Ministr Lipavský s běloruskou opoziční vůdkyní Cichanouskou otevřeli v Praze Kancelář demokratických sil Běloruska
pondělí 25.03.2024, 13:19 - aktualizováno v 19:21
Exilová vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská předává při návštěvě v Praze Řád dobrého sousedství českému ministru zahraničí Janu Lipavskému.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) věří, že Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze bude sloužit jako most mezi běloruskou, českou a evropskou občanskou společností a přispěje k podpoře běloruských demokratických sil, nezávislých médií a politických vězňů. Lipavský to uvedl na sociální síti X. Kancelář dnes slavnostně otevřel společně s běloruskou opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou. Obdržel od ní vyznamenání za pomoc Bělorusům.

Otevření kanceláře se uskutečnilo bez přítomnosti médií. Cichanouská na akci Lipavskému předala Kříž dobrého sousedství, sdělil ministr na síti X. Ocenění se uděluje osobnostem, jež významně pomohly věci Bělorusů.

Šéf české diplomacie pak Cichanouskou přijal v Černínském paláci, mluvili o situaci v Bělorusku i o české podpoře demokratických sil v Bělorusku, včetně pomoci politickým vězňům a jejich rodinám.

Představitelku běloruské opozice přijal dnes také prezident Petr Pavel. Podle vyjádření prezidentské kanceláře na síti X spolu mluvili o situaci v Bělorusku, které hraje nezanedbatelnou roli v ruské agresi proti Ukrajině, nebo o podpoře běloruské opozice. Prezident se zajímal také o osudy nespravedlivě vězněných politických aktivistů v Bělorusku.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na setkání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Praze.
O kanceláři, která by v České republice pomáhala běloruské opozici, mluvila Cichanouská s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem při návštěvě Prahy v květnu 2022. Premiér Petr Fiala (ODS) záměr vytvoření kanceláře podpořil při její další návštěvě České republiky v listopadu téhož roku.

Cichanouská se dnes setkala s předsedy obou komor Parlamentu, spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) uctila na pražských Olšanských hřbitovech památku běloruských exilových prezidentů. Vystrčil při té příležitosti řekl, že Praha by se po 100 letech mohla stát sídlem běloruské exilové vlády. Ta v Československu sídlila od roku 1923.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská a předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při návštěvě Olšanských hřbitovů v Praze, kde uctili památku tří exilových běloruských prezidentů.
Cichanouská je v Praze na čtyřdenní návštěvě, v sobotu se zúčastnila konference běloruské diaspory. V neděli pak na Staroměstském náměstí odhalila pamětní desku knihtiskaři Františku Skorinovi, který žil v Praze v 16. století.

Cestu Cichanouské od rozhodnutí kandidovat na prezidentku namísto vězněného manžela po nucený exil v Litvě zachytil dokument, jehož promítání vpodvečer zorganizoval v kině Lucerna festival Jeden svět. Film zachytil prodemokratickou kampaň, která mobilizovala tisíce lidí. Ti vyšli do ulic a požadovali změnu. Snímek ukazuje i policejní zásahy proti nim, formování běloruské vlády v exilu a s ním i zpevnění role Cichanouské na světové politické scéně. Vedle záběrů ze zákulisí její advokátní práce dostaly prostor i osobní výpovědi političky, v nichž se střídají momenty beznaděje s pocity hrdosti a lidské sounáležitosti, popsali film organizátoři festivalu.


Vystrčil: Praha by mohla být opět místem běloruské exilové vlády
Vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou přijal během její návštěvy v Praze předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po 100 letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Vystrčil to dnes uvedl při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská a předseda českého Senátu Miloš Vystrčil u hrobu exilového běloruského prezidenta Vasila Zacharky.
Běloruská exilová vláda sídlila v Praze v letech 1923 až 1943. "Jsem přesvědčen, že i dneska by to měla být Praha, Česká republika, která poskytne běloruské exilové vládě prostor pro to, aby mohla pracovat pro svobodné Bělorusko," řekl Vystrčil. Uvedl to v souvislosti s tím, že Cichanouská při nynější návštěvě otevřela v Praze Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice.

Současný režim běloruského vůdce Aljaksandra Lukašenky je podle Vystrčila diktátorský, uzurpátorský a svou brutalitu dál posiluje. "Je povinností svobodných demokratických zemí, je v jejich bytostném zájmu, aby pomáhaly návratu svobody a demokracie do zemí, kde po tom lidé touží, ale nemohou to říci nahlas," uvedl předseda Senátu. Pokud podle něho bude lidem chybět odvaha a ochota vzdát se svého pohodlí, "tak nevyhrajeme, protože totalitě na lidském životě nezáleží".

Cichanouská poděkovala nejen České republice, ale celému svobodnému světu za pomoc a podporu snaze svobodomyslných Bělorusů získat pro jejich zemi znovu nezávislost a zakotvit ji v evropských strukturách. Spolu s Vystrčilem pak položila kytice červených a bílých růží v historických běloruských barvách na hroby prvního prezidenta Rady Běloruské lidové republiky Petra Krečeuského a jeho nástupce Vasila Zacharky.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská (vpravo) a předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová u pomníku Milady Horákové v Praze.
Cichanouská se odpoledne setkala také s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), společně u pomníku Milady Horákové uctily všechny politické vězně, v mnoha případech utýrané, uvedla Pekarová Adamová na síti X.

Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, v roce 2020 kandidovala na prezidentku místo svého manžela blogera Sjarheje Cichanouského. Ten byl v roce 2021 odsouzen k 18 letům vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Jí v nepřítomnosti soud loni v březnu uložil 15 let vězení. Viní ji ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci, Cichanouská to označila za pomstu Lukašenkova režimu.

Zdroj: ČTK