Prezidenti zemí V4 se shodli na podpoře Ukrajiny napadené Ruskem
█ CENZOR.CZ █ středa 22.11.2023, 14:44 - aktualizováno v 16:33
Český prezident Petr Pavel se zapisuje do knihy návštěv Pražského hradu u příležitosti summitu prezidentů zemí Visegrádské skupiny.
Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost, zároveň je krokem přirozeně lidským. Řekl to prezident Petr Pavel po dnešním summitu hlav států zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko) na Pražském hradě. Rusko podle Pavla musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřily i další tři hlavy států - Polska Andrzej Duda, Slovenska Zuzana Čaputová a Maďarska Katalin Nováková.
U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky, řekl Pavel. "Ruská agrese dopadá na nás všechny, podpora Ukrajiny je proto zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je také krokem přirozeně lidským," uvedl. "Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu," dodal.
Také podle polského prezidenta Dudy Ukrajina potřebuje nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Slovenská prezidentka Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.
Maďarská prezidentka Nováková řekla, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. "Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ," uvedla.
Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do Evropské unie, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. "Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině," poznamenala prezidentka.
Na obnovu bojeschopnosti by Rusko podle současných výpočtů potřebovalo minimálně pět až sedm let, řekl Pavel v reakci na dotaz související s potenciálním ohrožením Severoatlantické aliance (NATO). "Na druhou stranu je v kalkulaci mnoho proměnných, které mohou situaci změnit. Bude skutečně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině," konstatoval. Celé NATO podle něj Rusko vnímá jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.
Přes dnešní shodu hlav států zemí V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.
Pavel dnes řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Odlišnosti v detailech jsou podle něj naprosto přirozené. To, že některá země klade větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle české hlavy států nakonec dobře, protože ze "střípků se skládá celá skládačka pomoci, kterou Ukrajina potřebuje."
Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku palestinských teroristů z hnutí Hamás ze 7. října. "Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu," řekl Pavel.
Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. "Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustili rukojmí," řekla.
U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky, řekl Pavel. "Ruská agrese dopadá na nás všechny, podpora Ukrajiny je proto zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je také krokem přirozeně lidským," uvedl. "Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu," dodal.
Také podle polského prezidenta Dudy Ukrajina potřebuje nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Slovenská prezidentka Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.
Maďarská prezidentka Nováková řekla, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. "Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ," uvedla.
Co se týče perspektivy vstupu Ukrajiny do Evropské unie, podle Novákové nemůže být předmětem vyjednávání ochrana menšin. Budapešť chce, aby Kyjev zrušil ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. "Poprosila jsem kolegy, abychom věnovali zvýšenou pozornost i menšinám na Ukrajině," poznamenala prezidentka.
Na obnovu bojeschopnosti by Rusko podle současných výpočtů potřebovalo minimálně pět až sedm let, řekl Pavel v reakci na dotaz související s potenciálním ohrožením Severoatlantické aliance (NATO). "Na druhou stranu je v kalkulaci mnoho proměnných, které mohou situaci změnit. Bude skutečně záležet na tom, jaký bude výsledek konfliktu na Ukrajině," konstatoval. Celé NATO podle něj Rusko vnímá jako největší hrozbu v Evropě, z čehož vyplývá nutnost se na ni reálně připravovat.
Přes dnešní shodu hlav států zemí V4 to bylo právě téma války na Ukrajině, na které v poslední době jednotlivé země skupiny nahlížely rozdílně. Maďarsko odmítá napadené zemi dodávat zbraně, nová slovenská vláda Roberta Fica se vyjádřila podobně.
Pavel dnes řekl, že nenabyl dojmu, že by některá ze zemí měla diametrálně odlišný názor. Odlišnosti v detailech jsou podle něj naprosto přirozené. To, že některá země klade větší důraz na konkrétní vojenskou pomoc a jiná například na materiální, humanitární či finanční, je podle české hlavy států nakonec dobře, protože ze "střípků se skládá celá skládačka pomoci, kterou Ukrajina potřebuje."
Hlavy států řešily také situaci na Blízkém východě po teroristickém útoku palestinských teroristů z hnutí Hamás ze 7. října. "Zájmem Evropy je, aby teroristická organizace Hamás byla poražena, aby v Gaze nenastala humanitární katastrofa a konflikt se dál nerozšířil do regionu," řekl Pavel.
Podle Novákové je shoda na tom, že je nutné předcházet další eskalaci konfliktu a učinit vše pro zamezení civilním obětem. "Vzhledem k tomu, že jako rukojmí drží občany Maďarska, bych chtěla vyzvat Hamás, aby okamžitě propustili rukojmí," řekla.
Prezidenti hledali podle Pavla průsečíky spolupráce ve V4
Schůzka hlav států Visegrádské skupiny na Pražském hradě: zleva Katalin Nováková (Maďarsko), Andrzej Duda (Polsko), Petr Pavel (Česká republika) a Zuzana Čaputová (Slovensko).
Dnešní summit prezidentů zemí Visegrádské skupiny na Pražském hradě podle českého prezidenta Petra Pavla pomohl hledat průsečíky, kde mohou sousedé spolupracovat. Prezidenti mluvili například o rozvoji infrastruktury či budoucnosti Mezinárodního visegrádského fondu. Ten by podle Pavla mohl rozšířit své aktivity na Ukrajinu a do budoucna také do ostatních zemí Východního partnerství a na západní Balkán.
Pavel zdůraznil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. "Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl dnešní summit důležitý," řekl Pavel.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že všechny čtyři státy mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. "A i o nich se dokážeme bavit," uvedla. Maďarská prezidentka Katalin Nováková zdůraznila, že propojení zemí V4 existuje už 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat.
Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí deset milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.
Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. "Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu," řekl Pavel.
Státníci hovořili i o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu - ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří "bezpečný ostrov v srdci Evropy". "Na to nahlížíme jako na bohatství a chceme to uchovat i do budoucna," uvedla. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic Evropské unie.
Pavel zdůraznil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. "Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl dnešní summit důležitý," řekl Pavel.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že všechny čtyři státy mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. "A i o nich se dokážeme bavit," uvedla. Maďarská prezidentka Katalin Nováková zdůraznila, že propojení zemí V4 existuje už 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat.
Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí deset milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.
Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. "Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu," řekl Pavel.
Státníci hovořili i o konkrétních aktivitách a projektech, mezi kterými dominovalo propojení regionu - ať už vysokorychlostní železnicí, dálnicemi, ale i třeba energeticky. Podle Novákové se mluvilo také o bezpečnosti, protože region tvoří "bezpečný ostrov v srdci Evropy". "Na to nahlížíme jako na bohatství a chceme to uchovat i do budoucna," uvedla. Zdůraznila téma boje proti terorismu či ochrany vnějších hranic Evropské unie.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
