Evropská unie zahájí přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem, rozhodl summit

Evropská unie zahájí přístupové rozhovory s Ukrajinou a také Moldavskem, postavení kandidáta na členství získala Gruzie. Po několikahodinovém rokování prosincového summitu EU to k večeru v Bruselu oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Nakonec podle diplomatických zdrojů kladné řešení umožnil, když při rozhodování odešel ze sálu.

Maďarský premirér Viktor Orbán opouští jednací sál při rozhodování Evropské rady o přístupových rozhovorech s Ukrajinou.

Výsledek jednání summitu ihned přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který to označil za vítězství Ukrajiny, ale také za výhru pro celou Evropu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (vlevo) se v německém Wiesbadenu setkal s velícím generálem armády Spojených států amerických v Evropě a Africe Christopherem Cavolim, aby s ním jednal o americké vojenské pomoci Ukrajině.

"Je to vítězství, které motivuje, inspiruje a posiluje," napsal na sociální síti X Zelenskyj, který dnes v Německu navštívil vojenský prostor, kde se cvičí ukrajinští vojáci.

● Prezident Zelenskyj v Německu jednal s americkým velením o podpoře (14.12.2023)

Ukrajinský prezident se přes den spojil s unijními představiteli prostřednictvím videokonference a vyzval je, aby "Evropa znovu neupadla zpět do své nerozhodnosti".

Rozhodnutí summitu Evropské unie zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem ocenila také moldavská prezidentka Maia Sanduová. "Moldavsko dnes souhlasem Evropské unie s přístupovými rozhovory otáčí novou stránku. Cítíme vřelou náruč Evropy. Děkujeme za vaši podporu a víru v naši cestu," napsala na sociální síti hlava státu. Ujistila, že Moldavsko je odhodláno dostát této výzvě a tvrdě pracovat, aby stalo členem unie.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová.

Klíčový a pro vnější pozorovatele nečekaný Orbánův odchod z jednacího sálu byl podle diplomatických zdrojů předem domluvený. Podle agentury Reuters maďarský premiér věděl a souhlasil s tím, že ostatní lídři budou rozhodovat o Ukrajině v jeho nepřítomnosti. To potvrdil také irský premiér Leo Varadkar. "Nesouhlasí s tím rozhodnutím, nemění svůj názor, ale v zásadě se rozhodl nevyužít svého práva veta," řekl o svém maďarském kolegovi.

Orbán následně ve videu, které zveřejnil na internetu, zopakoval, že podle něj je rozhodnutí "zcela nesmyslné, iracionální" a nesprávné. "Ukrajina není připravena na start vyjednávání o členství," prohlásil maďarský premiér s tím, že Budapešť tento postoj nezmění:

Starting accession negotiations with #Ukraine is a bad decision. Hungary did not participate in the decision. pic.twitter.com/omYLSxefkI

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 14, 2023

Ostatních 26 členských států ale podle něj trvalo na tom, aby rozhodnutí bylo přijato, Maďarsko se rozhodlo jít svou vlastní cestou. "Maďarsko se nechce podílet na tomto špatném rozhodnutí a proto se dnešního rozhodnutí neúčastnilo," dodal Orbán.

Na internetu šéf vrcholných unijních schůzek Michel uvedl, že EU také otevře vyjednávání s Bosnou a Hercegovinou, "jakmile bude dosaženo potřebného stupně plnění kritérií pro členství". Evropská komise má do března předložit zprávu o vývoji. Dodal, že dnešní kroky summitu jsou "jasným signálem naděje" pro obyvatele regionu a celou Evropu.

Podle českého premiéra Fialy ale nebylo dosažení dohody jednoduché. Podle něj je však důležité, že Evropská unie opět v těchto klíčových věcech udržela jednotu a potvrdila svůj zájem o kandidátské země i o jejich budoucnost. Dnešní summit byl pro Fialu prý jedním z nejtěžších, které dosud absolvoval. Přijatá rozhodnutí označil za "velký krok kupředu a úspěch pro Evropu i státy EU".

Český premiér Petr Fiala se zdraví s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na dnešním jednání Evropské rady v Bruselu.

Výsledek jednání summitu Evropské unie uvítal i český prezident Petr Pavel, podle něj bude odsouhlasené rozhodnutí prospěšné pro bezpečnost a prosperitu České republiky.

Evropská unie vyslala Ukrajině silný signál podpory, komentoval rozhodnutí německý kancléř Olaf Scholz. Podle Scholze je zjevné, že Ukrajina i Moldavsko patří do evropské rodiny. O jasné zprávě či historickém okamžiku mluvili i další evropští lídři. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že dnešní den "zůstane vrytý do dějin naší unie".

V loňském roce Ukrajina získala jasná doporučení, jak se posunout kupředu, řekl dnes účastníkům summitu ukrajinský prezident ve videovystoupení. "Schválili jsme klíčové zákony. Vy všichni, zdůrazňuji, vy všichni dobře víte, že jsme splnili všechny povinnosti," řekl. "Není to o tom, co potřebují politici. Jde o to, co potřebují lidé. Všichni ti lidé v zákopech, kteří každou noc sestřelují drony a rakety... A všichni ti, kteří dělají vše pro to, aby se děti mohly učit i pod neustálým ruským terorem a lékaři mohli zachraňovat životy, i když se Rusko snaží zničit naše energetické nebo komunikační systémy," dodal.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie dnes rovněž uvítali další, v pořadí už dvanáctý soubor evropských sankčních opatření proti Rusku. Sankční balíček začala Evropská komise chystat na konci října, jeho formální potvrzení členskými státy očekávají diplomatické zdroje v pátek. Platit pak začne po zveřejnění v unijním věstníku. Summit EU podle schválených závěrů rovněž opět odsoudil ruskou válku proti bránící se Ukrajině a dal jasně najevo unijní podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny.

Prvním tématem, o kterém dnes už od rána jednali nejvyšší představitelé členských států, byly navržené změny víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Shodu v této otázce bezprostředně nenalezli, některé státy by totiž chtěly do revize dodat určité příspěvky navíc, jiné by chtěly naopak více šetřit a také zde šéf maďarské vlády Orbán zopakoval svou pozici, že peníze na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly vůbec brát odjinud, vyplývá z diplomatických zdrojů.

K tématu unijního rozpočtu se summit EU znovu vrátil po deváté hodině. Evropská komise původně požadovala navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), podle posledního návrhu se tato částka snížila na 22,5 miliard (550,8 miliard korun), tedy na třetinu. I to je ale pro některé členské státy Evropské unie stále příliš mnoho. Navrhují proto jen 17 miliard eur (416 miliard korun), která bude celá určena na Ukrajinu a zbylé peníze, tedy 5,5 miliardy (134,6 miliardy korun), potřebné na migraci či syrské uprchlíky, by byly získány škrty v jiných položkách rozpočtu. Zbylých 33 miliard eur, o kterých se vždy mluvilo, si EU půjčí na finančních trzích, aby tak tedy dohromady Kyjev získal potřebných 50 miliard (1,2 bilionu korun).

Baltské státy nicméně žádaly, aby bylo v rámci revize rozpočtu určeno více peněz i na takzvanou vojenskou mobilitu, tedy schopnost snadno a rychle přesunovat vojenský materiál a personál v celé Evropě. Věc musí být schválena jednomyslně a tuto shodu se zatím nepodařilo najít.

● Podle Zelenského nemá maďarský premiér důvod blokovat členství Ukrajiny v Evropské unii (13.12.2023)
● Summit Evropské unie bude řešit Ukrajinu, maďarský premiér zatím pomoc blokuje (13.12.2023)
● Norsko dá Ukrajině v přepočtu 6,2 miliardy korun jako civilní pomoc (13.12.2023)
● Orbán je nadále proti přístupovým rozhovorům mezi Evropskou unií a Ukrajinou (13.12.2023)
● Konečným vítězstvím pro Ukrajinu bude členství v Evropské unii, řekla von der Leyenová (13.12.2023)
● Desítky českých osobností vyzývají premiéra Fialu, aby se na summitu EU zasadil o pomoc Ukrajině (13.12.2023)
● Ministr Kuleba: Nerozhodnutí o Ukrajině na summitu může mít ničivé důsledky (11.12.2023)
● Orbán žádá, aby summit nejednal o zahájení rozhovorů s Ukrajinou (05.12.2023)
● Orbán se snaží získat podporu průzkumem zpochybňujícím politiku EU a členství Ukrajiny (17.11.2023)
● Maďarsko bude blokovat jednání s Ukrajinou o vstupu do EU, výhrady má i Polsko (07.11.2023)
● Maďaři jako jediní mluví o míru, řekl na adresu Ukrajiny a Ruska Orbán (26.10.2023)