Válka na Ukrajině v analýze ISW - 434. den (3. května)

Rusko obvinilo Ukrajinu, že 3. května provedla útok dronem na Kreml. Na záběrech ze sociálních médií, které kolovaly 3. května, je vidět, jak dron vybuchuje poblíž stožáru na vrcholu budovy Kremelského senátního paláce v Moskvě, zatímco dvě neznámé osoby šplhají po kopuli budovy. Kreml obvinil Ukrajinu ze zorganizování "plánovaného teroristického útoku" s cílem zavraždit ruského prezidenta Vladimira Putina a upřesnil, že Putin se v době útoku v Kremlu nenacházel, a proto nebyl zraněn. Ukrajinští představitelé včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zdůraznili, že Ukrajina útok neprovedla.

Rusko tento útok pravděpodobně zinscenovalo ve snaze připomenout ruskému domácímu publiku, že země je ve válce, a vytvořit podmínky pro širší společenskou mobilizaci. Existuje několik indicií, které naznačují, že úder byl veden zevnitř a byl cíleně zinscenován. Ruské úřady nedávno podnikly kroky ke zvýšení domácích kapacit protivzdušné obrany, a to i v samotné Moskvě, a je proto krajně nepravděpodobné, že by dva bezpilotní letouny mohly proniknout několika vrstvami protivzdušné obrany a vybuchnout nebo být sestřeleny přímo nad centrem Kremlu způsobem, který poskytl působivé záběry pěkně zachycené na kameru. Geolokační snímky z ledna 2023 ukazují, jak ruské úřady rozmísťovaly v blízkosti Moskvy systémy protivzdušné obrany Pantcir, aby vytvořily kolem města kruhy protivzdušné obrany. Útok dronem, který by se vyhnul detekci a zničení těmito prostředky protivzdušné obrany a kterému by se podařilo zasáhnout tak významný cíl, jakým je kremelský Senátní palác, by byl pro Rusko značnou ostudou. Okamžitá, soudržná a koordinovaná reakce Kremlu na incident naznačuje, že útok byl připraven zevnitř tak, aby zamýšlené politické účinky převážily nad jeho trapností. Kreml okamžitě obvinil Ukrajinu z provedení teroristického útoku a ruské oficiální reakce se kolem tohoto obvinění rychle sjednotily. Kdyby útok bezpilotním letadlem nebyl připraven zevnitř, jednalo by se o překvapivou událost. Je velmi pravděpodobné, že oficiální ruská reakce by byla zpočátku mnohem neorganizovanější, protože ruští představitelé by se snažili vytvořit ucelený narativ a vyvážit rétorické důsledky jasného informačního ztrapnění. V této souvislosti stojí za zmínku, že Kremlu se nepodařilo vytvořit včasnou a soudržnou informační odezvu na jiná vojenská ponížení, která si sám nezpůsobil, včetně pádů Balaklije a Chersonu v září a listopadu 2022.

Rychlá a koherentní prezentace oficiálního ruského narativu kolem úderu naznačuje, že Rusko tento incident zinscenovalo v těsné blízkosti svátku Dne vítězství 9. května, aby domácímu publiku vykreslilo válku jako existenční hrozbu. Kreml může úder využít k ospravedlnění zrušení nebo dalšího omezení oslav 9. května, což by pravděpodobně podpořilo informační úsilí vydávající válku na Ukrajině za přímé ohrožení ruských oslav uctívaných historických událostí. ISW už dříve vyhodnotil, že Rusko využívá celou řadu opatření, aby válku na Ukrajině domácímu publiku vykreslilo jako existenční problém a připravilo podmínky pro širší společenskou mobilizaci.

Někteří ruští nacionalisticky smýšlející vojenští blogeři využili útoku dronu na Kreml k výzvám, aby Rusko eskalovalo válku, a to navzdory skutečnosti, že země k tomu v současné době nemá vojenské kapacity. Mnoho proválečně orientovaných vojenských blogerů, včetně horlivého nacionalisty a bývalého ruského důstojníka Igora Girkina, kritizovalo Kreml za to, že dovolil Ukrajině překročit několik ruských "červených linií" bez adekvátní odvety, a vyzývalo Rusko k odpovědi ve formě eskalace, včetně útoku na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a další ukrajinské vedoucí činitele. Tato sekta vojenských blogerů zdůraznila své vlastní rozpaky nad útokem proti Kremlu a přirovnala jej k ponížení, které způsobil německý civilní pilot, když v roce 1987 přistál s malým letadlem poblíž Kremlu. Jiní ruští vojenští blogeři, včetně těch s úzkými vazbami na Kreml, kritizovali vysokou míru rozhořčení v ruském informačním prostoru. Tito blogeři se převážně vyslovovali proti odvetné vojenské eskalaci s odůvodněním, že útok bezpilotního letounu nemění operační ani strategickou situaci ve válce, a místo toho vyzývali k opatrné reakci, přičemž přiznávali palčivost rozpaků nad úderem. Tato sdělení prokremelských vojenských blogerů by mohla podporovat hodnocení, že účelem tohoto útoku pod falešnou vlajkou bylo spíše ospravedlnit zvýšená mobilizační opatření než jakoukoli eskalaci.

Kreml možná plánuje provést další operace pod falešnou vlajkou a zesílit dezinformace před ukrajinskou protiofenzivou, aby zvýšil domácí podporu války. Centrum ukrajinského odporu 2. května oznámilo, že ruské síly v Brjanské a Kurské oblasti obdržely ukrajinské uniformy, aby mohly provést operaci pod falešnou vlajkou v pohraničních oblastech. Centrum ukrajinského odporu 3. května oznámilo, že ruské síly mohou simulovat braní rukojmích, a poznamenalo, že do Ivanovského v Kurské oblasti a Jamného Brjanské oblasti dorazily oddíly "Bouře" ruského 13. gardového tankového pluku (4. gardová tanková divize) a 1. motostřeleckého pluku (2. gardová motostřelecká divize) 1. gardové tankové armády Západního vojenského okruhu. Ruský 13. gardový tankový pluk utrpěl obrovské ztráty na počátku války v Černihivské oblasti a na podzim 2022 během ukrajinské protiofenzivy v Charkovské oblasti. Nyní se má nacházet v Brjanské nebo Kurské oblasti, což naznačuje, že není na Ukrajině a není připraven k návratu do boje. Ruští vojenští blogeři rozšířili tvrzení státního kanálu RT, že ukrajinské síly připravují provokaci proti Podněstří a pokusí se tam vstoupit mezi 9. a 15. květnem. Kreml se už dříve snažil vykreslit Ukrajinu jako existenční hrozbu pro územní celistvost Ruska a varovat před údajnými ukrajinskými provokacemi, které mají být provedeny v Moldavsku.

Finančník Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin 3. května nepodloženě tvrdil, že ukrajinská protiofenziva už začala, pravděpodobně s cílem využít obav v informačním prostoru a vyzvat ke zvýšené ruské vojenské podpoře ofenzivy wagnerovců v Bachmutu. Ve zvukovém záznamu zveřejněném 3. května Prigožin říká, že se domnívá, že Ukrajina už zahájila protiofenzivu, a okazuje na zvýšenou aktivitu Ukrajinců "po obvodu" bachmutské fronty. Prigožin také tvrdil, že křídla Wagnerovy skupiny, která v současné době drží vzdušné výsadkové jednotky (VDV) konvenční ruské armády, "nejsou v nejlepším stavu", a prohlásil, že nebude spekulovat o jejich spolehlivosti, aby zachoval "zdvořilost". Prigožinova poznámka o stavu těchto křídel je pravděpodobně chabě zakrytou kritikou ruského ministerstva obrany (MO) a jeho schopnosti pomoci wagnerovcům udržet Bachmut a naznačuje, že Prigožin obviňuje MO z neschopnosti zadržet ukrajinské lokalizované protiútoky v Bachmutu. Prigožin na závěr uvedl, že očekává, že v příštích dnech začne "aktivnější fáze" protiofenzivních akcí. Tohoto tvrzení zřejmě využívá k tomu, aby těžil z přetrvávajících obav v ruském informačním prostoru ohledně ukrajinské protiofenzivy a lobboval za zvýšení podpory pro Wagnerovu skupinu v době opakovaných žádostí, aby ruské MO poskytlo wagnerovcům více munice pro jejich ofenzivu v Bachmutu. ISW nezjistil žádné další důkazy, které by podporovaly Prigožinova tvrzení, a nedomnívá se, že v okolí Bachmutu začala ukrajinská protiofenziva.

Ruské síly v noci z 2. na 3. května provedly útok bezpilotními letouny Šáhid-131/136 na Ukrajinu. Ukrajinský generální štáb 3. května oznámil, že ruské síly zaútočily na ukrajinské území z Brjanské oblasti a jihovýchodního pobřeží Azovského moře 26 bezpilotními letouny Šáhid-131/136 íránské výroby a že ukrajinská protivzdušná obrana 21 z těchto 26 bezpilotních letounů sestřelila. Vojenská správa Kyjevské oblasti uvedla, že ruské síly zaútočily na Kyjevskou oblast už potřetí v šesti po sobě jdoucích dnech. Ukrajinské jižní operační velitelství oznámilo, že drony Šáhid se zaměřily také na Kirovohradskou a Mykolajivskou oblast.

Klíčové poznatky:

● Rusko obvinilo Ukrajinu, že provedla útok bezpilotním letounem proti Kremlu.
● Rusko tento útok pravděpodobně zinscenovalo ve snaze připomenout ruskému domácímu publiku, že země je ve válce, a vytvořit podmínky pro širší společenskou mobilizaci.
● Rychlá a koherentní prezentace oficiálního ruského narativu kolem úderu naznačuje, že Rusko tento incident zinscenovalo v těsné blízkosti svátku Dne vítězství 9. května, aby domácímu publiku vykreslilo válku jako existenční hrozbu.
● Někteří ruští nacionalisticky smýšlející vojenští blogeři využili útoku dronu na Kreml k výzvám, aby Rusko eskalovalo válku, a to navzdory skutečnosti, že země k tomu v současné době nemá vojenské kapacity.
● Kreml možná plánuje provést další operace pod falešnou vlajkou a zesílit dezinformace před ukrajinskou protiofenzivou, aby zvýšil domácí podporu války.
● Finančník Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin 3. května nepodloženě tvrdil, že ukrajinská protiofenziva už začala, pravděpodobně s cílem využít obav v informačním prostoru a vyzvat ke zvýšené ruské vojenské podpoře ofenzivy wagnerovců v Bachmutu.
● Ruské síly v noci z 2. na 3. května provedly útok bezpilotními letouny Šáhid-131/136 na Ukrajinu.
● Ruské síly pokračovaly v omezených pozemních útocích poblíž města Kreminna.
● Ruské síly nadále dosahovaly zisků v oblasti Bachmutu a jeho okolí a pokračovaly v pozemních útocích na linii Avdijivka - Doněck.
● Ruské síly vedly silné letecké a dělostřelecké údery proti západnímu (pravému) břehu Chersonské oblasti.
● Ruští představitelé nadále motivují k vojenské službě poskytováním sociálních dávek rodinám účastníků války.
● Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) prohlásila, že zabránila "teroristickému" útoku proti třem krymským činitelům.br>