírá od ukrajinsko-ruské mezinárodní hranice a že ukrajinské síly mohou volně projíždět úseky hranice pod ukrajinskou kontrolou. Putin také tvrdil, že ukrajinské síly během operace v Kurské oblasti ztratily za poslední "měsíc a něco" zhruba 26.000 vojáků - což je pravděpodobně silně přehnané tvrzení.
Ukrajinské úřady vyšetřují další popravu ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky v Pokrovsku na pozadí stále častějších případů poprav válečných zajatců ruskými silami na celém válčišti. Ukrajinská generální prokuratura 24. října oznámila, že zahajuje předběžné vyšetřování vraždy ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky u Selydova (jihovýchodně od Pokrovska).[14] Generální prokuratura oznámila, že ruské síly 6. října zajaly čtyři ukrajinské vojáky u Selydova a natočily jejich výslechy a že ukrajinské síly pak po znovudobytí ztracených pozic 7. října objevily těla čtyř zabitých vojáků. Generální prokuratura nezveřejnila fotografie ani záběry potvrzující tuto zprávu.[15] Ukrajinský ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinec 24. října sdělil, že zaslal dopisy Organizaci spojených národů (OSN) a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK) o porušování Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci ze strany ruských sil. Ukrajinští představitelé 24. října také oznámili, že ruské síly popravily 18. října poblíž Selydova dva neozbrojené ukrajinské válečné zajatce.[16]
Klíčové poznatky:
* Ruský prezident Vladimir Putin 24. října nepopřel přítomnost severokorejských vojáků v Rusku, a to na pozadí oficiálních ukrajinských zpráv, že první severokorejské vojenské jednotky dorazily 23. října do Kurské oblasti.
* Běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka rezolutně naznačil, že běloruské síly nebudou bojovat na Ukrajině, a zřejmě zpochybnil pravděpodobné snahy ruského prezidenta Vladimira Putina zapojit do ruské války proti Ukrajině i severokorejské síly.
* Kreml se údajně snaží prezentovat summit BRICS v Kazani v Republice Tatarstán jako důkaz široké mezinárodní podpory Ruska - zejména domácímu publiku v Rusku.
* Ruský prezident Vladimir Putin se 24. října na tiskové konferenci po summitu BRICS pokoušel projevit důvěru v ruskou armádu a její schopnost odrazit ukrajinský vpád do Kurské oblasti.
* Ukrajinské úřady vyšetřují další popravu ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky v Pokrovsku na pozadí stále častějších případů poprav válečných zajatců ruskými silami na celém válčišti.
* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a poblíž Torecka a Pokrovska.
* Ruské síly v poslední době postupovaly poblíž Kreminné a Siverska.
* Ruské ministerstvo vnitra (MV), ministerstvo obrany (MO) a Národní garda Ruské federace údajně mají své vlastní jednotky Achmat, které plní různé funkce v různých sektorech fronty a týlu.
Běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka rezolutně naznačil, že běloruské síly nebudou bojovat na Ukrajině, a zřejmě zpochybnil pravděpodobné snahy ruského prezidenta Vladimira Putina zapojit do ruské války proti Ukrajině i severokorejské síly. Lukašenka 23. října v odpovědi na otázku BBC ohledně zpráv o severokorejských jednotkách, které se chystají bojovat po boku ruských sil na Ukrajině, prohlásil, že tyto zprávy jsou "nesmysl", že ruský prezident Vladimir Putin by se "nikdy nepokusil přesvědčit" jiný stát, aby zapojil svou armádu do ruské války na Ukrajině, a že nasazení ozbrojených sil jakéhokoli státu - včetně Běloruska - na frontě na Ukrajině by bylo "krokem k eskalaci" války.[5] Lukašenka rovněž uvedl, že pokud se "my" (Bělorusové) zapojíme do války, bude to "cesta k eskalaci" a že NATO v reakci na zapojení jiné země rozmístí na Ukrajině své síly. Lukašenka nadále popíral, že by se Bělorusko podílelo na zahájení plné invaze Ruska na Ukrajinu tím, že část ruských jednotek útočila z běloruského území. Lukašenka 23. října také poskytl rozhovor ruské státní televizi Rossija 1, v němž uvedl, že si nemyslí, že ruské vedení nebo armáda potřebují severokorejské jednotky, protože na frontě je dostatek ruských sil a Rusko má značné mobilizační zdroje.[6] Lukašenka prohlásil, že Moskva chápe, že nasazení severokorejských sil do války by bylo pro Rusko "nežádoucí" a že Západ bude reagovat vysláním jednotek NATO na Ukrajinu. Je pozoruhodné, že Lukašenkova prohlášení o tom, že použití severokorejských sil ve válce proti Ukrajině není v zájmu Ruska, nezmínila kremelská tisková agentura TASS. Z jeho prohlášení citovala pouze slova o tom, že NATO v reakci na účast severokorejských sil ve válce rozmístí na Ukrajině svá vojska.[7]
Kreml se údajně snaží prezentovat summit BRICS v Kazani v Republice Tatarstán jako důkaz široké mezinárodní podpory Ruska - zejména domácímu publiku v Rusku. Ruský opoziční server Meduza 24. října uvedl, že se seznámil s manuálem ruské prezidentské administrativy pro ruská státní média a propagandisty s pokyny, jak prezentovat probíhající summit BRICS v Kazani.[8] Manuál údajně zdůrazňuje tři témata: ruský prezident Vladimir Putin je "neformálním vůdcem světové většiny", západní elity "panikaří" a na Západě obecně převládá "úzkost". Kreml sdělovacím prostředkům údajně nařídil, aby informovaly, že summit BRICS "přitahuje pozornost světa" a dokazuje, že "pokusy izolovat" Rusko po jeho plné invazi na Ukrajinu "selhaly". Podle Meduzy mají média zdůrazňovat, jak Putin navazuje "strategické vazby, které se neomezují na jeden směr", na rozdíl od údajných "pomíjivých spojenectví" Západu (NATO letos oslavilo 75. výročí svého vzniku). Ruská státní média a propagandisté v posledních dnech publikovali články upozorňující na řadu těchto témat, někdy dokonce doslovně tak, jak je údajně napsáno v manuálu.[9] Ruský opoziční server Vjorstka 24. října informoval, že proruští boti [bot je program, který vykonává automatizovanou činnost na internetu - pozn. CENZOR.CZ] na ruské sociální síti VKontakte (VK) zanechali během dvou dnů více než 10.000 komentářů o summitu BRICS - údajně se jedná o jednu z nejrozsáhlejších akcí kremelských botů v poslední době.[10] Tito boti propagovali myšlenky, že Rusko není mezinárodně izolované, že vliv BRICS roste, že protiruské sankce ztrácejí na významu a že ruské síly dosahují úspěchů na Ukrajině. Jeden ruský zasvěcený zdroj 24. října tvrdil, že blíže nespecifikované zdroje napojené na Kreml uvedly, že státy BRICS z velké části nepodporují postoj Ruska k jeho válce na Ukrajině, což Kreml donutilo zatlačit toto téma do pozadí, aby dosáhl aspoň nějaké "seriózní mezinárodní součinnosti".[11] Tento zasvěcený zdroj tvrdil, že během summitu se na několika schůzkách diskutovalo o mírových návrzích Čínské lidové republiky (ČLR) a Brazílie - které zvýhodňují Rusko -, ale že tyto diskuse "nakonec k ničemu nevedly".[12] ISW 23. října usoudil, že přijetí Kazaňské deklarace v druhý den summitu BRICS ukázalo, že Rusko si zatím nezajistilo mezinárodní podporu ani nevytvořilo alternativní bezpečnostní strukturu, jak si Kreml přeje.[12]
Ruský prezident Vladimir Putin se 24. října na tiskové konferenci po summitu BRICS pokoušel projevit důvěru v ruskou armádu a její schopnost odrazit ukrajinský vpád do Kurské oblasti. Putin tvrdil, že ruské síly obklíčily zhruba 2000 ukrajinských vojáků, kteří jsou v Kurské oblasti nyní "zablokováni".[13] Putin ovšem nepřiznal, že ukrajinský klín v Kurské oblasti se rozprostírá od ukrajinsko-ruské mezinárodní hranice a že ukrajinské síly mohou volně projíždět úseky hranice pod ukrajinskou kontrolou. Putin také tvrdil, že ukrajinské síly během operace v Kurské oblasti ztratily za poslední "měsíc a něco" zhruba 26.000 vojáků - což je pravděpodobně silně přehnané tvrzení.
Ukrajinské úřady vyšetřují další popravu ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky v Pokrovsku na pozadí stále častějších případů poprav válečných zajatců ruskými silami na celém válčišti. Ukrajinská generální prokuratura 24. října oznámila, že zahajuje předběžné vyšetřování vraždy ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky u Selydova (jihovýchodně od Pokrovska).[14] Generální prokuratura oznámila, že ruské síly 6. října zajaly čtyři ukrajinské vojáky u Selydova a natočily jejich výslechy a že ukrajinské síly pak po znovudobytí ztracených pozic 7. října objevily těla čtyř zabitých vojáků. Generální prokuratura nezveřejnila fotografie ani záběry potvrzující tuto zprávu.[15] Ukrajinský ombudsman pro lidská práva Dmytro Lubinec 24. října sdělil, že zaslal dopisy Organizaci spojených národů (OSN) a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK) o porušování Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci ze strany ruských sil. Ukrajinští představitelé 24. října také oznámili, že ruské síly popravily 18. října poblíž Selydova dva neozbrojené ukrajinské válečné zajatce.[16]
Klíčové poznatky:
* Ruský prezident Vladimir Putin 24. října nepopřel přítomnost severokorejských vojáků v Rusku, a to na pozadí oficiálních ukrajinských zpráv, že první severokorejské vojenské jednotky dorazily 23. října do Kurské oblasti.
* Běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka rezolutně naznačil, že běloruské síly nebudou bojovat na Ukrajině, a zřejmě zpochybnil pravděpodobné snahy ruského prezidenta Vladimira Putina zapojit do ruské války proti Ukrajině i severokorejské síly.
* Kreml se údajně snaží prezentovat summit BRICS v Kazani v Republice Tatarstán jako důkaz široké mezinárodní podpory Ruska - zejména domácímu publiku v Rusku.
* Ruský prezident Vladimir Putin se 24. října na tiskové konferenci po summitu BRICS pokoušel projevit důvěru v ruskou armádu a její schopnost odrazit ukrajinský vpád do Kurské oblasti.
* Ukrajinské úřady vyšetřují další popravu ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky v Pokrovsku na pozadí stále častějších případů poprav válečných zajatců ruskými silami na celém válčišti.
* Ukrajinské síly v poslední době postupovaly v Kurské oblasti a poblíž Torecka a Pokrovska.
* Ruské síly v poslední době postupovaly poblíž Kreminné a Siverska.
* Ruské ministerstvo vnitra (MV), ministerstvo obrany (MO) a Národní garda Ruské federace údajně mají své vlastní jednotky Achmat, které plní různé funkce v různých sektorech fronty a týlu.
Odhadovaná kontrola nad územím Ukrajiny a hlavní manévrovací osy ruské armády ke dni 24. října 2024 ve 21:00 hodin SELČ.
Odkazy:
[1] https://t.me/DIUkraine/4723
[2] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[3] http://www.kremlin.ru/events/president/news/75385
[4] http://www.kremlin.ru/events/president/news/75385 ; https://t.me/MID_Russia/46997
[5] https://www.bbc.com/news/articles/c62938gl6q1o
[6] https://president.gov.by/ru/events/interv-u-zurnalistke-vgtrk-ol-ge-skab...
[7] https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/22207415
[8] https://meduza.io/feature/2024/10/24/my-prochitali-metodichku-kremlya-o-...
[9] https://www.kp.ru/daily/27651/5001424/ ; https://ria.ru/20241022/metshin-1979241265.html ; https://t.me/margaritasimonyan/14395; https://www.pnp.ru/politics/leonid-sluckiy-zapad-v-panike-ot-usileniya-b... ; https://aif.ru/politics/volodin-sammit-briks-pokazal-chto-plan-ssha-i-es...
[10] https://verstka.media/10-tysyach-kommentariev-za-dva-dnya-vo-vremya-samm...?
[11] https://t.me/kremlin_sekret/16370
[12] https://isw.pub/UkrWar102324
[13] http://www.kremlin.ru/events/president/news/75385 ; https://t.me/tass_agency/281504 ; https://t.me/tass_agency/281505 ; https://t.me/tass_agency/281523 ; https://t.me/tass_agency/281526
[14] https://www.gp.gov.ua/ua/posts/cergovii-vojennii-zlocin-rosiyan-poblizu-...
[15] https://meduza.io/news/2024/10/24/vlasti-ukrainy-zayavili-chto-rossiyski... ; https://www.gp.gov.ua/ua/posts/cergovii-vojennii-zlocin-rosiyan-poblizu-...
[16] https://t.me/dmytro_lubinetzs/7049
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 973. den (23.10.2024)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)
[1] https://t.me/DIUkraine/4723
[2] https://understandingwar.org/backgrounder/russian-offensive-campaign-ass...
[3] http://www.kremlin.ru/events/president/news/75385
[4] http://www.kremlin.ru/events/president/news/75385 ; https://t.me/MID_Russia/46997
[5] https://www.bbc.com/news/articles/c62938gl6q1o
[6] https://president.gov.by/ru/events/interv-u-zurnalistke-vgtrk-ol-ge-skab...
[7] https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/22207415
[8] https://meduza.io/feature/2024/10/24/my-prochitali-metodichku-kremlya-o-...
[9] https://www.kp.ru/daily/27651/5001424/ ; https://ria.ru/20241022/metshin-1979241265.html ; https://t.me/margaritasimonyan/14395; https://www.pnp.ru/politics/leonid-sluckiy-zapad-v-panike-ot-usileniya-b... ; https://aif.ru/politics/volodin-sammit-briks-pokazal-chto-plan-ssha-i-es...
[10] https://verstka.media/10-tysyach-kommentariev-za-dva-dnya-vo-vremya-samm...?
[11] https://t.me/kremlin_sekret/16370
[12] https://isw.pub/UkrWar102324
[13] http://www.kremlin.ru/events/president/news/75385 ; https://t.me/tass_agency/281504 ; https://t.me/tass_agency/281505 ; https://t.me/tass_agency/281523 ; https://t.me/tass_agency/281526
[14] https://www.gp.gov.ua/ua/posts/cergovii-vojennii-zlocin-rosiyan-poblizu-...
[15] https://meduza.io/news/2024/10/24/vlasti-ukrainy-zayavili-chto-rossiyski... ; https://www.gp.gov.ua/ua/posts/cergovii-vojennii-zlocin-rosiyan-poblizu-...
[16] https://t.me/dmytro_lubinetzs/7049
● Ruská útočná válka proti Ukrajině v analýze ISW - 973. den (23.10.2024)
Zdroj: Insitute for the Study of War (ISW)