Čtyři málo známá fakta o Leninově mauzoleu
CENZOR.CZ ★ 10.01.2015
Leninovo mauzoleum je snad tím nejvíce kultovním a nejpopulárnějším objektem ze sovětských dějin. Hlas Ruska by chtěl svým čtenářům přiblížit čtyři nepříliš známá, ale zajímavá fakta z historie této jedinečné stavby na Rudém náměstí.
Lidová soutěž projektů mauzolea
V r. 1924 byla vyhlášena lidová soutěž projektů mauzolea, v jejímž rámci mohl své vidění Leninovy hrobky navrhnout každý zájemce.
Dnešní forma mauzolea nebyla zdaleka jediná, kterou porota projednávala. Byly například varianty ve tvaru krychle a jehlanu, vypráví historik Moskvy Děnis Romodin:
- Byl projekt menšího obelisku s trávníkem, k němuž pluje lodička. Další projekt – s válcovitou věží stejně vysokou jak Spasská věž. Byl také projekt romantické jeskyně, na jejíž skálu by bylo třeba vystupovat.
Pořadatelé soutěže dospěli k závěru, že soutěž je třeba uspořádat mezi odbornými architekty. Projekt, podle něhož bylo mauzoleum postaveno, variantu architekta Alexej Ščuseva, pokládá Romodin za nejoptimálnější. S ohledem na ekonomické reality oné doby byl jeho projekt nejpraktičtější a technicky snadno realizovatelný.
Méně než týden na mauzoleum vůdce
Lenin zemřel 21. ledna 1924, a Prezídium Ústředního výkonného výboru SSSR se usneslo, že pro zachování těla vůdce má být na Rudém náměstí v Moskvě zřízena u bratrských hrobů bojovníků Říjnové revoluce nekropole.
V noci z 23. na 24. ledna dala Státní komise za předsednictví Vjačeslava Molotova a Felixe Dzeržinského architektu Alexeji Ščusevovi úkol neodkladně vyprojektovat dočasné mauzoleum.
Ščuseva povolali asi ve 12 v noci. „Měl jsem čas jen na to, abych si vzal z dílny potřebné nástroje, a pak jsem musel jít do místnosti, kterou mi poskytli pro práci. Už ráno bylo třeba začít projektovat tribuny, klást základy a stavět kryptu“, vyprávěl později Ščusev.
Časně zrána 24. ledna 1924 Ščusev osobně vyznačil místo stavby kolíky. Poté zahřměly první výbuchy: za 25stupňového mrazu nebylo možno zamrzlou půdu kopat, a stavitelé potřebovali pomoc střelmistrů. Odstřel pokračoval téměř 24 hodin, a teprve poté mohli kopáči začít rýt základovou jámu.
Dnešní mauzoleum je v pořadí třetí
Po dočasném dřevěném mauzoleu postavil Ščusev v květnu 1924 solidnější stavbu, ale také dřevěnou – z dubu.
Pro ochranu krypty před atmosférickými vlivy zalakoval architekt její zdi olejovým lakem hnědé barvy měděného odstínu, a střechu kryl měděným plechem. Výstavba dočasného mauzolea byla ukončena v průběhu dvou měsíců. Neobyčejně výrazný nápis a jemná úprava hnědých lakových zdí mauzolea výplní z tmavého dubu a hlavami kovaných hřebíků dodávaly stavbě memoriálního rázu.
Třetí a definitivní varianta mauzolea, jejíž výstavba začala v říjnu 1930, byla z kamene.
Tribuny zdůrazňují jedinečnost budovy
Výztuha mauzolea je železobetonová s cihlovou výplní. Dveře vnitřní síně, vstupní a výstupní, jsou okovány mědí.
V r. 1945 byla uskutečněna částečná rekonstrukce hlavní fasády mauzolea. Kromě dvou železobetonových tribun pro diváky po obou stranách budovy byla zřízena ještě jedna, hlavní – pro vedoucí představitele strany a státu.
V mauzoleu je také menší podzemní patro pro bezprostřední obsluhování memoriálního komplexu. Na tomto místě už nebylo možno nic více postavit: budova stojí totiž na místě příkopu, na dost nestabilní půdě, takže výstavba nějakých dodatečných podzemních konstrukcí by byla mimořádně nebezpečná.
