Ukrajina od června přišla o desetitisíce vojáků a stovky tanků, tvrdil Putin

Válečný zločinec Vladimir Putin, takto prezident Ruské federace, řeční na Valdajském diskusním fóru v Soči.

Ukrajina od zahájení své protiofenzivy na začátku června přišla o více než 90.000 vojáků, přes 550 tanků a skoro 1900 obrněných vozidel, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na konferenci diskusního klubu Valdaj. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Putin také tvrdil, že Rusko válku nerozpoutalo, ale naopak se ji snaží ukončit. Rusko je podle něj tak veliká země, že nepotřebuje cizí území.

"Jen od začátku takzvané protiofenzivy, jen od 4. června ukrajinská vojska podle posledních údajů ztratila už více než 90.000 lidí. To jsou nevratné ztráty," řekl Putin. Podle agentury TASS dodal, že Ukrajinci přišli také o 557 tanků a téměř 1900 obrněných vozidel různého typu.

Ukrajina a ani Rusko - s několika výjimkami na začátku války - vlastní ztráty neuvádějí, jen odhady ztrát nepřítele.

Přestože válka proti Ukrajině, rozpoutaná na rozkaz z Kremlu, pokračuje dnes 589. dnem, Putin zůstává přesvědčen, že Rusko dosáhne svého cíle. "Máme své pochopení, co a jak se vyvíjí, chápeme, kde a co musíme udělat, kde a co musíme přidat. Klidně kráčíme k dosažení svých cílů a jsem přesvědčen, že dosáhneme realizace úkolů, které jsme si stanovili," řekl podle TASS. Agentura zmíněné válečné cíle blíže neupřesnila.

Putin zprvu hovořil o tom, že sousední zemi je nutné "demilitarizovat" a "denacifikovat", aby Ukrajina nepředstavovala pro Rusko hrozbu. Kyjev a Západ pokládají invazi ruských vojsk za ničím nevyprovokovanou agresi. Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války si podle odhadů vyžádal už desetitisíce obětí, včetně tisíců civilistů a stovek dětí a miliony lidí vyhnal z domovů.

Rusko nerozpoutalo válku, cizí území nepotřebuje, tvrdil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska loni 24. února vpadla na Ukrajinu, dnes tvrdil, že Rusko válku nerozpoutalo, ale naopak se ji snaží ukončit. Na konferenci diskusního klubu Valdaj v černomořském letovisku Soči také ujišťoval, že Rusko je tak veliká země, že nepotřebuje cizí území. Ruský prezident dal přitom loni v září pokyn k anexi dalších čtyř ukrajinských regionů. Moskva už na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Putin ve svém projevu tvrdil, že vše zavinil Západ a že Rusko jen odpovídá na západní tlak. V debatě označil Oděsu na jihu Ukrajiny za "ruské město".

"Ustavičně sílí vojenský a politický tlak [Západu] a na to musíme reagovat. Nejednou jsem říkal, že my jsme takzvanou válku na Ukrajině nezačali. Naopak, my se ji snažíme zakončit," řekl Putin, jehož vystoupení vysílala televize Rossija 24 v přímém přenosu. Za začátek ukrajinského konfliktu ruský prezident opět označil dění v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014, které označil za "krvavý a protiústavní" a Západem organizovaný státní převrat.

Západní diplomaté se tehdy snažili krizi urovnat zprostředkováním dohody mezi proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními demonstranty, kteří ale po střelbě policistů do davu dohodu odmítli a Janukovyče svrhli. Svržený prezident uprchl do Ruska, které vzápětí anektovalo Krym a rozpoutalo povstání separatistů na východě Ukrajiny proti nové prozápadní vládě v Kyjevě. V únoru loňského roku zahájila Moskva rozsáhlou vojenskou agresi vůči sousední zemi, kterou Putin původně zdůvodňoval snahou o blíže neupřesněnou "denacifikaci" země. Ukrajina se od té doby s rozsáhlou západní pomocí brání.

Dějiny Západu jsou "kronika nekonečné expanze", tvrdil dnes Putin. Ale západní vliv ve světě je podle něj "obrovská vojenská a finanční pyramida", která ustavičně potřebuje nové palivo, a to i cizí, jen aby se udržela. Ale toto sobectví a arogance vedou do slepé uličky, míní ruský prezident.

"Rusko [ve válce na Ukrajině] brání své tradice, svou kulturu a lidi. Jakou civilizací hájí protivník, není pochopitelné," prohlásil Putin v odpovědi na jednu z otázek.

"Ukrajinská krize není konfliktem o území. Rusko je největší a nejrozlehlejší země na světě. Nemáme žádný zájem, pokud jde o dobývání jakýchkoliv území, vždyť ještě stále musíme rozvíjet Sibiř, východní Sibiř a Dálný východ. Není to [válka na Ukrajině] územní konflikt, a dokonce není ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy. Otázka je mnohem širší a zásadnější. Jde o principy, na kterých bude založeno nové uspořádání světa," zdůraznil.

V debatě na dotaz maďarského novináře ale prohlásil, že "Oděsa je samozřejmě ruské město, ale trošku židovské. Ale jen trošku". Server Meduza poznamenal, že týž novinář se Putina ptal před rokem, zda mu doporučí návštěvy Oděsy příští rok v létě, anebo za dva roky, a zda bude potřebovat ukrajinské, anebo ruské vízum. Putin mu tehdy odpověděl, že radí Oděsu navštívit "co nejdříve", ale pak dodal, že samozřejmě žertuje. "Oděsa může být jablkem sváru i symbolem řešení konfliktů a symbolem nalezení nějakého řešení všeho, co se teď děje," dodal.

Arogance Západu podle Putina spočívá v nastolování hegemonie, a to vojenské, politické, ekonomické a "dokonce i morální". Rusko se prý ale nehodlá řídit cizími zájmy, vést si podle "pravidel" diktovaných Západem a podřizovat se "varováním od hegemonů".

Putin také prohlásil, že nikomu nelze vnucovat "svou civilizaci", to je podle něj "zvrácené a nepřirozené" a také je to cesta ke všeobecnému chaosu. Za hlavní pokládá "osvobodit mezinárodní vztahy od blokového přístupu, od dědictví koloniální éry a studené války".

Rusko překonalo všechny následky sankcí, které Západ zavedl v reakci na vpád ruských vojsk do sousední země, tvrdil ruský prezident. Odmítl, že za hospodářským růstem je militarizace ruské ekonomiky. Připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se sice zdvojnásobily, ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP), ale ve třetím čtvrtletí dosáhl státní rozpočet přebytku, argumentoval s dovětkem, že ke konci roku se počítá se schodkem ve výši jednoho procenta HDP. Tato situace podle Putina svědčí o zdraví ruské ekonomiky.

Zatímco Putin řečnil, rubl oslabil vůči dolaru, poznamenala agentura Reuters v narážce na kurs více než 100 rublů za dolar, zatímco den před Putinem nařízeným vpádem ruských vojsk do sousední země stál dolar zhruba 80 rublů.