Válka na Ukrajině v analýze ISW - 410. den (9. dubna)

CENZOR.CZ █ pondělí 10.04.2023, 07:00
Katoličtí kněží slouží nedělní velikonoční mši v ukrajinském Záporoží.
Americký Institut pro studium války (ISW) se ve velikonočním vydání svého pravidelného hodnocení situace na Ukrajině mimořádně nezabývá vojenskými tématy, ale nabízí analýzu ruských náboženských represí na okupovaných územích od začátku plné invaze na Ukrajinu dne 24. února 2022. Rusko nadále zneužívá náboženství jako zbraň ve snaze zdiskreditovat Ukrajinu na mezinárodní scéně a využívá informační operace zaměřené na náboženství k prosazování vojenských cílů, přestože se na okupované Ukrajině samo dopouští hrubého porušování náboženské svobody. Rusko může využít nadcházejících pravoslavných velikonočních svátků připadajících na 16. dubna k oddálení ukrajinských protiútoků tím, že z úcty k pravoslavnému náboženství vyzve k příměří, přestože samo v oblastech, které okupuje, žádný takový respekt k náboženství neprojevuje. Ruské náboženské persekuce jsou pravděpodobně také součástí probíhající ruské kulturní genocidy a etnických čistek, jejichž cílem je vymýtit myšlenku nezávislé ukrajinské národnosti nebo Ukrajinské pravoslavné církve.

Ruské okupační orgány na Ukrajině pravděpodobně vedou kampaň systematického náboženského pronásledování. Od plné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se ruští vojáci nebo okupační úřady na Ukrajině údajně dopustily nejméně 76 aktů náboženského pronásledování. Ruské úřady uzavřely, znárodnily nebo násilně převedly nejméně 26 modliteben na Kremlem kontrolovanou Ruskou pravoslavnou církev Moskevského patriarchátu, zabily nebo zadržely nejméně 29 duchovních či náboženských představitelů a na okupované Ukrajině vyrabovaly, znesvětily nebo úmyslně zničily nejméně 13 modliteben. Tyto případy náboženských represí pravděpodobně nepředstavují ojedinělé incidenty, ale spíše jsou součástí promyšlené kampaně, jejímž cílem je systematická likvidace "nežádoucích" náboženských organizací na Ukrajině a propagace Moskevského patriarchátu.
Mapy hlášených případů ruského pronásledování Ukrajinců z náboženských důvodů
Tato studie obsahuje pouze malou podmnožinu všech hlášených případů náboženského pronásledování náboženských skupin na Ukrajině ze strany Ruska. ISW do ní nezahrnul události, při nichž mohli být nepřímou střelbou neúmyslně zabiti náboženští představitelé nebo zničeny modlitebny. (Do této zprávy konkrétně není zahrnuto všech 494 náboženských budov, které podle nezávislého kyjevského Institutu pro náboženskou svobodu ruská armáda k únoru 2023 údajně zcela zničila, poškodila nebo vyrabovala, protože ISW například nemůže ve všech těchto případech posoudit úmysl. Informace o událostech zahrnutých v této studii pocházejí ze zpráv o záměrném nátlaku ruských sil - obvykle pěchoty, pracovníků bezpečnosti nebo představitelů okupačních správ - na náboženské skupiny. Tato studie se také nezabývá mnoha případy náboženských represí v oblastech, které ruské síly obsadily od jara 2014 do 24. února 2022 a zaměřuje se na nedávnější persekuce v nově obsazených oblastech.

Ruské úřady v rámci státní politiky systematicky potlačují náboženskou svobodu v Rusku.  Prezident Vladimir Putin v roce 2016 ratifikoval "zákon Jarové" [nazvaný podle poslankyně Iriny Jarové, která jej předložila - pozn. CENZOR.CZ], který vyžaduje, aby všechny náboženské organizace a církve v Rusku byly zaregistrovány státem. Zákon zakazuje "misionářskou činnost", široce definovanou jako kázání, modlitby, šíření náboženských materiálů a dokonce i odpovídání na otázky týkající se náboženství mimo oficiálně státem schválená místa pod záminkou opatření proti "extremismu" a "terorismu". Ruská vláda odmítá registrovat nežádoucí náboženské organizace, které se snaží potlačit. Od roku 2016 ruské úřady využívají rozsáhlá ustanovení zákona Jarové k trestnímu stíhání amerických baptistických a letničních misionářů působících v Rusku, zakazují většinu mormonských misionářů a pálí cizinci distribuované Bible, které nejsou státem řádně registrovány. Ruské úřady pronásledovaly několik dalších ruských náboženských menšin, včetně členů Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny, členů hnutí Fa-lun-kung, adventistů sedmého dne, svědků Jehovových, římských katolíků, presbyteriánů, metodistů, staroobřadníků (pomořanských staroobřadníků), luteránů, ukrajinské reformované pravoslavné církve a pobočky Ruské pravoslavné církve v zahraničí. Ruské úřady v roce 2022 uvěznily nejméně 48 ruských svědků Jehovových, v roce 2019 zatkly a deportovaly dva americké mormonské misionáře a v roce 2019 uložily pokutu buddhistickému vůdci ze Soči za uspořádání "kolektivní meditace" pro "asi 12" lidí. Ruské úřady se také zaměřily na ruské muslimy kvůli "nelegální misionářské činnosti", přestože islám je právně uznán jako jedno z ruských "tradičních náboženství" (spolu s ruským pravoslavím, judaismem a buddhismem).

Rusko vyváží svou státní politiku systematického náboženského pronásledování na Ruskem okupovanou Ukrajinu. Kreml 30. září 2022 anektoval Ruskem kontrolované části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti a prohlásil je ruskými federálními subjekty. Ruské úřady na okupované Ukrajině prosazují ruské federální zákony - včetně zákona Jarové a dalších "protiextremistických" zákonů. Ruská generální prokuratura prohlásila v roce 2021 čtyři evangelické křesťanské skupiny z Lotyšska a Ukrajiny za "nežádoucí" organizace a fakticky je v Rusku zakázala. Ruské úřady v okupovaném Melitopolu provedly v srpnu 2022 razii v domě ukrajinského evangelického pastora a obvinily ho ze spojení se stejně nežádoucími organizacemi, které ruské úřady v roce 2021 v Rusku zakázaly. Ruské ministerstvo vnitra v okupované Chersonské oblasti oznámilo, že v lednu 2023 zlikvidovalo podzemní sbor svědků Jehovových v Novosofivce. Představitelé ruské okupační správy uvedli, že ruské úřady u svědků Jehovových nalezly více než 4000 kusů "zakázané literatury", a zdůraznili, že ruské zákony označují svědky Jehovovy za extremistickou organizaci, která je v Rusku zakázaná. Ukrajinský baptistický sbor v Černihivce získal zpět povolení k užívání své zabavené budovy poté, co sbor zaslal ruským okupačním úřadům dokumenty s listinami - pravděpodobně v rámci přeregistrace církve podle zákona Jarové.

Ruské okupační úřady od roku 2014 potlačují ukrajinské náboženské obce v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) a samozvané Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny a na nelegálně okupovaném Krymu. Bývalý šéf DNR Oleksandr Zacharčenko v květnu 2015 prohlásil, že členové Ukrajinské pravoslavné církve (UPC), řečtí katolíci a evangeličtí křesťané jsou v rámci DNR "sektáři". Zacharčenko oznámil, že okupační úřady budou uznávat pouze ruskou pravoslavnou církev Moskevského patriarchátu, katolicismus, islám a judaismus. Okupační úřady přinutily mnoho náboženských skupin k přeregistraci podle ruského zákona Jarové a byrokraticky zlikvidovaly náboženství, jako jsou svědkové Jehovovi a muslimská skupina Hizb ut-Tahrír. Ruský soud v roce 2019 nařídil zbourat jediný zbývající kostel Ukrajinské pravoslavné církve v Rusku na náklady ukrajinské diecéze.

Náboženská persekuční kampaň Moskvy usiluje o likvidaci autokefální (nezávislé) Ukrajinské pravoslavné církve (UPC), kterou Moskva považuje za schizmatickou, a to navzdory rozhodnutí konstantinopolského ekumenického patriarchy z roku 2019, kterým byla Ukrajinské pravoslavné církvi udělena nezávislost na Moskevském patriarchátu. Ruské okupační úřady pravděpodobně systematicky likvidují kostely UPC na okupované Ukrajině. Výzkum ISW zjistil, že 34 procent nahlášených případů pronásledování bylo zaměřeno právě na UPC, což z této církve činí nejčastěji napadanou samostatnou náboženskou skupinu. Vysoké procento případů pronásledování zaměřených na UPC není na jedné straně překvapivé, protože se jedná o nejrozšířenější vyznání na Ukrajině. Na druhé straně překvapivé je, protože Kreml se staví do role obránce křesťanství obecně a východního pravoslaví zvláště. Svědectví věřících naznačují, že ruské orgány se zřejmě zaměřují na UPC kvůli jejímu ukrajinskému charakteru. Rusové vedli cílené útoky na UPC i během krátkodobé ruské částečné okupace Kyjevské oblasti na počátku války, což naznačuje, že toto cílení bylo od počátku záměrnou součástí ruské invaze.

Ruští okupační úředníci systematicky zabavují majetek UPC, aby jej převedli na Moskevský patriarchát, a likvidují bohoslužby v ukrajinském jazyce. Synod Ruské pravoslavné církve 7. června 2022 vydal rozhodnutí o oficiálním připojení diecézí UPC v Džankoji, Simferopolu a Feodosii na Krymu, a to "z potřeby udržet účinné kanonické a administrativní spojení s ústředními církevními orgány". V okupovaném Melitopolu provedlo šest ruských agentů FSB razii v kostele UPC, zadrželo a deportovalo jeho kněze za vedení liturgie v ukrajinském jazyce a poté kostel v listopadu 2022 uzavřelo. Ruské úřady převedly několik kostelů UPC na okupované Ukrajině na Moskevský patriarchát. Plný rozsah ruských snah o násilné obrácení Ukrajinců na okupovaných územích na ruské pravoslaví je nejasný. Ruské okupační úřady nevydaly žádné výslovné prohlášení, které by na okupované Ukrajině umožňovalo koexistenci UPC s Ruskou pravoslavnou církví (RPC), což je vzhledem k doloženým případům represí a nucené konverze kostelů UPC alarmující.

Ruské okupační síly se zaměřily i na další vyznání, která jsou výrazně kulturně ukrajinská. V listopadu 2022 ruské síly zajaly dva ukrajinské řeckokatolické kněze v Berďansku, deportovaly je a v prosinci 2022 fakticky uzavřely hlavní ukrajinskou řeckokatolickou církev v Melitopolu. Ruští vojáci zatkli protestantského pastora a uzavřeli jeho sbor v Melitopolu, údajně kvůli jeho proukrajinským názorům.

Ruská protináboženská kampaň potlačuje také ukrajinskou protestantskou menšinu. Dostupné zprávy z otevřených zdrojů uvádějí, že nejčastějšími oběťmi ruského náboženského pronásledování jsou po ukrajinských pravoslavných protestanti, zejména evangeličtí baptisté. Protestanti všech denominací se stali oběťmi 34 procent nahlášených případů pronásledování, které ISW zaznamenal. Baptisté tvořili 13 procent obětí, což je po ukrajinských pravoslavných největší samostatná skupina. ISW zaznamenal zprávy o pronásledování baptistů v blízkosti okupovaných měst Severodoněck, Lysyčansk, Mariupol a Melitopol. Pronásledování protestantů ruskými silami je nejintenzivnější na jihu Ukrajiny. V okupované Chersonské a Záporožské oblasti se protestanti stali oběťmi 35, resp. 48 procent hlášených případů pronásledování. V okupovaném městě Mariupol se protestanti stali obětí dvou třetin nahlášených represí.

Podle svědectví se ruští vojáci chovají k protestantům na okupované Ukrajině brutálně. Ruská vojska v období od března do listopadu 2022 obsadila ukrajinský evangelický Baptistický vzdělávací institut v Chersonu a zřídila zde posádku a krematorium pro zpopelnění ostatků zabitých ruských vojáků. Rektor institutu uvedl, že ruští vojáci baptisty opakovaně šikanovali a nazývali je "americkými špiony", "sektáři" a "nepřáteli ruského pravoslavného lidu. Jeden ruský důstojník údajně pracovníkům institutu řekl: "Evangelíci jako vy by měli být úplně zničeni... prosté zastřelení by pro vás bylo příliš snadné. Je třeba vás pohřbít zaživa." Jiný ruský voják údajně řekl: "Sektáře [baptisty], jako jste vy, pohřbíme." V září 2022 ruští vojáci přepadli a uzavřeli další baptistický kostel v Čkalovém v Záporožské oblasti. Shromáždění věřící uvedli, že ozbrojení ruští vojáci přerušili jejich bohoslužbu a prohlásili: "Po referendu sem vaše nohy nevstoupí. Máme jen jednu víru - pravoslaví." Ruský zákon Jarové neuznává protestantismus jako "tradiční náboženství" a jeho praktikování reguluje předpisy.

Systematické náboženské pronásledování ze strany Ruska podporuje širší ruskou kampaň kulturní genocidy proti Ukrajině. ISW už dříve vyhodnotil, že Rusko provádí masové deportace ukrajinských dětí a vylidňuje ukrajinské území, což se pravděpodobně rovná záměrné kampani etnických čistek. ISW vyhodnotil, že tato kampaň etnických čistek je součástí širší kremelské kampaně kulturní genocidy, jejímž cílem je vymýtit koncept jedinečné ukrajinské kulturní identity. Etnické čistky nejsou v mezinárodním právu specifikovány jako trestný čin, ale komise expertů OSN popsala etnické čistky jako "cílevědomou politiku, jejímž cílem je prostřednictvím jedné etnické nebo náboženské skupiny odstranit násilnými a teror vyvolávajícími prostředky civilní obyvatelstvo jiné etnické nebo náboženské skupiny z určitých zeměpisných oblastí". V Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidy stojí, že genocida zahrnuje "činy spáchané s úmyslem zcela nebo zčásti zničit národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu". Tato definice odpovídá současným ruským snahám o likvidaci "nežádoucích" ukrajinských náboženských skupin na okupovaných ukrajinských územích. Ruské úmyslné útoky a vandalismus proti modlitebnám na okupované Ukrajině mohou rovněž naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů.

Kreml pokračuje v informační operaci, jejímž cílem je falešně vykreslit Rusko jako nábožensky tolerantní stát a zároveň záměrně potlačovat náboženské svobody na Ukrajině. Putin Rusko důsledně prezentuje jako obhájce tradičních "křesťanských hodnot", který podporuje také pravoslavné, islámské, judaistické a buddhistické náboženství. Tuto informační operaci Kreml využívá k obviňování Ukrajiny z náboženské nesnášenlivosti vůči Moskevskému patriarchátu a k získání přízně náboženských komunit po celém světě. Tato informační operace je v rozporu s ruskými náboženskými represemi na okupovaných územích. Ukrajinské ministerstvo pro reintegraci uvedlo, že Rusové například na Krymu snížili náboženskou rozmanitost o více než 50 procent. Kreml nadále používá dlouhodobě šířené falešné narativy o tom, že ukrajinská vláda potlačuje náboženské svobody, jako morální ospravedlnění pro své odmítání vyjednávat s Ukrajinou, pravděpodobně v naději, že se mu podaří obrátit mezinárodní veřejné mínění proti Ukrajině. Kreml obzvláště ochotně obviňuje ukrajinskou vládu z pronásledování Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UPC MP).

UPC MP není nezávislou náboženskou organizací, ale spíše prodlouženou rukou ruského státu a nástrojem ruské hybridní války. UPC MP je Kremlem kontrolovaná složka Ruské pravoslavné církve na Ukrajině, která je jí podřízena. UPC MP poskytla materiální podporu pro počáteční ruskou invazi na Krym a východní Ukrajinu v roce 2014. Během plné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 ruští vojáci používali kostely UPC MP jako vojenské sklady, posádky, polní nemocnice a dokonce z nich vedli bojové operace. Jeden kněz UPC MP v Lysyčansku v Luhanské oblasti shromažďoval informace o svých rivalech z řad duchovních UPC a dával ruským vojákům instrukce k vraždě ukrajinského kněze. Ruské síly údajně dělaly všechno pro to, aby byli potrestáni kněží UPC MP na Ukrajině, kteří plně nespolupracovali s ruskými silami. Ruské jednotky v únoru 2023 údajně prohledaly katedrálu UPC MP Alexandra Něvského v Melitopolu, aby zaregistrovaly kněze UPC MP, kteří se odmítli modlit za úspěch ruské armády na Ukrajině nebo za zdraví hlavy ruské pravoslavné církve patriarchy Kirilla. Ruští vojáci v dubnu 2022 údajně unesli kněze UPC MP, který aktivně rozdával humanitární pomoc ukrajinským civilistům v Chersonu. Rusko bude i nadále využívat UPC MP a náboženství vůbec jako zbraně k podněcování sociálního napětí na Ukrajině a ovlivňování realné situace na bojišti.

Kreml může kolem pravoslavných Velikonoc připadajících na 16. dubna vyhlásit příměří, stejně jako to udělal v obdoví pravoslavných Vánoc v lednu 2023. Kreml selektivně vyhlašuje příměří kolem náboženských svátků, aby ovlivnil situaci na frontě. Kreml například odmítl příměří během pravoslavných Velikonoc roku 2022, "aby nedopřál kyjevským nacionalistům oddechu" během bitvy o Mariupol. Kreml příměří odmítl zřejmě proto, že ruské síly v té době stále držely iniciativu na frontách, ale o příměří usiloval o několik měsíců později během pravoslavných Vánoc, aby získal další čas na přípravu ruských sil na zimní ofenzivu. Kreml možná vyzve k uzavření velikonočního příměří, protože taková pauza by byla pro ruské jednotky nepřiměřeně výhodnější a umožnila by jim zajistit své zisky v Bachmutu a připravit obranu proti ukrajinské protiofenzivě na jaře 2023.

Putin může vyzvat k příměří, aby Ukrajinu vykreslil jako nekomunikativní zemi, která není ochotna podniknout nezbytné kroky k jednání. Příměří z náboženských důvodů navíc posiluje dvojí ruskou informační operaci, která Ukrajinu vykresluje jako zemi potlačující náboženské skupiny a Putina staví do pozice skutečného ochránce křesťanské víry. Výzva k příměří z výrazně náboženských důvodů v souladu s východní pravoslavnou křesťanskou tradicí je dílčí složkou této informační operace. Žádný bojující subjekt však není povinen příměří z náboženských ani jiných důvodů přijmout. Pokud Rusko nabídne a Ukrajina odmítne příměří v období pravoslavných Velikonoc, Kreml tím neprokáže větší oddanost obraně křesťanství nebo křesťanských hodnot, ani nepřesvědčí o tom, že Kyjev tyto hodnoty odmítá.  Putin pouze znovu prokáže svůj cynismus.

Příznivci mezinárodně platné náboženské svobody by měli podpořit úsilí Ukrajiny o osvobození jejích území. Náboženská svoboda na Ukrajině, zejména svoboda náboženských menšin, je mnohem lépe hájena na územích kontrolovaných Ukrajinou než v Rusku nebo na Ruskem okupovaných ukrajinských územích. Americká komise pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF) zjistila, že Rusko je jedním z nejhorších potlačovatelů náboženských svobod vzhledem ke své restriktivní státní politice a stíhání pokojných náboženských aktivit, které jsou podle ukrajinských zákonů legální. Například ukrajinská evangelická baptistická komunita se v letech 1991-2017 rozšířila na 2272 kostelů a více než 113.000 věřících. Naopak ruská vláda od roku 2016 fakticky zakázala zahraniční misijní činnost v Rusku a baptisty spolu s mnoha dalšími protestantskými sektami pronásleduje. Ruská kampaň náboženských represí se neúprosně a systematicky zaměřuje na ukrajinské církve a "nežádoucí" ruské menšiny na okupované Ukrajině. Ruské síly tuto kampaň pravděpodobně zintenzivní a budou se snažit zlikvidovat náboženské organizace nezávislé na kontrole Kremlu, stejně jako to ruské síly udělaly s muslimským obyvatelstvem Krymu a krymskými Tatary po obsazení poloostrova v roce 2014.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky o vojenských operacích probíhajících 9. dubna:

● Ruské zdroje s rozhořčením reagovaly na obvinění člena "Svazu donbaských dobrovolníků" Jurije Jeviče z diskreditace ruských ozbrojených sil. Ruské zdroje tvrdily, že úředníci ruského ministerstva vnitra Jeviče obvinily, že zaměstnancům Národní gardy přednášel o taktické medicíně, přičemž negativně vykresloval ruské síly na Ukrajině.
● Majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin otevřeně kritizoval postoj ruského ministerstva zahraničí k ruskému předsednictví v Radě bezpečnosti OSN a nabídl vlastní seznam bodů programu jednání RB OSN, což byl pravděpodobně demonstrativní čin, jehož cílem bylo posílit Prigožinovo postavení v ruské ultranacionalistické komunitě a podpořit jeho okaté snahy prezentovat se jako budoucí vhodný ruský prezident.
● Vedoucí ukrajinského Společného tiskového střediska Tavrijského směru plukovník Oleksij Dmytraškivskyj uvedl, že ruské síly soustředily 113 praporních taktických skupin na záporožském směru a 205 praporních taktických skupin na doněckém směru.
● Ruské síly vedly omezené pozemní útoky na linii Kupjansk - Svatove - Kreminna. Mluvčí ukrajinské Východního uskupení ozbrojených sil Serhij Čerevaty uvedl, že na těchto směrech došlo k sedmi střetům.
● Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v Bachmutu a jeho okolí a na linii Avdijivka - Doněck. Čerevatyj uvedl, že se v Bachmutu objevily ruské výsadkové jednotky. Dne 9. dubna ruské síly pravděpodobně dosáhly okrajových zisků v jižní části Bachmutu.
● Jeden ruský vojenský bloger tvrdil, že ukrajinské síly provedly průzkumnou operaci v západní části Záporožské oblasti.
● Šéfka nezávislé ruské organizace na obranu lidských práv "Rusko za mřížemi" Olga Romanovová 8. dubna prohlásila, že odsouzení rekruti začali podepisovat 18měsíční smlouvy s ruským ministerstvem obrany.
● Představitelé ruských okupačních úřadů pravděpodobně pokračují ve využívání zdravotnických relokačních programů k deportaci ukrajinských dětí do Ruska. Šéf Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik prohlásil, že ruští zdravotníci vyšetřili více než 94.000 dětí v Luhanské oblasti a že okupační úředníci poslali tisíce dětí z Luhanské oblasti do ruských federálních klinik, z nichž většina se pravděpodobně nachází v Rusku.

CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War