Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na ruského prezidenta Putina
█ CENZOR.CZ █ pátek 17.03.2023, 16:26 - aktualizováno ve 20:54
Váleční zločinci Vladimir Putin, takto prezident Ruské federace, a Marija Lvovová-Bělovová, takzvaná zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC to oznámil ve zveřejněném prohlášení. Podle Kremlu rozhodnutí ICC nemá právní základ a je "nehorázné a nepřijatelné", napsala agentura AP. Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo sdělením, že "rozhodnutí nemá žádný význam" a že Rusko "vůči ICC nemá žádné závazky". Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal, že jde o "historické rozhodnutí". Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella je zatykač jen je začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za Ukrajinu. Vydání zatykače na Putina přivítali český prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala i ministr zahraničí Jan Lipavský.
"Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost," stojí v prohlášení soudu.
V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC také osmatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že "existují opodstatněné důvody se domnívat", že činy "páchala přímo, společně s jinými osobami, nebo prostřednictvím jiných osob".
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oznámení z Haagu reagovala prohlášením, že "Rusko není součástí Římského statutu [na základě kterého ICC vznikl]" a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky". "Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam," řekla Zacharovová podle agentury Reuters.
Lvovová-Bělovová se podle agentury RIA pozastavila nad tím, jak mezinárodní společenství ocenilo její snahu pomoci dětem odváženým z Ukrajiny z oblasti bojů, a zdůraznila, že v této své práci hodlá pokračovat. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí minulý měsíc oznámila, že "adoptovala" dítě z ukrajinského Mariupolu, který ruské jednotky ovládly loni v květnu.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan, který podle Reuters od února 2022 čtyřikrát navštívil Ukrajinu, řekl, že z ukrajinského území byly do ruských sirotčinců a dětských domovů odvezeny stovky dětí. "Domníváme se, že mnoho z nich bylo poté předáno k adopci v Rusku," řekl Khan.
Zelenskyj na sociální síti telegram o odvážení ukrajinských dětí napsal, že "bez rozkazu nejvyššího vůdce teroristického státu by takovou zločinnou operaci nebylo možné provést". "Oddělování dětí od rodin, odebírání jakékoli možnosti kontaktovat své příbuzné, ukrývání dětí na ruském území – to vše je evidentně ruská státní politika, státní rozhodnutí, státní zlo... jsem vděčný týmu Karima Khana za zásadovost a ochotu postavit před soud ty, kteří jsou vinni," napsal ukrajinský prezident.
Postup haagského soudu uvítali i další ukrajinští představitelé. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle Reuters prohlásil, že zatykač na Putina "je jen začátek" a jeho poradce Mychajlo Podoljak napsal, že "svět se změnil". "Je to začátek konce Ruské federace v její stávající podobě na světové scéně," napsal Podoljak. Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin rozhodnutí ICC označil za "historické".
ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.
O záměru ICC zahájit stíhání ve dvou případech v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu informoval už dříve tento týden americký deník The New York Times, podle kterého se stíhání mělo týkat i ruských útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu.
Rusko navzdory důkazům vyšetřovatelů, médií i očitým svědectvím odmítá, že by jeho jednotky na Ukrajině útočily na civilní cíle a zmíněné únosy ukrajinských dětí a dospívajících označuje za humanitární program.
"Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost," stojí v prohlášení soudu.
V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC také osmatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že "existují opodstatněné důvody se domnívat", že činy "páchala přímo, společně s jinými osobami, nebo prostřednictvím jiných osob".
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oznámení z Haagu reagovala prohlášením, že "Rusko není součástí Římského statutu [na základě kterého ICC vznikl]" a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky". "Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam," řekla Zacharovová podle agentury Reuters.
Lvovová-Bělovová se podle agentury RIA pozastavila nad tím, jak mezinárodní společenství ocenilo její snahu pomoci dětem odváženým z Ukrajiny z oblasti bojů, a zdůraznila, že v této své práci hodlá pokračovat. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí minulý měsíc oznámila, že "adoptovala" dítě z ukrajinského Mariupolu, který ruské jednotky ovládly loni v květnu.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan, který podle Reuters od února 2022 čtyřikrát navštívil Ukrajinu, řekl, že z ukrajinského území byly do ruských sirotčinců a dětských domovů odvezeny stovky dětí. "Domníváme se, že mnoho z nich bylo poté předáno k adopci v Rusku," řekl Khan.
Zelenskyj na sociální síti telegram o odvážení ukrajinských dětí napsal, že "bez rozkazu nejvyššího vůdce teroristického státu by takovou zločinnou operaci nebylo možné provést". "Oddělování dětí od rodin, odebírání jakékoli možnosti kontaktovat své příbuzné, ukrývání dětí na ruském území – to vše je evidentně ruská státní politika, státní rozhodnutí, státní zlo... jsem vděčný týmu Karima Khana za zásadovost a ochotu postavit před soud ty, kteří jsou vinni," napsal ukrajinský prezident.
Postup haagského soudu uvítali i další ukrajinští představitelé. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle Reuters prohlásil, že zatykač na Putina "je jen začátek" a jeho poradce Mychajlo Podoljak napsal, že "svět se změnil". "Je to začátek konce Ruské federace v její stávající podobě na světové scéně," napsal Podoljak. Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin rozhodnutí ICC označil za "historické".
ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.
O záměru ICC zahájit stíhání ve dvou případech v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu informoval už dříve tento týden americký deník The New York Times, podle kterého se stíhání mělo týkat i ruských útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu.
Rusko navzdory důkazům vyšetřovatelů, médií i očitým svědectvím odmítá, že by jeho jednotky na Ukrajině útočily na civilní cíle a zmíněné únosy ukrajinských dětí a dospívajících označuje za humanitární program.
Borrell: Zatykač na Putina je začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za Ukrajinu
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) na ruského prezidenta Vladimira Putina je podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za "zločiny a krutosti" páchané na Ukrajině, píše agentura Reuters.
"Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý počátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat," citovala Borrella agentura AFP.
Francouzské ministerstvo zahraničí podle Reuters uvedlo, že "věří, že existuje dostatek důkazů potvrzujících spojitost mezi Putinem, Lvovovou-Bělovovou a deportací ukrajinských dětí" a že "spravedlnosti by neměl uniknout nikdo".
Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová na twitteru napsala, že je "pyšná, že vyšetřování situace na Ukrajině bylo zahájeno z podnětu Litvy 28. února 2022". Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal: "Nyní je čas prošetřit i další zločiny – mučení, znásilňování a masové zabíjení – spáchané na ukrajinském lidu!".
V podobném duchu se prostřednictvím twitteru vyjádřil šéf slovinské vlády Robert Golob: "Toto stíhání je důležitým krokem směrem k potrestání válečných zločinů a dosažení spravedlnosti. Slovinsko je jednou ze 43 zemí, které stíhání iniciovaly."
Mluvčí polské vlády Piotr Müller podle Reuters řekl, že jde "o důležité rozhodnutí soudu, které poukazuje na válečné zločiny". "Putin je v čele své [válečné] mašinérie a měl by být souzen jako válečný zločinec po boku těch, kteří přímo i nepřímo vykonávají barbarské válečné činy," uvedl Müller.
"Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý počátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat," citovala Borrella agentura AFP.
Francouzské ministerstvo zahraničí podle Reuters uvedlo, že "věří, že existuje dostatek důkazů potvrzujících spojitost mezi Putinem, Lvovovou-Bělovovou a deportací ukrajinských dětí" a že "spravedlnosti by neměl uniknout nikdo".
Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová na twitteru napsala, že je "pyšná, že vyšetřování situace na Ukrajině bylo zahájeno z podnětu Litvy 28. února 2022". Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal: "Nyní je čas prošetřit i další zločiny – mučení, znásilňování a masové zabíjení – spáchané na ukrajinském lidu!".
V podobném duchu se prostřednictvím twitteru vyjádřil šéf slovinské vlády Robert Golob: "Toto stíhání je důležitým krokem směrem k potrestání válečných zločinů a dosažení spravedlnosti. Slovinsko je jednou ze 43 zemí, které stíhání iniciovaly."
Mluvčí polské vlády Piotr Müller podle Reuters řekl, že jde "o důležité rozhodnutí soudu, které poukazuje na válečné zločiny". "Putin je v čele své [válečné] mašinérie a měl by být souzen jako válečný zločinec po boku těch, kteří přímo i nepřímo vykonávají barbarské válečné činy," uvedl Müller.
Pavel, Fiala a Lipavský oceňují mezinárodní zatykač na Putina
Český prezident Petr Pavel mluví s novináři před odletem z Rzeszowa, kde dnes zakončil dvoudenní návštěvu Polska.
Prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydat zatykač na hlavu ruského státu Vladimira Putina za správné. Postup soudu uvítalo ministerstvo zahraničí, které ocenilo, že tak učinil v krátké době. Putin je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje, uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).
ICC vydal zatykač také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Stíhání zahájil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
"Jestli chceme mít respekt k mezinárodnímu právu a pokud ho někdo porušuje, a v tomto případě šlo o závažné porušení mezinárodního práva a únosy děti by rozhodně neměly být tolerovány, a pokud byly provedeny na rozkaz nejvyššího vedení země, v tomto případě Vladimira Putina, tak je správné, že na něho zatykač byl vydán," řekl novinářům Pavel v polském Rzeszowě.
Putin je podle Lipavského "bezpochyby odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese a má stát před soudem". Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době," sdělil Lipavský.
Vydání zatykače podle Fialy ukazuje, že Rusko postupuje v rozporu s mezinárodním řádem. "V tuto chvíli je důležité, aby mezinárodní společenství pokračovalo v silné podpoře ukrajinských obránců, kteří bojují nejen za svoji vlast, ale za bezpečnost celé Evropy," doplnil předseda vlády.
Podle ruského ministerstva zahraničí nemá rozhodnutí ICC žádný význam. Poukazuje na to, že Rusko nepřijalo Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.
"Nechat unášet bezbranné děti mu problém nedělá. Čelit tváří v tvář důsledkům - k tomu mu odvaha chybí," napsala na twitteru předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "Za zvěrstva, která Rusko na Ukrajině páchá, je diktátor Putin osobně zodpovědný. Je jedině správně, že tribunál v Haagu zatykač na válečného zločince vydal," doplnila.
"Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku," uvedl stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).
ICC vydal zatykač také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Stíhání zahájil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
"Jestli chceme mít respekt k mezinárodnímu právu a pokud ho někdo porušuje, a v tomto případě šlo o závažné porušení mezinárodního práva a únosy děti by rozhodně neměly být tolerovány, a pokud byly provedeny na rozkaz nejvyššího vedení země, v tomto případě Vladimira Putina, tak je správné, že na něho zatykač byl vydán," řekl novinářům Pavel v polském Rzeszowě.
Putin je podle Lipavského "bezpochyby odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese a má stát před soudem". Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době," sdělil Lipavský.
Vydání zatykače podle Fialy ukazuje, že Rusko postupuje v rozporu s mezinárodním řádem. "V tuto chvíli je důležité, aby mezinárodní společenství pokračovalo v silné podpoře ukrajinských obránců, kteří bojují nejen za svoji vlast, ale za bezpečnost celé Evropy," doplnil předseda vlády.
Podle ruského ministerstva zahraničí nemá rozhodnutí ICC žádný význam. Poukazuje na to, že Rusko nepřijalo Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.
"Nechat unášet bezbranné děti mu problém nedělá. Čelit tváří v tvář důsledkům - k tomu mu odvaha chybí," napsala na twitteru předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "Za zvěrstva, která Rusko na Ukrajině páchá, je diktátor Putin osobně zodpovědný. Je jedině správně, že tribunál v Haagu zatykač na válečného zločince vydal," doplnila.
"Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku," uvedl stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).
Vydání zatykače na Putina je podle expertky na mezinárodní právo Bílkové bezprecedentní
Vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerity Karlovy a členka expertní mise OBSE pro Ukrajinu Veronika Bílková.
Vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu je bezprecedentní, protože směřuje na představitele stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Dnes to řekla vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková. Rusku ze zatykače nevyplývají žádné povinnosti, více než 120 států ale má povinnost Putina zatknout, doplnila.
Bílková zmínila, že zatykač není veřejný. "Nevíme přesně, co v něm je, s odvoláním na ochranu práv svědků soud rozhodl, že text nezveřejní," řekla.
Nelze tak podle ní odhadovat, jak propracovanými důkazy trestní soud nyní disponuje. "Soud poprvé vydal zatykač na představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, což je opravdu bezprecedentní," uvedla. Soud aktuálně může dál sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích, samotné řízení ale nemůže vést v nepřítomnosti Putina, doplnila Bílková.
Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na zatykač sdělením, že "nemá žádný význam" a že "vůči ICC nemá žádné závazky". Soud uznává přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. "Rusku z toho nevyplývají žádné povinnosti, nicméně pokud by Putin vycestoval do nějaké země, která je stranou Římského statutu, tak by ten stát byl povinen ho zatknout bez ohledu na personální imunity. Čili omezuje se mu počet zemí, kam se může vypravit," doplnila Bílková. Na základě Římského statutu mezinárodní soud vznikl.
Po zatčení by následovalo vydání do Haagu. "Reálně nelze očekávat, že by se do některé této země [Putin] vypravil," uvedla Bílková. Situaci srovnala se zatykačem ICC na súdánského prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra z března 2009. "Je to důležitý signál, dostal se na listinu mezinárodně hledaných osob podezřelých ze spáchání závažného zločinu," vysvětlila.
Bílková zmínila, že zatykač není veřejný. "Nevíme přesně, co v něm je, s odvoláním na ochranu práv svědků soud rozhodl, že text nezveřejní," řekla.
Nelze tak podle ní odhadovat, jak propracovanými důkazy trestní soud nyní disponuje. "Soud poprvé vydal zatykač na představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, což je opravdu bezprecedentní," uvedla. Soud aktuálně může dál sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích, samotné řízení ale nemůže vést v nepřítomnosti Putina, doplnila Bílková.
Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na zatykač sdělením, že "nemá žádný význam" a že "vůči ICC nemá žádné závazky". Soud uznává přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. "Rusku z toho nevyplývají žádné povinnosti, nicméně pokud by Putin vycestoval do nějaké země, která je stranou Římského statutu, tak by ten stát byl povinen ho zatknout bez ohledu na personální imunity. Čili omezuje se mu počet zemí, kam se může vypravit," doplnila Bílková. Na základě Římského statutu mezinárodní soud vznikl.
Po zatčení by následovalo vydání do Haagu. "Reálně nelze očekávat, že by se do některé této země [Putin] vypravil," uvedla Bílková. Situaci srovnala se zatykačem ICC na súdánského prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra z března 2009. "Je to důležitý signál, dostal se na listinu mezinárodně hledaných osob podezřelých ze spáchání závažného zločinu," vysvětlila.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
