Válka na Ukrajině v analýze ISW - 256. den (6. listopadu)

Klíčoví představitelé Kremlu od začátku listopadu kolektivně zmírňovat rétoriku ohledně použití jaderných zbraní. Ruské ministerstvo zahraničních věcí (MZV) vydalo 2. listopadu prohlášení o "prevenci jaderné války", v němž uvedlo, že se Rusko "přísně a důsledně řídí postulátem nepřípustnosti jaderné války, v níž nemůže být vítězů a která nesmí být nikdy rozpoutána".

Ruské MZV rovněž uvedlo, že se zavázalo ke snižování a omezování jaderných zbraní. 27. října ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko nemá potřebu použít jaderné zbraně proti Ukrajině, a tvrdil, že Rusko nikdy o možnosti použití jaderných zbraní nediskutovalo, pouze "v narážkách reagovalo na prohlášení představitelů západních zemí". Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv podobně stále více zlehčuje plamennou jadernou rétoriku, kterou používal v průběhu října, a nyní se zaměřuje na podporu ruské jednoty ve válce na Ukrajině.

Po Putinově projevu o anexi z 30. září se on sám a klíčoví představitelé Kremlu v průběhu října se stále častěji zmiňovali o použití jaderných zbraní, pravděpodobně s cílem přimět Ukrajinu k jednání a oslabit podporu Kyjeva ze strany Západu. Putin ve svém projevu z 30. září učinil několik obecných odkazů na jaderné zbraně, ale vyhnul se přímé hrozbě použití jaderných zbraní. Putinova rétorika během tohoto projevu a v průběhu října byla konzistentní s jeho předchozími jadernými hrozbami a nedokázala v ukrajinské vládě vyvolat takový strach, jak Kreml zřejmě zamýšlel. Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov 24. října prohlásil, že ruská jaderná hrozba zůstává na stejné úrovni jako před začátkem války. Kreml také vystupňoval svou jadernou rétoriku po ruských vojenských neúspěších v Charkovské oblasti a během ukrajinských protiútoků v Lymanu a severní části Chersonské oblasti na začátku října. Kreml pravděpodobně pokračoval v chabě zastřených jaderných hrozbách, aby odvrátil pozornost od svých vojenských a mobilizačních problémů a zastrašil západní partnery Ukrajiny.

Změna rétoriky Kremlu naznačuje, že si ruská generalita i členové kremelského vedení zřejmě do jisté míry uvědomují, že obrovské náklady Ruska v případě použití jaderných zbraní proti Ukrajině nebo NATO by přinesly jen malý operační zisk. Deník The New York Times s odvoláním na vysoké americké představitele uvedl, že vysocí představitelé ruského ministerstva obrany v polovině října diskutovali o podmínkách použití jaderných zbraní na pozadí sílícího jaderného narativu. Putin se jednání údajně nezúčastnil. Putinova nezákonná anexe čtyř ukrajinských oblastí z 30. září, jejichž velkou část nemají ruské síly pod kontrolou, nejspíše překomplikovala současnou ruskou vojenskou doktrínu. Ta jasně umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na "agresi proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, kdy je ohrožena samotná existence státu", což by Kreml mohl vztáhnout na ukrajinský postup na nárokované "ruské" území na Ukrajině. Do tohoto území spadají všechny současné frontové linie a Putin veřejně nedefinoval, co se za útok na ruské území nyní považuje. Je možné, že ruští vysocí vojenští představitelé jsou ve věci aplikace Putinova rozkazu k anexi na stávající vojenskou doktrínu zmateni stejně. Institut pro studium války (ISW) už dříve uvedl, že Putinův rozkaz k provedení anexe zřejmě byl natolik rozporuplný, že v Kremlu vyvolal roztržku a vytvořil frakce, z nichž jedna podporuje válku a druhá je nakloněna vyjednávání. Američtí představitelé také poznamenali, že nepozorovali žádné náznaky, že by Rusko přesunulo své jaderné zbraně nebo podniklo jakékoli kroky svědčící o přípravách jaderného úderu.

V televizních pořadech režírovaných Kremlem se stále občas objevují jaderné hrozby, které jsou v ruském šovinistickém informačním prostoru běžné. O jaderných hrozbách i přes celkové zmírnění kremelského narativu krátce promluvil například předseda obranného výboru ruské Státní dumy Andrej Kartapolov, který 5. listopadu vystoupil v ruské státní televizi. Tento kanál (společně s některými populistickými figurami) zesílil jaderné hrozby už před podzimními ruskými vojenskými neúspěchy a jeho rétorické výlevy by neměly být považovány za ukazatele oficiálního postoje Kremlu. Politici jako zesnulý ruský ultranacionalista a někdejší vůdce Liberálnědemokratické strany Vladimir Žirinovskij v ruském státním vysílání po léta pravidelně vystupovali s bizarními jadernými hrozbami a v roce 2018 dokonce vyhrožovali svržením "malé" jaderné bomby na rezidenci tehdejšího ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Komunita ruských vojenských blogerů si těchto jaderných narativů většinou příliš nevšímá a nadále kritizovuje současné ruské vojenské velení za neúspěchy v konvenčním boji. Ruští propagandisté budou tyto hrozby pronášet i nadále, aby domácímu publiku připomněli sílu Ruska v době jasných vojenských neúspěchů na frontových liniích.

Kreml zřejmě soukromě vyjasnil svou jadernou politiku, aby deeskaloval napětí ve vztazích se Spojenými státy a jejich spojenci. Američtí představiteleé a představitelé spojeneckých zemí informovali, že americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan byl v kontaktu s Putinovým zahraničněpolitickým poradcem Jurijem Ušakovem a tajemníkem ruské Bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem ve snaze snížit riziko použití jaderných zbraní.

● WSJ: Bidenův poradce Sullivan jednal s Moskvou kvůli jaderné hrozbě na Ukrajině

Ruský velvyslanec ve Spojeném království Andrej Kelin 26. října rovněž poznamenal, že ruský ministr obrany Sergej Šojgu několikrát telefonoval svým protějškům a údajně je ujistil, že Rusko nemá zájem použít ve válce jaderné zbraně. Svou roli při nátlaku na Kreml, aby snížil své jaderné hrozby, mohla sehrát i Čína. Čínský prezident Si Ťin-pching 4. listopadu prohlásil, že "mezinárodní společenství by mělo... společně vystupovat proti použití jaderných zbraní nebo hrozbám jejich použití, hájit stanovisko, že nesmějí být použity jaderné zbraně a nesmějí být vedeny jaderné války, aby se zabránilo jaderné krizi v Eurasii." Čínský ministr obrany Wej Feng-che pravděpodobně vyjádřil podobný postoj Šojguovi během telefonátu z 26. října.

Kreml si může i v budoucnu slovně zahrávat s ohněm a hrozit jadernou válkou ve snaze přimět Spojené státy a jejich spojence, aby dotlačili Ukrajinu k jedncímu stolu; přímo donutit Kyjev k jednání prostřednictvím jaderných hrozeb Kreml schopen nebude. ISW nadále soudí, že použití jaderných zbraní Ruskem na Ukrajině je stále nepravděpodobné a že Kreml v současné době podniká kroky k deeskalaci své jaderné rétoriky. Jaderné hrozby Kremlu nedokázaly oslabit ukrajinskou politickou a společenskou vůli nadále se bránit ruské invazi. Jak ISW napsal 30. září, "Ukrajina a její zahraniční spojenci dali jasně najevo, že nepřijmou vyjednávání pod namířenou zbraní a nevzdají se svrchovaného práva Ukrajiny na svá území". Spojené státy a jejich spojenci by neměli podkopávat neochabující odhodlání Ukrajiny získat zpět všechna Ruskem okupovaná území a zastavit ruskou genocidní invazi.

Klíčové poznatky:

* Majitel Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin 6. listopadu potvrdil, že Wagnerova skupina vytváří výcviková a řídící střediska pro místní "lidové milice" v Kurské a Belgorodské oblasti.

* Ruští vojenští blogeři šířili zprávy o tom, že ruská 155. brigáda námořní pěchoty utrpěla během nedávného ofenzivního tažení na Pavlivku v Doněcké oblasti těžké ztráty.

* Ruské zdroje tvrdily, že ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivních operacích na směru Svatove - Kreminna.

* Ruské opoziční zdroje uvedly, že při ukrajinském ostřelování u Makijivky v Luhanské oblasti mohlo být během jednoho dne zabito až 500 zmobilizovaných Rusů.

* Ruské síly pokračovaly v budování obranných pozic na západním (pravém) břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Ukrajinské síly v Chersonské oblasti pokračovaly v operaci s cílem odříznout nepřítele od jeho zázemí.

* Ruské síly vedly pozemní útoky u Bachmutu, Avdijivky a Vuhledaru. přičemž ruské zdroje tvrdily, že ruské síly prolomily ukrajinskou obranu u Bachmutu, dosáhly marginálních úspěchů jižně od Avdijivky a zůstaly v bezvýchodné pozici u Pavliivky v západní části Doněcké oblasti.

* Ukrajinští zaměstnanci 5. listopadu opravili dvě vnější elektrická vedení k Záporožské jaderné elektrárně (ZJE) a obnovili tak dodávky elektřiny do ZJE poté, co 3. listopadu ostřelování vyřadilo elektrárnu z provozu.

* Představitelé ruské okupační správy se i nadále odvolávali na hrozbu ukrajinského úderu na Kachovskou vodní elektrárnu, aby ospravedlnili pokračující nucené stěhování civilního obyvatelstva v Chersonské oblasti.

* Představitelé ruských okupačních správ pokračovali v násilném přemísťování ukrajinských dětí z okupované Ukrajiny do Ruska pod záminkou "prázdninových programů".

* Ruské síly se nadále potýkaly s odporem ruských mužů k probíhajícímu mobilizačnímu úsilí a jeho špatnému zajištění.