Macron žádá Čínu o pomoc v otázce Ukrajiny, Si je "ochoten" zavolat Zelenskému

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo), čínský komunistický vládce Si Ťin-pching a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na schůzce v Pekingu.

Čínský prezident Si Ťin-pching vyjádřil ochotu zatelefonovat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Peking, aby si s Ruskem "rozumně" promluvil o válce na Ukrajině. K oběma prezidentům se na jednáních v čínském hlavním městě dnes připojila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Macron řekl, že Západ musí zapojit Čínu, aby pomohl ukončit krizi a zabránil dalšímu zvyšování napětí, které by mohlo rozdělit globální mocnosti na válčící bloky.

Si, který se snaží z Číny udělat potenciálního zprostředkovatele konfliktu, jakkoli ji Západ považuje za spojence Ruska, v reakci uvedl, že doufá, že Moskva a Kyjev budou moci co nejdříve zahájit mírová jednání.

"Bylo zajímavé slyšet, že prezident Si zopakoval svou ochotu mluvit" se Zelenským, uvedla Von der Leyenová. Si řekl, že k rozhovoru by mohlo dojít, až "nastanou vhodné podmínky a čas", dodala.

Čínský vládce se o možném rozhovoru se Zelenským ve svém vlastním komentáři po jednání nezmínil.

Zelenskij opakovaně žádal Si Ťin-pchinga o schůzku, mimo jiné poté, co čínský vůdce minulý měsíc navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě. Francouzský diplomatický zdroj agentuře Reuters řekl, že Si je "připraven" Zelenskému zavolat.

"Ruská agrese na Ukrajině zasadila ránu [mezinárodní] stabilitě," řekl Macron svému čínskému protějšku, když stál po jeho boku před Velkou dvoranou lidu na začátku dvoustranného setkání, které trvalo 90 minut.

"Vím, že se na vás mohu spolehnout, že Rusko přivedete k rozumu a všechny vrátíte k jednacímu stolu," dodal.
Autorita Pekingu jako diplomatického hráče stoupla v březnu, kdy zprostředkoval dohodu o obnovení vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií po letech nepřátelství, které přispívalo k napětí v Perském zálivu.

O širokém záběru současné zahraniční politiky Číny, která je druhou největší ekonomikou světa, svědčí i to, že ve čtvrtek se v Pekingu souběžně se summitem Evropa-Čína setkali vysocí představitelé Íránu a Saúdské Arábie.

Čína navrhla dvanáctibodový mírový plán pro ukrajinskou krizi, který vyzývá obě strany, aby se dohodly na postupné deeskalaci vedoucí k úplnému příměří.

Západ tento plán z velké části odmítl kvůli tomu, že Čína nejeví ochotu odsoudit Rusko za napadení svého svrchovaného souseda. Spojené státy a NATO se domnívají, že Čína zvažuje dodávky zbraní Rusku, což Peking popírá.

Francouzský diplomatický zdroj uvedl, že Macron na Si Ťin-pchinga naléhal, aby zbraně Rusku neposkytoval. Si na to údajně odpověděl, že to není jeho válka. Čína však je připravena spolupracovat s Francií na ukončení bojů dosaženého vyjednáváním, dodal zdroj.

Po více než rok trvajícím konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc obětí, však není velká naděje, že by Rusko nebo Ukrajina chtěly vyjednávat.

Francie uvedla, že jednání obou vůdců byla "upřímná a konstruktivní", zatímco Čína je označila za "přátelská" a "zevrubná".

Macron svůj čínský protějšek rovněž požádal, aby tlačil Rusko k dodržování mezinárodních pravidel o  nešíření jaderných zbraní. Putin oznámil, že umístí taktické jaderné zbraně v sousedním Bělorusku.

Si řekl, že všechny země by měly dodržovat závazky o nepoužití jaderných zbraní a že by nikdo "neměl vést jadernou válku", aniž by zmínil Rusko. Zároveň vyzval mezinárodní společenství, aby se "zdrželo jakýchkoli akcí, které by vedly k dalšímu zhoršení krize nebo dokonce k tomu, že by se vymkla kontrole".

Návštěvě vedoucích představitelů Evropské unie v Číně předcházela léta zhoršených vztahů s Pekingem kvůli otázkám, jako jsou obvinění z porušování práv v čínské provincii Sin-ťiang, zastavený investiční pakt a neochota Číny odsoudit Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

Skupiny na ochranu práv obviňují Peking z útlaku Ujgurů, převážně muslimské etnické menšiny, která v Sin-ťiangu čítá přibližně 10 milionů osob, a to včetně masového využívání nucených prací v internačních táborech.

Von der Leyenová situaci v Sin-ťiangu označila za "obzvláště znepokojivou".

Uvedla také, že prvořadý význam má stabilita v Tchajwanském průlivu. Si reagoval slovy, že očekávat od Číny kompromis v otázce Tchaj-wanu je "zbožné přání".

Macron však po svém středečním příjezdu na jednání s novináři uvedl, že Evropa se musí vzepřít omezování obchodních a diplomatických vazeb s Čínou a odmítnout to, co někteří označují za "nevyhnutelnou spirálu" napětí mezi Čínou a Západem.

Francouzský prezident se před setkáním se Siem sešel také s premiérem Li Čchiangem na slavnostním ceremoniálu ve Velkém dvoraně, kde oba lídři byli svědky čestné salvy z 21 děl a prošli bok po boku po červeném koberci.

Během dlouhého stisku položil Macron obě své ruce na ruce čínského vůdce. Poté ho přátelsky poplácal po zádech, když se šli pozdravit se členy svých vlád.

Von der Leyenová, která je na své první cestě do Číny od nástupu do funkce předsedkyně Evropské komise v roce 2019, vedla ve čtvrtek večer třístranné rozhovory s Macronem a Si Ťin-pchingem.

Šéfka Evropské komise, která se setkala také s premiérem Li, nasadila po jednáních v komentářích poněkud tvrdší tón. Jen několik dní před návštěvou prohlásila, že Evropa se musí diplomaticky i ekonomicky "zbavit rizika" ve vztazích s přitvrzující Čínou.

Čína si zase přeje, aby Evropa nenásledovala Spojené státy ve snaze omezit její vzestup.

Macron, který cestuje s padesátičlennou podnikatelskou delegací zahrnující Airbus, výrobce luxusního zboží LVMH a producenta jaderné energie EDF, v Číně rovněž usiluje o ekonomické zisky.

Airbus ve čtvrtek podepsal dohody o otevření nové montážní linky v Číně, čímž zdvojnásobil svou kapacitu na druhém největším leteckém trhu na světě, a definitivně dostal zelenou pro některé dříve oznámené objednávky proudových letadel.

Elysejský palác uvedl, že francouzská státní energetická společnost EDF a čínská energetická společnost CGN, které jsou velkými provozovateli jaderných elektráren, podepsaly dohodu o obnovení dlouholetého partnerství. Byly rovněž podepsány dohody mezi EDF a China Energy Investment Corporation o projektech větrných elektráren na moři.