V Rize jedná východní křídlo NATO, za Českou republiku se účastní prezident Pavel
úterý 11.06.2024, 12:09
Český prezident Petr Pavel (vlevo) a generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na summitu zemí B9 v lotyšské Rize.
Výzvy k semknutosti a solidaritě Severoatlantické aliance tváří v tvář ruské hrozbě a zároveň k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské agresi, zazněly dnes na úvod summitu Bukurešťského formátu (B9). Ten sdružuje devět zemí z východního křídla NATO, nicméně v Rize jsou zastoupeni i noví členové aliance Finsko a Švédsko a summitu se účastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
VIDEO: Úvodní poznámky generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga před zahájením summitu B9 v lotyšské Rize
Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ādaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.
Prezident Petr Pavel s českými příslušníky předsunutých sil NATO na základně Ādaži u Rigy.
Hlavním bodem jednání v lotyšské metropoli je příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu. "Ukrajina potřebuje dlouhodobou a předvídatelnou podporu," zdůraznil další bod agendy Stoltenberg.
VIDEO: Úvodní poznámky generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga před zahájením summitu B9 v lotyšské Rize
"Bezpečnost není laciná," prohlásil na úvod polský prezident Andrzej Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko před případným útokem. Duda nicméně varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu, a Kreml také využívá migraci jako zbraň. "Rusko je připraveno použít všechny síly a prostředky, aby dosáhlo svých neoimperiálních cílů," prohlásil. Věří však, že summit ve Washingtonu vyslechne společný hlas zemí B9 a potvrdí solidaritu celé aliance, vždyť NATO "zůstává hlavním garantem bezpečnosti" a "závazek bránit každou píď území členských států je neporušitelný".

K prohloubení spolupráce, dialogu a solidarity vybídl také rumunský prezident Klaus Johannis. "Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, dokud bude třeba," ujistil. "Rusko zůstane největším ohrožením našich států a také celé Evropy. Na východním křídle NATO jsme v první linii a čelíme devastujícím následkům války [Ruska proti Ukrajině]," prohlásil a vybídl k posílení obranného odstrašování "od Baltu po Černé moře".

"Vítězství Ukrajiny [ve válce s Ruskem] má mimořádný význam pro naši bezpečnost. Musíme zajistit dlouhodobou podporu, jakož i cestovní mapu zajišťující, že Ukrajina dospěje k členství v NATO," prohlásil lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs.

Maďarsko a Slovensko, jejichž vlády zaujímají k vojenské podpoře Ukrajiny zdrženlivý postoj, na summitu v Rize zastupují velvyslanci. Podle kuloárních informací není jisté, zda země B9 dospějí na závěr vrcholné schůzky ke společnému prohlášení.

Zdroj: ČTK