Válka na Ukrajině v analýze ISW - 407. den (6. dubna)

Běloruský diktátor Aljaksandr Lukašenka se objímá s válečným zločincem Vladimirem Putinem, takto prezidentem Ruské federace, na schůzce v Moskvě.

Běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka a ruský prezident Vladimir Putin se 5. a 6. dubna setkali v Moskvě, aby jednali o další integraci Svazového státu Ruska a Běloruska, přičemž Putin se pravděpodobně zaměřil na posílení ruské hospodářské kontroly nad Běloruskem. Putin a Lukašenka 5. dubna jednali mezi čtyřma očima a 6. dubna se zúčastnili zasedání Nejvyšší státní rady Svazového státu, na němž se řešilo integrační úsilí tohoto soustátí v oblasti bezpečnosti, hospodářství, obrany, kultury a humanitárních záležitostí. Putin prohlásil, že ruští a běloruští představitelé splnili 74 procent z 28 programů Svazového státu, a vyzdvihl vytvoření společného systému nepřímých daní, opatření k vytvoření obecných standardů pro ruské a běloruské průmyslové podniky a úsilí o sjednocení běloruské a ruské obchodní legislativy. Putin i Lukašenka poznamenali, že ruští a běloruští činitelé se zaměřují na opatření k nahrazení dovozu (pravděpodobně s cílem zmírnit západní sankce) a na podporu mikroelektronického průmyslu. Putin uvedl, že ruští a běloruští činitelé pokračují v procesu vytváření společného trhu s ropou a zemním plynem a pracují na přípravě dohody o vytvoření jednotného trhu s elektřinou. Kreml pravděpodobně pokračuje v dlouhodobém úsilí o podřízení složek běloruské obranné průmyslové základny a oba státy pravděpodobně využívají úsilí Svazového státu o ekonomickou integraci k podpoře současných opatření zaměřených na obcházení sankcí. Putin a Lukašenka také zdůraznili posílení hospodářské spolupráce - nejspíše proto, aby podpořili své pokračující snahy o falešné ujišťování ruské a běloruské veřejnosti, že západní sankce nebudou mít dlouhodobé důsledky.

Putin a Lukašenka během schůzky mezi čtyřma očima a na zasedání Nejvyšší státní rady jednali také o bilaterálních bezpečnostních otázkách, ale oficiální kremelské a běloruské výstupy z jednání nabídly jen málo konkrétních informací o těchto rozhovorech. Putin a Lukašenka uvedli, že ruští a běloruští představitelé zahájili práci na koncepci bezpečnosti svazového státu, ale nenabídli žádné podrobnosti o tom, co bude společný bezpečnostní dokument obsahovat. Lukašenka řekl, že už funguje jeden společný rusko-běloruský regionální systém protivzdušné obrany, čímž pravděpodobně narážel na nedávné rozmístění ruských systémů protivzdušné obrany S-400 v Bělorusku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 6. dubna uvedl, že Lukašenka a Putin nemluvili o umístění ruských strategických jaderných zbraní v Bělorusku, poté co Putin 25. března oznámil, že Rusko tam rozmístí taktické jaderné zbraně.

Lukašenka mluvil v otřepaných frázích, což nadále naznačuje, že nemá v úmyslu zatahovat Bělorusko do ruského válečného úsilí. Lukašenka prohlásil, že NATO provádí cílevědomé hromadění sil podél hranic Svazového státu a že Západ rozpoutal informační, politickou a ekonomickou válku proti Bělorusku a Rusku. Lukašenka tuto rétoriku použil už dříve, když se snažil odpor vůči tlaku Kremlu na další podporu ruského válečného úsilí na Ukrajině ospravedlnit argumentem, že Bělorusko potřebuje chránit západní křídlo Svazového státu. ISW už dříve podrobně psal o tom, proč je mimořádně nepravděpodobné, že by Lukašenka dále zapojoval Bělorusko do války na Ukrajině. Stejně tak ISW už dříve vyhodnotil, že Lukašenkovi se stále zmenšuje manévrovací prostor v souvislosti s vytrvalou nátlakovou kampaní Kremlu na formalizaci rusko-běloruského Svazového státu a Lukašenka možná souhlasí s dalšími integračními opatřeními a zároveň odmítá Putinův zřejmě dalekosáhlejší požadavek na přímou účast běloruských sil ve válce Ruska proti Ukrajině.

Ruští velitelé údajně budují v klíčových frontových formacích zapojených do bojů ve městech specializované jednotky o velikosti roty, aby posílili sníženou bojeschopnost většiny ruských útvarů. Obvykle dobře informovaný ukrajinský důstojník v záloze 6. dubna zveřejnil údajně zachycený dokument s podrobnostmi o náboru mužů (kteří dostávají status záložníků BARS) pro vytvoření nových rot "Bouře Z" v jednotkách 8. kombinované armády (Jižní vojenský okruh) a 1. armádního sboru ozbrojených sil samozvané Doněcké lidové republiky. Každá rota "Bouře Z" je vytvořena mimo konvenční strukturu armádních jednotek a je zřejmě sestavena z nově naverbovaných záložníků a nějakým způsobem připojena ke stávajícím ruským plukům a brigádám, místo aby se poskytovaly další prostředky nebo specializovaný výcvik stávajícím frontovým rotám. V tuto chvíli není jasné, jak tyto jednotky "Bouře Z" zapadají do ruských velitelských struktur na úrovni praporu a výše a proč ruské jednotky vytvářejí nové roty, čímž pokračuje po celou dobu války na Ukrajině patrná ruská tendence k rozbíjení doktrinální struktury útvarů. Každá rota se skládá ze 100 mužů, kteří jsou rozděleni do čtyř přepadových družstev (každé po deseti mužích), čtyř družstev palebné podpory (každé po deseti mužích), velitelského prvku roty o dvou mužích, bojové ženijní skupiny o pěti mužích, průzkumné skupiny o osmi mužích, zdravotnické skupiny o třech mužích a dvojice operátorů bezpilotních letounů. Roty "Bouře Z" jsou určeny k provádění bojových operací ve městech nebo složitých geografických oblastech s cílem dobýt důležité a strategické objekty, jako jsou opěrné body, velitelská stanoviště a komunikační centra. Ukrajinský záložník poznamenal, že muži zařazení do těchto rot absolvují deseti- až patnáctidenní zdokonalovací výcvik, což je pozoruhodně krátká doba na to, aby byli naverbovaní muži (i kdyby to byli záložníci s určitými zkušenostmi) dostatečně vycvičeni k plnění složitých bojových úkolů a vytvoření soudržné jednotky.

Roty "Bouře Z" budou pravděpodobně nasazovány především podél frontové linie Avdijivka - Doněck, kde se na dlouhodobě neúspěšných útočných operacích ve značné míře podílejí jednotky Jižního vojenského okruhu (JVO). Ukrajinský důstojník v záloze uvedl, že dokument obsahuje požadavek na zřízení rot "Bouře Z" v různých samostatných motostřeleckých brigádách 1. armádního sboru (síly samozvané Doněcké lidové republiky) a motostřeleckých pluků, tankových pluků a samostatných motostřeleckých brigád 150. motostřelecké divize (součást 8. kombinované armády). ISW pozoroval silné nasazení vojsk DNR podél celé frontové linie Avdijivka - Doněck a poznamenal, že 150. motostřelecká divize byla obzvláště aktivní v Marjince na jihozápadním okraji města Doněck. Ruské ofenzivní operace podél této frontové linie zůstávají z velké části neúspěšné a nepodařilo se jim v této oblasti zajistit více než taktický postup. Ruské vojenské velení se pravděpodobně snaží vytvořit roty "Bouře Z" a připojit je k už nasazeným jednotkám, aby posílilo drobné taktické úspěchy a podpořilo další ofenzivní operace a zisky. Avšak vzhledem k chatrné výstavbě dalších ad hoc vytvářených ruských jednotek a už tak zhoršené kvalitě a špatné morálce, která je v jednotkách DNR v této oblasti všudypřítomná, je nepravděpodobné, že by použití těchto formací zajistilo ruským silám na této frontové linii významnou ofenzivní převahu.

Čína nadále rétoricky bagatelizuje svou podporu Rusku a ukazuje, že deklarované "neomezené" rusko-čínské partnerství má své meze, ale skutečným neutrálním arbitrem ve válce nebude. Francouzský prezident Emmanuel Macron se 6. dubna v Pekingu setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a vyzval ho, aby "přivedl Rusko k rozumu" a "přivedl všechny zpět k jednacímu stolu". Si prohlásil, že Čína "je zastáncem mírových rozhovorů a usiluje o politické řešení", aniž by zašel do větších podrobností nebo někomu přisuzoval vinu. To, že Čína zachovává neutrální pozici a vede rozhovory se západními představiteli, odmítá otevřeně odsoudit Západ a minimalizuje vztahy s Ruskem a neposkytuje konkrétní podporu Rusku, jsou pravděpodobně zdrojem trvalé frustrace ruského prezidenta Vladimira Putina, jak ISW vyhodnotil už dříve. Nicméně Siovy nejednoznačné komentáře nenaznačují vážný záměr Pekingu otevřeně tlačit na Rusko, aby ukončilo invazi na Ukrajinu, což by bylo nezbytné pro seriózní mírové rozhovory.

Klíčové poznatky:

* Běloruský prezident Aljaksandr Lukašenka a ruský prezident Vladimir Putin se 5. a 6. dubna setkali v Moskvě, aby jednali o další integraci Svazového státu Ruska a Běloruska, přičemž Putin se pravděpodobně zaměřil na posílení ruské ekonomické kontroly nad Běloruskem.
* Lukašenka mluvil v otřepaných frázích, což nadále naznačuje, že nemá v úmyslu zatahovat Bělorusko do ruského válečného úsilí.
* Ruští velitelé údajně budují v klíčových frontových formacích zapojených do bojů ve městech specializované jednotky o velikosti roty, aby posílili sníženou bojeschopnost většiny ruských útvarů.
* Ruské síly tyto jednotky "Bouře Z" pravděpodobně nasadí podél frontové linie Avdijivka - Doněck.
* Čína nadále rétoricky bagatelizuje svou podporu Rusku a ukazuje, že deklarované rusko-čínské partnerství "bez hranic" má své meze, ale nebude ve válce skutečným neutrálním arbitrem.
* Ruské síly provedly omezené pozemní útoky podél linie Kupjansk - Svatove - Kreminna.
* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v Bachmutu a jeho okolí a podél linie Avdijivka - Doněck.
Ukrajinští představitelé uvedli, že ruské síly jsou v prioritních oblastech fronty schopny udržovat patřičnou míru dělostřelecké palby na úkor ostatních sektorů.
* Je možné, že ruské síly stáhly z okupovaného Krymu techniku, aby ji z obavy před ukrajinskou protiofenzivou přemístily na jiná místa na jihu Ukrajiny.
* Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil podniky ruské obranné průmyslové základny v Nižněnovgorodské oblasti, kde se zajímal o plnění státních obranných zakázek.
* Ruský prezident Vladimir Putin jednal mezi čtyřma očima s ruskými okupačními úřady.