BIS označuje ve své výroční zprávě Rusko za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku

Výroční zpráva BIS za rok 2022.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označuje Ruskou federaci ve své výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Pozitivní je proto podle BIS loňská další redukce "přebujelé" ruské diplomatické mise v České republice. V této misi byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. V souvislosti s tím však stoupá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí, uvádí BIS. Kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v České republice podle BIS loni mírně poklesly. Narostla ale činnost hacktivistických skupin, útočily na instituce i firmy.

Umístění zpravodajců v diplomatických misích je pro Rusko zásadní, protože diplomatická akreditace umožňuje využívat ochranu zakotvenou v úmluvě o diplomatických stycích. "Vzrůstá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí. Udržování a rozvíjení osobních kontaktů se spolupracovníky se nicméně v roce 2022 stalo pro zpravodajské služby Ruské federace v mnoha evropských zemích složitějším, a tak se jejich schůzky začaly přesouvat do zemí mimo Českou republiku," uvádí BIS.

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala loni 24. února, podle šéfa BIS Michala Koudelky potvrdila rizika, na která už před lety upozorňovala BIS i další zpravodajské služby demokratických zemí. "Dnes už nikdo nepochybuje, že naše varování měla svá opodstatnění a nebyla přehnaná," uvedl.

Zcela se změnil pohled politické reprezentace na zabezpečení a obranyschopnost České republiky, doplnil Koudelka. "Postupně dochází k razantnímu navyšování rozpočtu na obranu i k významným změnám ve strategických dokumentech týkajících se bezpečnosti ČR," napsal. V červnu schválená Bezpečnostní strategie České republiky uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v České republice a je hrozbou pro bezpečnost.

Koudelka v úvodu zprávy oceňuje redukci dříve tak "přebujelé" diplomatické mise Ruska v České republice. "Odejít musely desítky ruských diplomatů a zaměstnanců ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, mezi nimiž byly samozřejmě i osoby s vazbou na ruské zpravodajské služby," uvedl Koudelka.

Ruské zpravodajské operace podle BIS také cílí na aktivity tamní opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou například konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, kde vystupují opoziční představitelé. BIS loni získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Ten podle kontrarozvědky pobýval v České republice a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.

BIS aktivně zasahuje proti snahám o porušování embarga na vývoz zboží do Ruska, preventivně monitoruje také hrozby spojené s možným nekontrolovaným šířením zbraní z místa konfliktu. "BIS zaznamenala snahy o reexporty obráběcích strojů, náhradních dílů k nim či chemikálií přes řadu třetích zemí," stojí ve zprávě. Z poznatků je zřejmé, že unijní opatření výrazně zkomplikovala Rusku přístup ke zboží využitelnému ve vojensko-průmyslovém komplexu.

Konflikt na Ukrajině má podle BIS dopad i na ruskojazyčný organizovaný zločin, pro který válka znamená nové příležitosti. "Někteří představitelé ruskojazyčného zločinu v České republice mají vazby na ruské zpravodajské služby a válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje riziko jak jejich přímého zapojení do subverzních akcí, tak prostého působení v roli servisních struktur," píše BIS. Eviduje také pokusy o využití České republiky pro legalizaci peněz z Ukrajiny či Ruska.

Aktivita ruské kyberšpionáže v České republice podle BIS loni mírně klesla

Kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v České republice podle Bezpečnostní informační služby (BIS) loni mírně poklesly. Kontrarozvědka to v dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2022 vysvětluje tím, že část ruských kapacit byla vázána na Ukrajině kvůli ruské vojenské invazi do země. Narostla však činnost tzv. hacktivistických skupin, které se prostřednictvím útoků na instituce i firmy mstily za českou podporu Ukrajině.

Loni podle BIS vyčnívala dlouhodobá kyberšpionážní kampaň, která se zaměřuje na cíle z prostředí mezinárodních vztahů a diplomacie, a to s téměř globálním rozsahem. "Intenzitu kampaně lze hodnotit jako mimořádně vysokou," píše BIS. Podle ní se podařilo krátkodobě napadnout několik e-mailových schránek na oficiální doméně české státní instituce, které pak sloužily k rozesílaní dalších škodlivých zpráv.

Mírný pokles kyberšpionážních aktivit podle BIS doprovázel nebývalý nárůst aktivit ruských hacktivistických skupin. "Skupiny podporující oficiální ruskou politiku v průběhu roku 2022 opakovaně ohlašovaly a prováděly útoky proti českým institucím a firmám odvetou za českou podporu Ukrajině," stojí ve výroční zprávě. Šlo zejména o DDoS útoky spočívající v zahlcení serverů velkým množstvím požadavků, které je vyřadí z provozu.

Zasaženy byly weby státních institucí, telefonních operátorů, provozovatelů dopravní infrastruktury či médií, shrnuje BIS. "Útoky však byly časově i geograficky omezené a jejich provozní dopad na cílové organizace byl minimální," píše BIS. Média nicméně útokům věnovala velkou pozornost a zveličila je, čímž podpořila narativ ruské informační války. "Což mohlo být samo o sobě jedním z cílů," konstatuje kontrarozvědka.

Trvalým zájmem Ruska je podle BIS sběr informací z oblasti mezinárodních vztahů, což se projevuje trvalou či opakovanou činností v oblasti kybernetické špionáže. "Jejich cíli jsou především ministerstva zahraničních věcí, ambasády, think-tanky nebo nadnárodní instituce. To se potvrdilo i v loňském roce, kdy krátce po invazi na Ukrajinu obnovil v České republice činnost ruský kybernetický aktér, jehož aktivity BIS zaznamenala již v minulosti," stojí ve zprávě.

Uvedený aktér podle BIS zneužil českou informační infrastrukturu k phishingovým útokům, které měly zřejmou souvislost s válkou na Ukrajině. "Tu měla i další z ruských kampaní, která postihla mimo jiné organizace zapojené do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny," uvedla BIS.

Kyberútoky související s ruskou invazí na Ukrajinu budou podle BIS pravděpodobně mířit hlavně na strategické státní instituce, média či kritickou informační infrastrukturu.

BIS: Čeští dezinformátoři se loni vrátili od covidu-19 k podpoře Ruska

Česká dezinformační scéna se loni po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vrátila od tématu covidu-19 k podpoře ruských aktivit, na které se v minulosti zformovala. Ve své výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve zprávě také šířeji věnuje obsahu, který vytváří umělá inteligence. Rozvoj takzvaných syntetických médií podle ní může v budoucnu umožnit zpochybňovat reálné události, prohlášení či důkazy.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru ztratilo podle BIS téma konoravirové epidemie mediální pozornost a aktivisté působící na české dezinformační scéně se plně přeorientovali na podporu aktivit Ruska. "Dezinformační scéna se tak vrátila k tématům, na kterých se v minulosti formovala," píše BIS. Vedle podpory Ruska zmiňuje tajná služba odpor vůči USA, EU a NATO.

Vzhledem k omezenému počtu prorusky zaměřených Čechů se dezinformátoři soustředili na propojení války se sociálně citlivými tématy, konstatuje BIS. Uvádí nárůst cen energií, potravin či poskytování finanční a materiální pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. "Jednotící linkou se stal narativ (...) upozorňující na to, že pozornost vlády je údajně zaměřena pouze na pomoc uprchlíkům a český občan je opomíjen," stojí ve zprávě.

Dezinformační scéna neztratila publikum ani přes krátkodobé omezení. "Určitá část občanů akceptovala tyto weby jako své pravidelné informační zdroje," píše BIS.

Kontrarozvědka se zabývá i takzvaným syntetickým obsahem, jak nazývá videa, fotografie, audia a texty vytvořené nástroji založenými na umělé inteligenci. "Syntetická média mají celou škálu legitimních použití, například pro zábavní průmysl nebo vzdělávání. Stejně tak je lze použít pro páchání zločinů, šíření dezinformací," uvedla BIS. Ruská invaze na Ukrajinu podle BIS přinesla první využití takzvaného deepfake syntetického videa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Potenciál syntetických informací podle BIS násobí jejich automatizované umisťování do informačního prostoru na sociálních sítích nebo v diskusích zpravodajských portálů. Za nejnebezpečnější považuje aktuálně BIS syntetický text, který umožňuje vytváření nekonečného množství obsahově odlišných dokumentů se stejným poselstvím. Těmi lze pak zcela zahltit veřejný prostor.

Existence a rozvoj syntetických médií podle BIS umožní zpochybňovat události, prohlášení nebo skutečné důkazy jako uměle vytvořené. "Tomu nahrávají i omezené možnosti automatické a rychlé detekce toho, že hlas, video či text byly vytvořeny uměle," uvádí kontrarozvědka. Masivnímu zneužívání obsahu generovaného umělou inteligencí podle ní aktuálně brání jen technická omezení běžně používaných nástrojů. Až odpadnou, problém nabude na intenzitě, varuje.

Čínští špioni podle BIS loni pokračovali v budování kontaktů s politiky

Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali v loňském roce v budování kontaktů s politickými představiteli v České republice napříč politickým spektrem. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Čínští zpravodajští důstojníci a zástupci stranických organizací se zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny, píše kontrarozvědka.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se podle BIS loni zvýšil čínský zájem o situaci v Evropě, vedlo to mimo jiné k intenzivnějším aktivitám v oblasti kybernetické špionáže. V České republice se útoky uskutečnily v několika vlnách a postupem času byly sofistikovanější. Atraktivitu České republiky pro čínské kyberútoky loni zvýšilo i předsednictví v Evropské unii.

Čína podle BIS pokračovala loni v České republice v uplatňování svého vlivu a postavení v politické i vojenské oblasti. "Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali i v roce 2022 v budování kontaktů s politickými představiteli napříč politickým spektrem. Čína zároveň v českém prostředí k prosazování svých zájmů a získávání informací stále intenzivněji využívá členy krajanské komunity," uvedla BIS.

Zpravodajci se podle kontrarozvědky zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny. "K tomuto účelu využívá Čína i zavedenou spolupráci s některými představiteli českého mediálního prostoru," píše BIS.

Ruská vojenská invaze na Ukrajinu přiměla Čínu, aby zvýšila svůj zájem o situaci v Evropě. Posílily kvůli tomu kyberšpionážní aktivity Číny v celém regionu včetně České republiky. V České republice se to projevilo například spear-phishingovými útoky zacílenými v několika případech na státní instituce. "Jména těchto institucí byla v některých případech zneužita tím, že se útočníci snažili vydávat za jejich zaměstnance či představitele," uvedla BIS. Útoky měly několik vln a postupně byly sofistikovanější, případně cílily na menší počet cílů. "V některých případech došlo k zacílení pouze na jednotlivce," konstatuje BIS.

Čína se nadále snažila potírat aktivity spojené s Tchaj-wanem či Tibetem. "Vůči jakékoliv spolupráci s Tchaj-wanem se Čína ostře vymezovala a opakovaně reagovala vydáváním oficiálních prohlášení ve snaze upozornit na překračování tzv. červených linií. BIS tato prohlášení interpretuje jako snahu o odstrašení od dalšího posilování česko-tchaj-wanských vztahů," stojí ve výroční zprávě.

Pokračují také čínské snahy o navazování vztahů se zástupci české akademické sféry. BIS opakovaně označuje za obzvlášť rizikové výjezdy českých akademiků do Číny, protože tamní zpravodajské služby preferují navázání kontaktu na čínském území. "Riziko představuje rovněž využití čínských technologií strategicky významnými subjekty, zejména těmi působícími v kritické infrastruktuře," doplňuje BIS.

Čína podle kontrarozvědky znamená riziko pro Českou republiku i v oblastech obchodu s citlivými položkami, přenosu know-how a reverzního inženýrství. BIS zaznamenala zejména čínské pokusy o akvizice v oblastech letecké techniky či elektronových mikroskopů, které jsou využitelné k výrobě mikročipů.

BIS zaznamenala také působení tzv. zahraničních policejních stanic, které čínský režim využívá ke sledování představitelů čínských komunit v zahraničí. "Tyto stanice, představující prodlouženou ruku režimu vůči čínským občanům v zahraničí, se mohou v krajním případě stát i nástrojem nucených repatriací," píše BIS. V činnosti těchto stanic však zatím kontrarozvědka nezaznamenala žádné nelegální či potenciálně rizikové aktivity.

Hrozba islamistického terorismu byla podle BIS loni nízká

Úroveň hrozby islamistického terorismu zůstala v minulém roce nízká, uvedla ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Mezi uprchlíky z Ukrajiny neodhalila kontrarozvědka žádného islamistického radikála. Podle zprávy v roce 2022 také stagnovala extremistická scéna v České republice. Skutečně aktivních pak bylo jen několik skupin domobranců, kteří tvoří nekompaktní hnutí sdružující jedince s podobným smýšlením na uspořádání společnosti.

Teroristické organizace Islámský stát a Al-Káida podle BIS loni měly nadále zájem útočit v Evropě, ale postrádaly pro to příslušné kapacity. Soustředily se tak hlavně na obnovení sil, například osvobozením vězněných členů Islámského státu v Sýrii. Al-Káida upřela pozornost na boj v Africe. Útoků v Evropě bylo málo díky některým odhalením tajných služeb, největší riziko představovali osamělí aktéři zradikalizovaní on-line.

V České republice zůstala úroveň hrozby islamistického terorismu nízká, konstatovala BIS. Projevů radikalizace u lidí žijících v České republice ubývalo, přibylo záchytů rizikových jedinců mezi osobami pobývajícími v České republice krátkodobě. Česká muslimská komunita si zachovala umírněný charakter, riziko její radikalizace zůstalo nízké. BIS věnovala pozornost několika jedincům ve styku s radikálnějšími osobami. "Tyto kontakty nepředstavovaly přímé ohrožení České republiky," napsala.

Ruská invaze na Ukrajinu podle BIS měla na hrozbu islamistického terorismu minimální dopad. "Mezi uprchlíky z Ukrajiny nebyl na území České republiky detekován žádný islamistický radikál," uvádí výroční zpráva. U českých občanů, kteří vycestovali za džihádem do Sýrie a Iráku, neeviduje BIS žádné nové poznatky. Platilo tak, že pět z nich pravděpodobně zemřelo, zbylí zůstávali nezvěstní, stojí ve zprávě.

Extremistická scéna loni stagnovala a jako celek nepředstavovala výrazné bezpečnostní riziko, shrnula BIS. Několik pravicových extremistů vycestovalo na Ukrajinu, ale dominantně se zapojilo jen do týlových činností, uvedla kontrarozvědka. Někteří politicky organizovaní pravicoví extremisté se postavili na stranu Ruska, jejich podpora ale byla pouze verbální a nijak neovlivnila bezpečnost České republiky.

Domobranecké prostředí bylo nadále nekompaktní, uvedla BIS. Skutečně aktivních bylo několik jednotlivých skupin, jejichž fungování bylo autonomní a prakticky nezávislé na řídící autoritě. Fungování domobranců stále víc ovlivňovaly různé konspirační teorie a adorace Ruska. "Mezi paramilitárními a domobraneckými skupinami se stále intenzivněji šířil trend ozbrojování palnými zbraněmi. Prozatím ale zjištěné poznatky nenaznačují, že by je někdo z domobranců reálně plánoval použít ke spáchání násilného trestného činu," píše BIS.