Válka na Ukrajině v analýze ISW - 426. den (25. dubna)

Vysocí představitelé USA a EU se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin by v reakci na úspěšnou ukrajinskou protiofenzivu nebyl ochoten vyjednávat. Deník New York Times (NYT) 24. dubna uvedl, že jeden z vysokých evropských představitelů prohlásil, že šance, že by Putin v případě úspěšné ukrajinské protiofenzívy "ustoupil", je "menší než nula". Náměstkyně amerického ministra obrany pro záležitosti mezinárodní bezpečnosti Celeste Wallanderová uvedla, že existuje "velmi málo důkazů", které by naznačovaly, že Putin změní svůj strategický cíl podmanit si Ukrajinu "politicky, když ne plně vojensky". Mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost John Kirby 25. dubna pro stanici Hlas Ameriky uvedl, že USA zvyšují bezpečnostní pomoc Ukrajině, protože očekávají, že se Rusko se zlepšením počasí pokusí přejít do ofenzivy.

Vedoucí Společného koordinačního tiskového střediska operačního velitelství Jih ukrajinské armády Natalija Humeňuková 25. dubna prohlásila, že ukrajinské síly dosahují "působivých výsledků" v protibaterijních bojích proti ruským silám na Ruskem okupovaném východním (levém) břehu řeky Dněpr. Humeňuková uvedla, že ukrajinské síly zasáhly a zničily ruské dělostřelecké systémy, tanky, obrněná vozidla a systémy protivzdušné obrany. Podle mluvčí ukrajinské síly pracují na vyčištění frontové linie na východním břehu v "protibaterijním režimu". Humeňuková dodala, že ruské síly evakuují civilisty z oblasti na břehu Dněpru, aby se tam mohly přesunout ruské jednotky, což zjednodušuje ukrajinské operace.

Finančník Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin popřel hodnocení ISW z 22. dubna o jistém zlepšení vztahů této soukromé vojenské společnosti s ruským vojenským velením před plánovanou ukrajinskou protiofenzivou. ISW usoudil, že ruské vojenské velení možná částečně napravilo napjaté vztahy s Prigožinem, aby přesvědčilo ruského prezidenta Vladimira Putina k zastavení útočných operací před plánovanou ukrajinskou protiofenzivou. ISW rovněž už na začátku dubna zaznamenal dramatickou změnu v povaze Prigožinových veřejných interakcí s ruským ministerstvem obrany (MO) a Kremlem. Prigožin nyní prohlásil, že hodnocení ISW je "podvrh", a poznamenal, že by "munici pro [své] lidi nevyměnil ani za přátelství s Bohem".

Pokud Prigožin nadále trvá na své nechuti k ruskému vojenskému vedení, pak je to v rozporu se změnou jeho rétoriky i náhlým přílivem dělostřelecké munice po měsících stížností na nedostatek munice v Bachmutu. Ruský nezávislý portál Možem objasniť (Můžeme vysvětlit) také uvedl, že Prigožinovy společnosti získaly v roce 2022 rekordní příjmy ze smluv s ruským MO, a to navzdory jeho sporům s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu. Prigožin opakovaně přiznal spolupráci s vojsky podřízenými ruskému MO a přijímá mobilizované vojáky k posílení svých křídel. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že jeho nejstarší syn bojoval ve válce v řadách Wagnerovy skupiny, což ISW vyhodnotil jako informační operaci s cílem urovnat vztahy a případně zvýšit či demonstrovat Prigožinovu loajalitu vůči Kremlu. Všechny tyto faktory naznačují, že Prigožin - navzdory své deklarované nezávislosti a hrdosti - potřebuje k udržení svých operací zachovat přízeň a podporu Kremlu a ruského MO.

Ruští ultranacionalisté se nadále zasazují o to, aby Kreml přijal stalinská represivní opatření. Poslanec ruské Státní dumy Andrej Guruljov, významná postava ruských ultranacionalistů ve vládnoucí straně Jednotné Rusko, prohlásil, že Rusko potřebuje znovu zavést pojem "nepřítel lidu", který za nepřátele společnosti označoval všechny oponenty sovětského vůdce Josifa Stalina. Guruljov v ruské státní televizi často šíří extrémní názory, ale rétorika mezi ultranacionalisty stále více zdůrazňuje potřebu zaměřit se na vnitřní nepřátele Ruska a eliminovat je. Bývalý ruský důstojník Igor Girkin a finančník Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin často opakují podobné výzvy k trestnímu stíhání ruských představitelů, kteří doufají v ukončení války prostřednictvím jednání se Západem. Takové postoje naznačují, že ultranacionalistické komunity očekávají, že ruský prezident Vladimir Putin rozšíří represe a bude se plně angažovat pro válku.

Kreml se nadále vyhýbá přijímání otevřeně represivních opatření pravděpodobně z obavy o stabilitu Putinova režimu. Ruská vláda stáhla z ruské Státní dumy návrh zákona, který by Rusům uprchlým ze země zvýšil daně z 13 na 30 procent. Ruští ultranacionalisté opakovaně vyzývali Kreml, aby znárodnil majetek Rusů, kteří útěkem "zradili zemi", ale Kreml se zavedením takových nepopulárních opatření zřejmě nadále váhá. Nejmenované zdroje sdělily ruskému nezávislému listu Vjorstka, že ruská prezidentská administrativa nepodporuje návrat trestů smrti v Rusku, což je další otázka, která se nedávno znovu objevila v ruských politických diskusích. Kreml by mohl hrozbu trestu smrti využít k zastrašení Rusů, aby podpořili válečné úsilí (nebo vůči němu aspoň zůstali pasivně rezistentní), ale Putin pravděpodobně nadále váhá, zda si nezničit image diplomatického a tolerantního cara. ISW už dříve vyhodnotil, že Putin se při ochraně svého režimu spoléhá mnohem více na kontrolu informačního prostoru než na typ masivního represivního aparátu z dob bývalého Sovětského svazu, takže nikdy znovu nevybudoval struktury odpovídající KGB, složkám ministerstva vnitra a Rudé armádě.

Ruské skupiny hájící občanská práva OVD-Info, Memorial a Rus Siďaščaja (Rusko za mřížemi) 25. dubna právně napadly ruský cenzurní zákon proti diskreditaci ruské armády. Sdružení OVD-Info oznámilo, že jeho právníci podali deset z plánovaných dvaceti námitek proti tomuto zákonu k ruskému Ústavnímu soudu v naději, že soud rozhodne o neústavnosti zákona. Stížnosti se soustředily na jednotlivé případy údajné diskreditace, včetně jednoho případu, kdy úřady uložily pokutu 50.000 rublů (asi 13.000 korun) jednomu muži za to, že držel nápis vyzývající k míru. Okrajová skupina nejméně dvaceti, většinou menších, proválečných ruských vojenských blogerů 11. dubna rozšířila výzvu adresovanou ruské vládě, aby zrušila cenzurní zákony poté, co byl stíhán ruský zdravotník za to, že na odborné přednášce sdělil pravdivé informace z bojiště. OVD-Info a další lidskoprávní organizace budou s největší pravděpodobností čelit stíhání podle ruských cenzurních zákonů. Je nepravděpodobné, že by ruská vláda tyto zákony zrušila nebo vyškrtla bez pokynu z Kremlu, ale akce, jako je zveřejnění výzvy OVD-Info, svědčí o pokračujícím odporu proti domácí cenzuře a represím.

Klíčové poznatky:

● Vysocí představitelé USA a EU odhadují, že ruského prezidenta Vladimira Putina by úspěšná ukrajinská protiofenziva nepřiměla k vyjednávání.
● Mluvčí ukrajinského operačního velitelství Jih Natalija Humeňuková 25. dubna prohlásila, že ukrajinské síly dosahují "působivých výsledků" v protibaterijních bojích proti ruským silám na Ruskem okupovaném východním (levém) břehu řeky Dněpr.
● Finančník Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin popřel hodnocení ISW z 22. dubna o jistém zlepšení vztahů této soukromé vojenské společnosti s ruským vojenským velením před plánovanou ukrajinskou protiofenzivou.
● Ruští ultranacionalisté nadále požadují, aby Kreml přijal stalinská represivní opatření.
● Kreml se nadále vyhýbá přijetí otevřeně represivních opatření, pravděpodobně z obavy o stabilitu Putinova režimu.
● Ruské skupiny hájící občanská práva OVD-Info, Memorial a Rus Siďaščaja (Rusko za mřížemi) 25. dubna právně napadly ruský cenzurní zákon proti diskreditaci ruské armády.
● Ruské zdroje tvrdily, že ruské síly provedly omezené pozemní útoky na linii Svatove - Kremmina.
● Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v Bachmutu a jeho okolí a podél frontové linie Avdijivka - Doněck.
● Ruští vojenští blogeři ve zveřejněných příspěvcích nadále vehementně popírali, že ukrajinské síly vybudovaly trvalé pozice na východním (levém) břehu Dněpru v Chersonské oblasti.
● Ruské ministerstvo obrany (MO) se pokouší finančně motivovat ruské vězně, aby bojovali na Ukrajině, a nabízí jim kompenzaci odpovídající kompenzaci vyplácené ruským dobrovolníkům.
● Centrum ukrajinského odporu oznámilo, že ukrajinští partyzáni vyhodili do povětří ruské vojenské kontrolní stanoviště u města Olešky ležícího na levém břehu Dněpru naproti Chersonu.