Putin na výročí vítězství nad nacismem vyzval k vítězství na Ukrajině

CENZOR.CZ █ úterý 09.05.2023, 10:00 - aktualizováno v 10:57- aktualizováno ve 12:22
Budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že se za ně celá země modlí. V projevu, který pronesl na tradiční vojenské přehlídce v Moskvě k výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, vyzval k vítězství v nynější válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. Vinu za rozpoutání nejhoršího pozemního konfliktu v Evropě od konce druhé světové války Putin opět vkládal na Západ.
"Jsme hrdi na účastníky speciální vojenské operace. Na všechny, kdo bojují v první linii, kdo pod palbou zásobují frontu, zachraňují raněné. Není teď nic důležitějšího než váš boj. Na vás teď spočívá bezpečnost země, na vás závisí budoucnost naší státnosti a lidu. Se ctí plníte svou povinnost, bojujete za Rusko," zdůraznil ruský prezident.

Za "speciální vojenskou operaci" Moskva označuje válku proti Ukrajině, která dnes pokračuje 440. dnem. Ruský prezident ve svém projevu ale užil i slova o "opravdové válce".

"Proti naší vlasti byla znovu rozpoutána opravdová válka, ale postavili jsme se na odpor mezinárodnímu terorismu, ubráníme i obyvatele [východoukrajinského] Donbasu, zajistíme naši bezpečnost," ujistil Putin. Obvinil Západ, že se snaží ovládat jiné země a zničit systém mezinárodní bezpečnosti a práva - a v tom podle Putina tkví příčina katastrofy, kterou prožívá ukrajinský lid.

"Jakákoliv ideologie nadřazenosti je ve své podstatě zvrácená, zločinná a smrtonosná," prohlásil Putin. Západní elity podle něj "stejně jako dříve hlásají svou výlučnost, rozeštvávají lidi a rozdělují společnost, vyvolávají krvavé konflikty a převraty, sejí nenávist, zlobu proti Rusku, agresivní nacionalismus a ničí ty rodinné, tradiční hodnoty, které dělají člověka člověkem". A to vše západní elity podle Putina dělají proto, aby i v budoucnu "diktovaly, vnucovaly národům svou vůli, svá práva, pravidla, což je v podstatě systém loupení, násilí a útlaku".

"Zdá se, že zapomněli, k čemu vedly šílené ambice nacistů na ovládnutí světa, zapomněli, kdo porazil toto příšerné, naprosté zlo, kdo se postavil na obranu rodné země a nešetřil životy kvůli osvobození národů Evropy," řekl Putin.

Putin ocenil také přítomnost vůdců dalších postsovětských zemí - převážně středoasijských - na přehlídce, která je druhým rokem ve stínu ruské invaze na Ukrajinu. Putin přišel z Kremlu na tribunu na Rudém náměstí v doprovodu prezidentů Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu Kasyma-Žomarta Tokajeva, Sadyra Žaparova, Imomaliho Rachmona, Serdara Berdymuhamedova, Šavkata Mirzijojeva a také arménského premiéra Nikola Pašinjana a běloruského diktátora Aljaksandra Lukašenky.

Na přehlídku nebyly pozvány velvyslankyně Británie a Spojených států, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rogov. Londýn a Washington přitom byly hlavními spojenci Moskvy za druhé světové války.

"Putin na přehlídce pronesl projev, ve kterém nezazněla ani jedná nová myšlenka - a všechny staré zněly stejně jako dříve," napsal v komentáři server Meduza, který působí v lotyšském exilu. I podle komentáře britské stanice BBC byla hlavní myšlenka Putinova projevu "naprosto předvídatelná" - a sice šlo o paralelu mezi někdejším sovětským bojem proti nacismu a nynějším válčením Ruska na Ukrajině. Vcelku se Putinův letošní projev nelišil od loňského, kdy šéf Kremlu obvinil Západ a Severoatlantickou alianci z toho, že učinily konflikt na Ukrajině nevyhnutelným.

Přehlídka se konala za přísných bezpečnostních opatření, která byla přijata také v návaznosti na dronové útoky na Kreml z minulého týdne, z nichž ruští představitelé obvinili Ukrajinu a označili je za pokus Kyjeva zabít Putina. Ukrajina to odmítla. Škody po nedávných útocích připisovaných Ukrajině v poslední době utrpěla také řada dalších objektů kritické infrastruktury v Rusku. Zpravodaj BBC uvedl, že spíše než sváteční ovzduší v Moskvě proto tentokrát panovala nervozita a nejistota.

Letecká část přehlídky byla zrušena, uvedl TASS s tím, že zrušení této tradiční části přehlídky nebylo oficiálně oznámeno, ale už generálních zkoušek v dubnu a v květnu se letadla a vrtulníky neúčastnily. Letecká přehlídka se nekonala ani loni, ale to úřady vysvětlily údajně nepříznivým počasím. Pozorovatelé za důvod spíše pokládali nasazení letectva na Ukrajině. Dnes bylo v Moskvě během přehlídky slunečno. Zrušení letecké části patrně souviselo s útoky dronů na Kreml, usoudila BBC.

Ta označila přehlídku za nejskromnější za poslední léta: na Rudé náměstí vjel jediný tank, a to historický T-34, veterán druhé světové války. A to obvykle Rusko na přehlídce předvádí nové typy zbraní, jako tomu bylo v minulosti s tankem T-14 Armata, bojovými vozidly pěchoty T-15 a Kurganec, houfnicemi Koalicja. Letos ale po náměstí jely jen kolové obrněnce. Loni po přehlídce zaznívaly pro úřady nepříjemné otázky, proč se nejmodernější zbraně dosud neobjevily na frontě, letos by tyto otázky zněly ještě palčivěji na pozadí videozáběrů přepravy starých sovětských tanků a obrněných transportérů na frontu.

Letošní zvláštností bylo i to, že se na tribunách objevili i žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která získává v hlášeních z ukrajinského bojiště čím dál větší prostor. Moderátor nicméně hovořil o "útočných oddílech", možná kvůli sporům šéfa žoldnéřů Jevgenije Prigožina s ministerstvem obrany.

Na přehlídce byla poprvé předvedena obrněná vozidla Achmat a Spartak. Kromě toho armáda ukázala už známé obrněné vozy Tigr-M a Bumerang, taktické rakety Iskander i strategické rakety Jars a systém protivzdušné obrany S-400 Triumf.

Oslavy výročí porážky nacismu přicházejí v době pokračujících ruských ztrát ve válce na Ukrajině, která trvá už 15. měsícem, a také před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou, jejímž cílem má být osvobození Ruskem okupovaných částí Ukrajiny.

Rusko slaví vítězství ve druhé světové válce o den později než většina zemí Evropy, protože v době, kdy nacistické Německo 8. května podepsalo kapitulaci, bylo v Moskvě vzhledem k časovému posunu už po půlnoci, tedy 9. května.