Válka na Ukrajině v analýze ISW - 265. den (15. listopadu)
█ CENZOR.CZ █ středa 16.11.2022, 07:00
Ruské síly provedly největší hromadný raketový úder na ukrajinskou kritickou infrastrukturu od začátku války. Mluvčí velení ukrajinského letectva Jurij Ihnat 15. listopadu oznámil, že ruské síly odpálily na cíle na Ukrajině přibližně 100 řízených střel Ch-101 a Ch-555, především na objekty ukrajinské kritické infrastruktury.
Dým nad obytnými domy v západoukrajinském Lvově po ruském raketovém úderu.
Ukrajinský generální štáb rovněž oznámil, že ruské síly zasáhly ukrajinskou infrastrukturu deseti bezpilotními letouny. Ukrajinské a ruské zdroje uvedly, že ruské síly zasáhly cíle v Kyjevě a také v Rivnenské (Rovenské), Žytomyrské, Lvovské, Chmelnycké, Dnipropetrovské, Poltavské, Vinnycké, Oděské, Kirovohradské, Čerkaské, Volyňské a Charkovské oblasti.
Ruská armáda při koordinovaných raketových úderech 15. listopadu pravděpodobně použila podstatnou část vysoce přesných zbraňových systémů, které ještě má k dispozici. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinská protivzdušná obrana 15. listopadu sestřelila 73 ruských řízených střel a všechny bezpilotní letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana předtím během koordinovaných ruských raketových úderů 10. října sestřelila 43 z 84 řízených střel a 13 z 24 bezpilotních letounů. Vyšší procento sestřelených raket na Ukrajině naznačuje zlepšení ukrajinské protivzdušné obrany za poslední měsíc, přičemž ukrajinský generální štáb toto zlepšení přičítá účinnosti systémů protivzdušné obrany dodaných Západem. Institut pro studium války (ISW) také soudí, že ruské síly značně vyčerpávají své zásoby vysoce přesných zbraňových systémů a budou pravděpodobně muset intenzitu své kampaně proti ukrajinské kritické infrastruktuře snížit. Ruské raketové údery nadále představují hrozbu pro ukrajinské civilní obyvatelstvo. Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko prohlásil, že energetická situace na Ukrajině je dost "kritická". Poškození ukrajinské energetické infrastruktury však pravděpodobně nezlomí ducha Ukrajinců vzhledem ke zlepšující se protivzdušné obraně Ukrajiny a nedávným pozemním vítězstvím v Chersonské oblasti.
Polští představitelé oznámili, že "raketa nejspíše ruské výroby" dopadla v Polsku ve vzdálenosti šesti kilometrů od mezistátní hranice s Ukrajinou. Západní představitelé se k incidentu zatím definitivně nevyjádřili. Polské ministerstvo zahraničí 15. listopadu uvedlo, že "raketa ruské výroby" zabila dva polské občany v pohraniční obci Przewodów. Polský prezident Andrzej Duda poznamenal, že Polsko v současné době nemá informace o tom, kdo je odpovědný za odpálení rakety, ale dodal, že raketa byla "s největší pravděpodobností ruské výroby". Ruské ministerstvo obrany (MO) popřelo, že by se Rusko podílelo na jakýchkoli úderech v blízkosti ukrajinsko-polské hranice, a incident označilo za "provokaci". Ruské síly nicméně zasáhly energetickou infrastrukturu ve Lvově ležícím asi 72 kilometrů jižně od Przewodowa. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že podle předběžných informací je nepravděpodobné, že by raketa byla vypálena z území Ruska, ale zdůraznil, že vyšetřování stále probíhá, což platilo i v době zveřejnění tohoto článku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko ze zinscenování "závažné provokace" na území NATO. ISW bude situaci nadále sledovat.
Kreml připravil včerejší masivní raketovou kampaň ještě předtím, než ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 15. listopadu na summitu zemí G20 představil svůj desetibodový mírový návrh. Zelenskyj zopakoval, že Ukrajina bude s Ruskem jednat, pokud Kreml zcela stáhne své síly z Ukrajiny, obnoví územní celistvost Ukrajiny a zajistí potrestání válečných zločinů vedle dalších podmínek týkajících se jaderné, energetické a potravinové bezpečnosti. Kreml nejspíše záměrně naplánoval masivní raketovou kampaň na Ukrajině v očekávání Zelenského projevu na summitu G20 vzhledem k tomu, že hromadný raketový útok na mnoha směrech vyžaduje značnou vojenskou přípravu. Ruská proválečně naladěná komunita na telegramu tvrdila, že Kreml se pomstil za Zelenského "rusofobní" výroky krátce po jeho projevu. Avšak nemožnost zahájit tak masivní útok v krátkém čase poukazuje na nezájem Kremlu připravit půdu pro jednání s Ukrajinou.
Oficiální vyjádření Kremlu k summitu zemí G20 dále potvrzuje, že Rusko nemá o mírové rozhovory s Ukrajinou zájem. Ruský prezident Vladimir Putin se na summitu neobjevil a místo toho podepsal řadu dekretů o udělení čestných titulů Ruskem okupovaným ukrajinským městům. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásili, že Rusko bude ve své "speciální vojenské operaci" na Ukrajině pokračovat, a obvinili Zelenského z neochoty s Ruskem jednat. Lavrov označil ukrajinské podmínky za "nerealistické a neadekvátní", což je neustále opakovaný postoj Kremlu po celou dobu války. Peskov také zdůraznil, že Rusko bude osvobozené město Cherson nadále považovat za hlavní město Ruskem okupované Chersonské oblasti, a tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev zopakoval původní falešné narativy používané k ospravedlnění invaze, totiž že Rusko potřebuje bránit Donbas a že ukrajinští "nacisté" nedodrželi minské dohody.
Ruští vojenští velitelé údajně ignorovali existující plány útočných operací ve směru na Vuhledar a z netrpělivosti nasadili špatně vycvičené posily k nákladným útokům na Pavlivku. Vojenský velitel Doněcké lidové republiky (DNR) Alexandr Chodakovskij 15. listopadu prohlásil, že ruské síly původně plánovaly zaútočit v oblasti Vuhledaru ze dvou směrů, ale že on a další velitelé si uvědomili, že špatný výcvik posil a nemožnost kontaktovat velitele brigád provedení takových plánů zhatily. Chodakovskij tvrdil, že velitelé brigád zcela změnili plán a všechny ruské síly v tomto prostoru nasadili k útoku na Pavlivku v Doněcké oblasti. ISW už dříve informoval, že ruské síly předčasně poslaly nedostatečný počet mobilizovaných vojáků do ofenzivních výpadů s cílem dobýt Pavlivku, což vedlo k rozsáhlým ztrátám, zejména u 155. brigády námořní pěchoty Tichomořské flotily. Ruští vojenští velitelé zřejmě upustili od svých původních plánů a vyčlenili špatně vycvičené posily pro útok na Pavlivku, protože pociťovali politicky motivovaný tlak na obnovení ofenzivní kampaně v Doněcké oblasti před plánovaným stažením ruských jednotek z Chersonu.
Vysoké náklady spojené s ruskou ofenzivou na Pavlivku nadále vyvolávají kritiku ruského vojenského velení. Chodakovskij prohlásil, že ruské vojenské vedení se snaží svalit vinu za "mizerné výsledky" na velitele 40. samostatné brigády námořní pěchoty Tichomořské flotily za to, že řádně nepodpořil ruskou 155. brigádu námořní pěchoty. Chodakovskij namítal, že vinu za vysoké náklady na útok nesou velitelé této brigády a že velitel ruských sil na Ukrajině armádní generál Sergej Surovikin by neměl dopustit, aby "nevinný" velitel vzal na sebe vinu za špatné plánování ruského vojenského velení. ISW už dříve usoudil, že ruské ministerstvo obrany (MO) vydalo 7. listopadu ojedinělé prohlášení v reakci na velké pobouření ruských vojenských blogerů nad ztrátami spojenými s ofenzivní operací v Pavlivce. Chodakovského kritika ruského vojenského velení naznačuje, že ruské MO pravděpodobně nedokázalo na toto pobouření efektivně reagovat a že ruští stoupenci války a vojenští blogeři budou ruské vojenské velitele kritizovat i nadále.
Rusové stále častěji ventilují svoji nespokojenost s problémy mobilizace na různých platformách sociálních médií, což je fenomén, který má předpoklady k tomu, aby v Rusku podnítil organizovaná hnutí na internetu. Šestnáct protiválečných skupin v Rusku iniciovalo petici požadující, aby ruský prezident Vladimir Putin všechny mobilizované ruské muže demobilizoval. Petice v době vydání tohoto článku už získala skoro 38.000 signatářů. Přibližně 1500 matek postižených dětí a matek s více než třemi dětmi v domácnosti také sepsalo petici, aby Putin jejich muže z mobilizace vyňal. Ruské opoziční a nevládní organizace, například Matky vojáků z Petrohradu, vyjadřovaly obavy spojené s ruskými ozbrojenými silami už před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, ale v ruském informačním prostoru se jim nedostalo velké pozornosti. Stížnosti na problémy mobilizace však pronikly do komunity vojenských blogerů, která byla k ruskému ministerstvu obrany kritická už dříve a která o problémech týkajících se provádění mobilizace diskutovala od druhého dne po vydání mobilizačního rozkazu. Tyto stížnosti stále více ovlivňují jak opoziční, tak proválečně naladěné komunity, což je nový fenomén. Zatímco ruská policie důsledně potlačuje drobné protesty po celé zemi, Kreml zatím nereguluje platformy jako Telegram, které umožňují Rusům po celé zemi sdílet svou nespokojenost a s podporou prominentních vojenských blogerů žádat místní představitele, aby jednali.
Ruští představitelé pokračovali ve vytváření podmínek k tomu, aby donutili Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) uznat ruskou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou (ZJE), a tím de facto i ruskou anexi okupované Ukrajiny. MAAE 14. listopadu oznámila, že ruské orgány v ZJE odmítly ukrajinský návrh na uvedení dvou reaktorů ze stavu horké odstávky do stavu nízkého výkonu a že ruští činitelé stále častěji přijímají "významná provozní rozhodnutí", přičemž generální ředitel MAAE Rafael Grossi vyjádřil znepokojení nad "otevřenými rozpory" v rozhodovacím procesu v ZJE. MAAE a ukrajinské Centrum odporu informovaly, že Rusko do ZJE ve stále větší míře přivádí technický personál z ruských jaderných elektráren. Zprávy MAAE a její obavy týkající se hierarchie řízení v ZJE představují změnu tónu oproti obvyklým hlášením MAAE a naznačují, že fyzická kontrola Rusů a jejich provozní pravomoce v elektrárně se zvyšují do té míry, že to v MAAE vyvolává poplach.
Ruská armáda při koordinovaných raketových úderech 15. listopadu pravděpodobně použila podstatnou část vysoce přesných zbraňových systémů, které ještě má k dispozici. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinská protivzdušná obrana 15. listopadu sestřelila 73 ruských řízených střel a všechny bezpilotní letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana předtím během koordinovaných ruských raketových úderů 10. října sestřelila 43 z 84 řízených střel a 13 z 24 bezpilotních letounů. Vyšší procento sestřelených raket na Ukrajině naznačuje zlepšení ukrajinské protivzdušné obrany za poslední měsíc, přičemž ukrajinský generální štáb toto zlepšení přičítá účinnosti systémů protivzdušné obrany dodaných Západem. Institut pro studium války (ISW) také soudí, že ruské síly značně vyčerpávají své zásoby vysoce přesných zbraňových systémů a budou pravděpodobně muset intenzitu své kampaně proti ukrajinské kritické infrastruktuře snížit. Ruské raketové údery nadále představují hrozbu pro ukrajinské civilní obyvatelstvo. Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko prohlásil, že energetická situace na Ukrajině je dost "kritická". Poškození ukrajinské energetické infrastruktury však pravděpodobně nezlomí ducha Ukrajinců vzhledem ke zlepšující se protivzdušné obraně Ukrajiny a nedávným pozemním vítězstvím v Chersonské oblasti.
Polští představitelé oznámili, že "raketa nejspíše ruské výroby" dopadla v Polsku ve vzdálenosti šesti kilometrů od mezistátní hranice s Ukrajinou. Západní představitelé se k incidentu zatím definitivně nevyjádřili. Polské ministerstvo zahraničí 15. listopadu uvedlo, že "raketa ruské výroby" zabila dva polské občany v pohraniční obci Przewodów. Polský prezident Andrzej Duda poznamenal, že Polsko v současné době nemá informace o tom, kdo je odpovědný za odpálení rakety, ale dodal, že raketa byla "s největší pravděpodobností ruské výroby". Ruské ministerstvo obrany (MO) popřelo, že by se Rusko podílelo na jakýchkoli úderech v blízkosti ukrajinsko-polské hranice, a incident označilo za "provokaci". Ruské síly nicméně zasáhly energetickou infrastrukturu ve Lvově ležícím asi 72 kilometrů jižně od Przewodowa. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že podle předběžných informací je nepravděpodobné, že by raketa byla vypálena z území Ruska, ale zdůraznil, že vyšetřování stále probíhá, což platilo i v době zveřejnění tohoto článku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko ze zinscenování "závažné provokace" na území NATO. ISW bude situaci nadále sledovat.
Kreml připravil včerejší masivní raketovou kampaň ještě předtím, než ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 15. listopadu na summitu zemí G20 představil svůj desetibodový mírový návrh. Zelenskyj zopakoval, že Ukrajina bude s Ruskem jednat, pokud Kreml zcela stáhne své síly z Ukrajiny, obnoví územní celistvost Ukrajiny a zajistí potrestání válečných zločinů vedle dalších podmínek týkajících se jaderné, energetické a potravinové bezpečnosti. Kreml nejspíše záměrně naplánoval masivní raketovou kampaň na Ukrajině v očekávání Zelenského projevu na summitu G20 vzhledem k tomu, že hromadný raketový útok na mnoha směrech vyžaduje značnou vojenskou přípravu. Ruská proválečně naladěná komunita na telegramu tvrdila, že Kreml se pomstil za Zelenského "rusofobní" výroky krátce po jeho projevu. Avšak nemožnost zahájit tak masivní útok v krátkém čase poukazuje na nezájem Kremlu připravit půdu pro jednání s Ukrajinou.
Oficiální vyjádření Kremlu k summitu zemí G20 dále potvrzuje, že Rusko nemá o mírové rozhovory s Ukrajinou zájem. Ruský prezident Vladimir Putin se na summitu neobjevil a místo toho podepsal řadu dekretů o udělení čestných titulů Ruskem okupovaným ukrajinským městům. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásili, že Rusko bude ve své "speciální vojenské operaci" na Ukrajině pokračovat, a obvinili Zelenského z neochoty s Ruskem jednat. Lavrov označil ukrajinské podmínky za "nerealistické a neadekvátní", což je neustále opakovaný postoj Kremlu po celou dobu války. Peskov také zdůraznil, že Rusko bude osvobozené město Cherson nadále považovat za hlavní město Ruskem okupované Chersonské oblasti, a tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev zopakoval původní falešné narativy používané k ospravedlnění invaze, totiž že Rusko potřebuje bránit Donbas a že ukrajinští "nacisté" nedodrželi minské dohody.
Ruští vojenští velitelé údajně ignorovali existující plány útočných operací ve směru na Vuhledar a z netrpělivosti nasadili špatně vycvičené posily k nákladným útokům na Pavlivku. Vojenský velitel Doněcké lidové republiky (DNR) Alexandr Chodakovskij 15. listopadu prohlásil, že ruské síly původně plánovaly zaútočit v oblasti Vuhledaru ze dvou směrů, ale že on a další velitelé si uvědomili, že špatný výcvik posil a nemožnost kontaktovat velitele brigád provedení takových plánů zhatily. Chodakovskij tvrdil, že velitelé brigád zcela změnili plán a všechny ruské síly v tomto prostoru nasadili k útoku na Pavlivku v Doněcké oblasti. ISW už dříve informoval, že ruské síly předčasně poslaly nedostatečný počet mobilizovaných vojáků do ofenzivních výpadů s cílem dobýt Pavlivku, což vedlo k rozsáhlým ztrátám, zejména u 155. brigády námořní pěchoty Tichomořské flotily. Ruští vojenští velitelé zřejmě upustili od svých původních plánů a vyčlenili špatně vycvičené posily pro útok na Pavlivku, protože pociťovali politicky motivovaný tlak na obnovení ofenzivní kampaně v Doněcké oblasti před plánovaným stažením ruských jednotek z Chersonu.
Vysoké náklady spojené s ruskou ofenzivou na Pavlivku nadále vyvolávají kritiku ruského vojenského velení. Chodakovskij prohlásil, že ruské vojenské vedení se snaží svalit vinu za "mizerné výsledky" na velitele 40. samostatné brigády námořní pěchoty Tichomořské flotily za to, že řádně nepodpořil ruskou 155. brigádu námořní pěchoty. Chodakovskij namítal, že vinu za vysoké náklady na útok nesou velitelé této brigády a že velitel ruských sil na Ukrajině armádní generál Sergej Surovikin by neměl dopustit, aby "nevinný" velitel vzal na sebe vinu za špatné plánování ruského vojenského velení. ISW už dříve usoudil, že ruské ministerstvo obrany (MO) vydalo 7. listopadu ojedinělé prohlášení v reakci na velké pobouření ruských vojenských blogerů nad ztrátami spojenými s ofenzivní operací v Pavlivce. Chodakovského kritika ruského vojenského velení naznačuje, že ruské MO pravděpodobně nedokázalo na toto pobouření efektivně reagovat a že ruští stoupenci války a vojenští blogeři budou ruské vojenské velitele kritizovat i nadále.
Rusové stále častěji ventilují svoji nespokojenost s problémy mobilizace na různých platformách sociálních médií, což je fenomén, který má předpoklady k tomu, aby v Rusku podnítil organizovaná hnutí na internetu. Šestnáct protiválečných skupin v Rusku iniciovalo petici požadující, aby ruský prezident Vladimir Putin všechny mobilizované ruské muže demobilizoval. Petice v době vydání tohoto článku už získala skoro 38.000 signatářů. Přibližně 1500 matek postižených dětí a matek s více než třemi dětmi v domácnosti také sepsalo petici, aby Putin jejich muže z mobilizace vyňal. Ruské opoziční a nevládní organizace, například Matky vojáků z Petrohradu, vyjadřovaly obavy spojené s ruskými ozbrojenými silami už před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, ale v ruském informačním prostoru se jim nedostalo velké pozornosti. Stížnosti na problémy mobilizace však pronikly do komunity vojenských blogerů, která byla k ruskému ministerstvu obrany kritická už dříve a která o problémech týkajících se provádění mobilizace diskutovala od druhého dne po vydání mobilizačního rozkazu. Tyto stížnosti stále více ovlivňují jak opoziční, tak proválečně naladěné komunity, což je nový fenomén. Zatímco ruská policie důsledně potlačuje drobné protesty po celé zemi, Kreml zatím nereguluje platformy jako Telegram, které umožňují Rusům po celé zemi sdílet svou nespokojenost a s podporou prominentních vojenských blogerů žádat místní představitele, aby jednali.
Ruští představitelé pokračovali ve vytváření podmínek k tomu, aby donutili Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) uznat ruskou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou (ZJE), a tím de facto i ruskou anexi okupované Ukrajiny. MAAE 14. listopadu oznámila, že ruské orgány v ZJE odmítly ukrajinský návrh na uvedení dvou reaktorů ze stavu horké odstávky do stavu nízkého výkonu a že ruští činitelé stále častěji přijímají "významná provozní rozhodnutí", přičemž generální ředitel MAAE Rafael Grossi vyjádřil znepokojení nad "otevřenými rozpory" v rozhodovacím procesu v ZJE. MAAE a ukrajinské Centrum odporu informovaly, že Rusko do ZJE ve stále větší míře přivádí technický personál z ruských jaderných elektráren. Zprávy MAAE a její obavy týkající se hierarchie řízení v ZJE představují změnu tónu oproti obvyklým hlášením MAAE a naznačují, že fyzická kontrola Rusů a jejich provozní pravomoce v elektrárně se zvyšují do té míry, že to v MAAE vyvolává poplach.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:
* Ruské síly provedly největší hromadný raketový úder na ukrajinskou kritickou infrastrukturu od začátku války, přičemž pravděpodobně použily značnou část vysoce přesných zbraňových systémů, které ještě mají k dispozici..
* Polští představitelé oznámili, že "raketa nejspíše ruské výroby" dopadla na území Polska ve vzdálenosti šesti kilometrů od mezistátní hranice s Ukrajinou.
* Ruští vojenští velitelé údajně ignorovali existující plány útočných operací na vuhledarském směru a z netrpělivosti nasadili špatně vycvičené posily k nákladným útokům na Pavlivku, což vyvolalo další kritiku ruských armádních špiček.
* Ruští představitelé pokračovali ve vytváření podmínek s cílem přinutit Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby uznala ruskou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou (ZJE), a tím de facto i ruskou anexi okupované Ukrajiny.
* Rusové stále častěji ventilují svoji nespokojenost s problémy mobilizace na různých platformách sociálních médií, což by mohlo v Rusku podnítit protiválečné hnutí organizované na internetu.
* Ruské zdroje uvádějí, že ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivách na směru Svatove - Kreminna a v útocích na ruskou logistiku v týlu Luhanské oblasti.
* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích u Bachmutu, Avdijivky a Vuhledaru.
* Předčasné zprávy o obsazení území ukrajinskými silami na levém břehu Dněpru vyvolaly v ruském informačním prostoru ostrou odezvu.
* Ruské logistické trasy z Krymu na jižní Ukrajinu jsou pravděpodobně značně narušeny.
* Ruské síly pokračují v doplňování svých tenčících se zásob běloruskou vojenskou technikou.
* Ruští činitelé pokračovali v umenšování role místních proruských funkcionářů na okupovaných územích ve prospěch ruských představitelů.
* Ruské síly provedly největší hromadný raketový úder na ukrajinskou kritickou infrastrukturu od začátku války, přičemž pravděpodobně použily značnou část vysoce přesných zbraňových systémů, které ještě mají k dispozici..
* Polští představitelé oznámili, že "raketa nejspíše ruské výroby" dopadla na území Polska ve vzdálenosti šesti kilometrů od mezistátní hranice s Ukrajinou.
* Ruští vojenští velitelé údajně ignorovali existující plány útočných operací na vuhledarském směru a z netrpělivosti nasadili špatně vycvičené posily k nákladným útokům na Pavlivku, což vyvolalo další kritiku ruských armádních špiček.
* Ruští představitelé pokračovali ve vytváření podmínek s cílem přinutit Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby uznala ruskou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou (ZJE), a tím de facto i ruskou anexi okupované Ukrajiny.
* Rusové stále častěji ventilují svoji nespokojenost s problémy mobilizace na různých platformách sociálních médií, což by mohlo v Rusku podnítit protiválečné hnutí organizované na internetu.
* Ruské zdroje uvádějí, že ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivách na směru Svatove - Kreminna a v útocích na ruskou logistiku v týlu Luhanské oblasti.
* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích u Bachmutu, Avdijivky a Vuhledaru.
* Předčasné zprávy o obsazení území ukrajinskými silami na levém břehu Dněpru vyvolaly v ruském informačním prostoru ostrou odezvu.
* Ruské logistické trasy z Krymu na jižní Ukrajinu jsou pravděpodobně značně narušeny.
* Ruské síly pokračují v doplňování svých tenčících se zásob běloruskou vojenskou technikou.
* Ruští činitelé pokračovali v umenšování role místních proruských funkcionářů na okupovaných územích ve prospěch ruských představitelů.
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)
