Protiruské sankce mají svůj účinek, řekla slovenská prezidentka Čaputová
█ CENZOR.CZ █ pondělí 29.05.2023, 13:17 - aktualizováno v 17:02
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová při projevu na konferenci Globsec v Bratislavě.
Sankce zavedené proti Rusku za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní. V dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty.
"Naše jednota je vystavena zkoušce. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí," uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.
Západní země podle prezidentky zvládly dopady konfliktu na Ukrajině oproti očekávání lépe, a to díky své jednotě. Ukrajině se také daří vzdorovat ruské invazi. "Zásoby plynu jsou na rekordních úrovních, inflace klesá. Rusko kontroluje [na Ukrajině] méně území než před rokem," prohlásila Čaputová.
Hlava slovenského státu varovala, že extremisté využívají demokratická práva proti samotné demokracii. Vyzvala k její lepší ochraně a ke zvýšení odpovědnosti provozovatelů sociálních sítí za šířený obsah.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není do budoucna problémem jenom ruský prezident Vladimir Putin, ale ruský imperialismus, kdy tato země "neví, kde končí a kde začíná". Evropská unie by podle Lipavského měla být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale "na studenou konfrontaci s Ruskem" a na to, aby dokázala zastavovat ruský vliv. Nevyloučil však, že budou možné určité obchodní vztahy.
Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg řekl, že "Rusko se nikam nepřesune, vždy zůstane největším geografickým sousedem" EU. Evropa by se podle něj měla naučit rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho přisluhovači na jedné straně a Rusy na straně druhé. Řekl, že podobné je to v případě KLDR, kdy se rozlišuje mezi tamním komunistickým režimem a obyvateli té země.
Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Evropa do současné situace dostala kvůli určité naivitě vůči Rusku. "Myslím, že je lidem nutné jasně říct, jaké jsou hrozby, kterým kontinent čelí, a že jim bude čelit dlouho a že tomu musíme přizpůsobit naše chování, naše zdroje," uvedl člen slovenské úřednické vlády. "Dobrá vůle a naděje nestačí," prohlásil. Dodal, že státy musejí aktuální hrozby zohlednit ve svých rozpočtech a vojenské připravenosti.
Po odpolední schůzce šéfů diplomacií České republiky, Slovenska a Rakouska Wlachovský řekl, že se s kolegy shodl na podpoře suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Původně plánované jednání ministrů této trojice zemí, které tvoří takzvaný Slavkovský formát, se španělských kolegou Josém Manuelem Albaresem se nakonec neuskutečnilo kvůli tomu, že Albares do slovenské metropole nedorazil.
Šéf slovenské diplomacie uvedl, že spojenci pokračují v debatě o možném předání svých vojenských letadel Ukrajině. Dodal, že Bratislava tak už učinila a že nyní jsou na řadě ostatní země. Bratislava dříve předala Kyjevu nevyužívané stíhačky sovětské konstrukce MiG-29.
Lipavský nekomentoval možnost dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. "Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu," řekl. Obecně je podle něj potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně její obnovy.
Prezident Petr Pavel dříve v květnu řekl, že je na místě se zamyslet, zda Ukrajině darovat i letouny L-159.
Tématem letošního 18. ročníku konference Globsec je hlavně válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Konference potrvá do středy, zúčastní se jí přední politici a další hosté z řady zemí, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
"Naše jednota je vystavena zkoušce. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí," uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.
Západní země podle prezidentky zvládly dopady konfliktu na Ukrajině oproti očekávání lépe, a to díky své jednotě. Ukrajině se také daří vzdorovat ruské invazi. "Zásoby plynu jsou na rekordních úrovních, inflace klesá. Rusko kontroluje [na Ukrajině] méně území než před rokem," prohlásila Čaputová.
Hlava slovenského státu varovala, že extremisté využívají demokratická práva proti samotné demokracii. Vyzvala k její lepší ochraně a ke zvýšení odpovědnosti provozovatelů sociálních sítí za šířený obsah.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není do budoucna problémem jenom ruský prezident Vladimir Putin, ale ruský imperialismus, kdy tato země "neví, kde končí a kde začíná". Evropská unie by podle Lipavského měla být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale "na studenou konfrontaci s Ruskem" a na to, aby dokázala zastavovat ruský vliv. Nevyloučil však, že budou možné určité obchodní vztahy.
Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg řekl, že "Rusko se nikam nepřesune, vždy zůstane největším geografickým sousedem" EU. Evropa by se podle něj měla naučit rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho přisluhovači na jedné straně a Rusy na straně druhé. Řekl, že podobné je to v případě KLDR, kdy se rozlišuje mezi tamním komunistickým režimem a obyvateli té země.
Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Wlachovského se Evropa do současné situace dostala kvůli určité naivitě vůči Rusku. "Myslím, že je lidem nutné jasně říct, jaké jsou hrozby, kterým kontinent čelí, a že jim bude čelit dlouho a že tomu musíme přizpůsobit naše chování, naše zdroje," uvedl člen slovenské úřednické vlády. "Dobrá vůle a naděje nestačí," prohlásil. Dodal, že státy musejí aktuální hrozby zohlednit ve svých rozpočtech a vojenské připravenosti.
Po odpolední schůzce šéfů diplomacií České republiky, Slovenska a Rakouska Wlachovský řekl, že se s kolegy shodl na podpoře suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Původně plánované jednání ministrů této trojice zemí, které tvoří takzvaný Slavkovský formát, se španělských kolegou Josém Manuelem Albaresem se nakonec neuskutečnilo kvůli tomu, že Albares do slovenské metropole nedorazil.
Šéf slovenské diplomacie uvedl, že spojenci pokračují v debatě o možném předání svých vojenských letadel Ukrajině. Dodal, že Bratislava tak už učinila a že nyní jsou na řadě ostatní země. Bratislava dříve předala Kyjevu nevyužívané stíhačky sovětské konstrukce MiG-29.
Lipavský nekomentoval možnost dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. "Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu," řekl. Obecně je podle něj potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně její obnovy.
Prezident Petr Pavel dříve v květnu řekl, že je na místě se zamyslet, zda Ukrajině darovat i letouny L-159.
Tématem letošního 18. ročníku konference Globsec je hlavně válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Konference potrvá do středy, zúčastní se jí přední politici a další hosté z řady zemí, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
