Prezident Pavel se setkal s ukrajinským protějškem Zelenským, který poděkoval za muniční iniciativu
čtvrtek 11.04.2024, 13:16 - aktualizováno v 18:21
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (vlevo) se před Summitem Trojmoří v litevském Vilniusu setkal se svým českým protějškem Petrem Pavlem.
Český prezident Petr Pavel se dnes ve Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu zaměřenou na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Novinářům to sdělili zástupci české prezidentské kanceláře. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Zelenskyj odpoledne na internetu uvedl, že Pavla informoval o situaci na bojišti, o ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a také o potřebách své země v oblasti energetických zařízení. Oba prezidenti se v Litvě účastní summitu iniciativy Trojmoří.

Po skončení summitu Pavel českým novinářům řekl, že Česká republika v zemích mimo Evropskou unii už identifikovala více než milion kusů dělostřelecké munice, jež by mohla být zakoupena pro Ukrajinu. Dříve mluvil o počtu 800.000 kusů.
VIDEO: Setkání českého prezidenta Petra Pavla s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským před zahájením Summitu Trojmoří v litevském Vilniusu
"Jednali jsme o obranné podpoře Ukrajiny, posílení spolupráce v obranném průmyslu, o naší integraci do EU a NATO a o uzavření dvoustranné bezpečnostní dohody," napsal Zelenskyj na sociálních sítích X a Telegram, kde své příspěvky doprovodil videem ze setkání. České republice poděkoval za vytrvalou podporu Ukrajiny.
Pavel na síti X uvedl, že Zelenského ujistil o pokračující české podpoře Ukrajiny všemi možnými prostředky. "Tedy nejen dodávkami munice ve spolupráci se zahraničními partnery, ale i plánováním poválečné obnovy a podporou země na cestě do Evropské unie a Severoatlantické aliance," poznamenal český prezident.

Návrh zakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii předložil český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince - půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300.000 kusů 122 milimetrů.

Bruselský server Politico počátkem února napsal, že Česká republika se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice. K iniciativě se dosud připojila zhruba dvacítka zemí.

Pavel se sešel se Zelenským právě na okraj bezpečnostní konference v Mnichově v polovině února. Ukrajinský prezident tehdy poděkoval českému protějšku za pomoc, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině v její obraně před ruskou invazí, která trvá už déle než dva roky. Pavel ujistil, že Česká republika bude zemi nadále podporovat.

Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které uskupení rozšířilo teprve loni. Jejím cílem je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru.

Podle Pražského hradu iniciativa v souvislosti s ruskou agresí deklaruje jednoznačnou a všestrannou podporu Ukrajině a Moldavsku  zasazuje se o aktivní roli při obnově Ukrajiny. Naposledy se summit Trojmoří uskutečnil loni v září v Bukurešti. Kromě přijetí Řecka se tehdy k iniciativě přidružily také Moldavsko a Ukrajina.

● Britský ministr Cameron v USA ocenil českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu (09.04.2024)
● Hynek: Munice v české iniciativě pro Ukrajinu vyjde na asi 40 až 50 miliard korun (04.04.2024)
● Česká republika na nákup munice pro Ukrajinu dá vyšší stovky milionů korun (03.04.2024)
● Lipavský: Na českou iniciativu na nákup munice pro Kyjev je třeba více peněz (03.04.2024)
● Ukrajině hrozí, že neudrží frontové linie, píše Politico (03.04.2024)
● Ministr Lipavský vítá estonský zájem o muniční iniciativu (02.04.2024)
● Německo podpoří český nákup munice pro Ukrajinu 576 miliony eur (02.04.2024)
● Na muniční iniciativu České republiky stále není dost peněz, řekl estonský ministr obrany Pevkur (30.03.2024)
● Česká republika podepsala smlouvy na dodávky munice Ukrajině, píše Corriere della Sera (28.03.2024)
● Hnutí ANO vyzvalo vládu ke zveřejnění výše příspěvku České republiky na munici pro Ukrajinu (28.03.2024)
● Polský ministr Sikorski: Polsko zdvojnásobí příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu (27.03.2024)
● Unian: Muniční iniciativa je mistrovskou ukázkou psychologické operace (26.03.2024)
● Ministr Lipavský: Slovinsko podpoří iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu (26.03.2024)
● K české muniční iniciativě pro Ukrajinu se připojí Island dvěma miliony eur (25.03.2024)
● Ukrajina potřebuje další zbraně, řekl Zelenskyj a ocenil iniciativu České republiky (21.03.2024)
● Česká republika podle Scholze ukázala, že zbraně pro Ukrajinu je nutné hledat mimo Evropu (20.03.2024)
● Summit EU může urychlit pomoc Ukrajině, i na základě iniciativy České republiky, uvedl Michel (19.03.2024)
● Finsko a Kanada dají na nákup munice pro Ukrajinu z iniciativy České republiky stamiliony korun (19.03.2024)
● Ukrajinu šokuje, že americká vojenská pomoc zůstává zablokovaná, řekl Kuleba (19.03.2024)
● Česká iniciativa podle Berlína přinesla pokrok v zásobování Ukrajiny municí (19.03.2024)
● Ministr Lipavský vyzve další státy EU, aby se zapojily do nákupu munice (18.03.2024)
● Česká republika nakupuje munici pro Ukrajinu i od spojenců Ruska, píše WSJ (17.03.2024)
● The Telegraph: Česká iniciativa přišla včas, Ukrajina nemusí šetřit municí (13.03.2024)
● Munici získanou přes českou iniciativu Ukrajina obdrží brzy, řekl ministr Kuleba (13.03.2024)
● Summit EU nepřímo ocení Českou republiku za munici, vyplývá ze závěrů (12.03.2024)
● Premiér Fiala: Máme příslib dalších 200.000 kusů munice pro Ukrajinu (12.03.2024)
● Peníze podle premiéra Fialy zatím stačí na nákup 300.000 kusů munice pro Ukrajinu (08.03.2024)
● Prezident Pavel: Částka na nákup munice pro Ukrajinu je shromážděná (07.03.2024)
● Bloomberg: Spojenci Kyjeva zajistili téměř všechny finance na českou iniciativu (07.03.2024)
● K české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu přispějí i Norsko a Lotyšsko (07.03.2024)
● Německo se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu (06.03.2024)
● Francouzský prezident Macron se v Praze vyslovil pro podporu Ukrajiny, jednal o jaderné energetice (05.03.2024)
● Litva se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu (04.03.2024)
● Prezident Pavel bude se svým francouzským protějškem Macronem jednat mj. o českém plánu na pořízení munice pro Ukrajinu (04.03.2024)
● Nizozemsko slíbilo dalších 150 milionů eur na munici pro Ukrajinu (01.03.2024)
● Lucemburský premiér ocenil plán České republiky na munici pro Ukrajinu, příspěvek neoznámil (01.03.2024)
● Česká republika dokázala, co ani EU nezvládla, hodnotí ZDF zásobování Ukrajiny municí (29.02.2024)
● Belgie přispěje 200 miliony eur na nákup munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU, který iniciovala Česká republika (28.02.2024)
● Premiér Fiala poděkoval svému protějšku Tuskovi za účast Polska na dodávkách munice Ukrajině (27.02.2024)
● Nizozemsko přispěje 100 miliony eur k českému nákupu munice pro Kyjev (26.02.2024)
● Ukrajina potřebuje munici, úsilí České republiky si cení, uvedl ukrajinský velvyslanec při EU (24.02.2024)
● Česká republika shání v Evropě 1,5 miliardy dolarů na munici pro Ukrajinu (23.02.2024)
● CBC: Kanada podpoří iniciativu České republiky a pomůže financovat masivní dodávky munice na Ukrajinu (21.02.2024)
● Ministryně Černochová mluvila s ukrajinským protějškem o dodávkách munice a výcviku vojáků (19.02.2024)
● Prezident Zelenskyj poděkoval svému českému protějšku Pavlovi za podporu, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině (17.02.2024)
● Česká republika podle prezidenta Pavla našla v zahraničí zdroj munice pro Ukrajinu (17.02.2024)


Cílem summitu Trojmoří byla podpora Ukrajiny i spolupráce, řekl prezident Pavel
Společný snímek účastníků Summitu Trojmoří v litevském Vilniusu.
Cílem dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu bylo vyjádřit pokračující podporu Ukrajině napadené Ruskem, ale i zdůraznit spolupráci mezi členskými a přidruženými zeměmi v energetice, dopravní infrastruktuře a digitálních technologiích. Českým novinářům to v Litvě po schůzce řekl prezident Pavel.

Podle jeho slov existuje potenciál odstranit technologickou mezeru mezi západem Evropy a střední a východní částí kontinentu. "Tak, aby tady byla vybudována chybějící propojení, která pomohou ke zlepšení průmyslu i situace v jednotlivých zemích, pokud jde o pohyb pracovní síly, technologií, materiálu," řekl.

Dalším důležitým bodem summitu bylo podle Pavla byznysové fórum, kterého se zúčastnilo zhruba 1000 podnikatelů i akademiků. "Budou dojednány mnohé kontrakty, které budou pomáhat nejen firmám v členských zemích, ale i cílům, které si země Trojmoří stanovily," poznamenal.

Pavel se v Litvě bilaterálně setkal s estonským protějškem Alarem Karisem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s bulharskou hlavou státu Rumenem Radevem. Estonsko i další pobaltské země podle něj ocenily spolupráci s Českou republikou při zajištění ochrany vzdušného prostoru.

S Radevem Pavel mluvil zejména o dosavadní spolupráci i české podpoře Bulharska při plném začlenění do schengenského prostoru volného pohybu. Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání před necelými dvěma týdny do Schengenu oficiálně vstoupily, skončily ale zatím kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly po rakouském vetu zachovány.

"Bulharsko oceňuje přínos České republiky jako strategického partnera při rozvoji celé řady odvětví, ať už je to energetika, strojírenství, zbrojní výroba i další," doplnil Pavel.

Dnešní summit iniciativy Trojmoří ve Vilniusu je důležitý z ekonomického hlediska, ale i kvůli bezpečnostní spolupráci, cílem je posílit odolnost, obranyschopnost a mobilitu napříč regionem. Českým novinářům v Litvě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Před summitem se setkal s estonským protějškem Alarem Karisem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, čeká jej také bilaterální jednání s bulharskou hlavou státu Rumenem Radevem.

Ve Vilniusu se ve středu uskutečnilo fórum expertů na dopravu, dnes se koná byznysové fórum, na které z Prahy s prezidentem vyrazila zhruba patnáctičlenná podnikatelská a akademická delegace. Principem je podle Pavla usnadnit spolupráci mezi firmami působícími především v dopravní infrastruktuře, energetice a digitálních technologiích.

Dalším cílem návštěvy je debata o bezpečnostní spolupráci. "Máme za cíl posílit odolnost, obranyschopnost, mobilitu napříč celým regionem, a tím tak trochu eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní Evropy a té západní části," dodal Pavel.

Před odpoledním zahájením summitu se sešel se Zelenským, který mimo jiné poděkoval za českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Zelenskyj poté novinářům řekl, že chce na summitu mluvit o situaci na bojišti i o potřebách Ukrajiny, zejména o posílení protivzdušné obrany. "Nejde jen o ukrajinskou bezpečnost, ale také evropskou," poznamenal.

Prezident hostitelské země Gitanas Nausėda mluvil o nutnosti zaměřit se na obnovu Ukrajiny a také o podpoře napadené země i Moldavska na cestě do Evropské unie.

Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Řecko uskupení rozšířilo teprve loni, k iniciativě se tehdy přidružily také Moldavsko a Ukrajina.

Cílem iniciativy je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru. Strategickými partnery jsou Evropská komise, Německo, Spojené státy a nově také Japonsko, oznámil Nausėda.

Každá účastnická či přidružená země předkládá takzvané prioritní projekty, většinou s přeshraničním přesahem. Česká republika měla dříve na seznamu projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, nicméně ten byl loni fakticky ukončen a vláda na seznam zařadila například vysokorychlostní trať z Brna přes Přerov a Ostravu na česko-polské hranice.

Zdroj: ČTK