Válka na Ukrajině v analýze ISW - 252. den (2. listopadu)

CENZOR.CZ █ čtvrtek 03.11.2022, 07:00

Ruské snahy o generování živé síly v kombinaci se západními sankcemi mají dlouhodobé škodlivé účinky na ruskou ekonomiku, jak Institut pro studium války (ISW) předpověděl už dříve. Finanční experti sdělili agentuře Reuters, že Kreml bude čelit rozpočtovému deficitu, který "vyčerpá rezervy Moskvy na nejnižší úroveň za poslední roky" kvůli předpokládanému poklesu příjmů z energií, sankcím a nákladům na ruskou mobilizaci.

Jeden z expertů předpověděl, že výplaty mobilizovaným mužům včetně sociálních dávek mohou Kreml v příštích šesti měsících stát 900 miliard až tři biliony rublů (asi 14,6 až 32,4 miliardy dolarů či 366 miliard až 1,22 bilionu korun). Toto číslo nezohledňuje výplaty dalším kategoriím vojáků v rámci ruských ozbrojených sil, jako jsou BARS (bojové armádní zálohy) a dobrovolnické prapory a také dlouhodobý závazek k výplatám veteránů z řad smluvních vojáků, dobrovolníků, nevojenských specialistů, kteří se přesunuli na okupovaná území, a bojovníků proruských jednotek. ISW už dříve odhadl, že jeden dobrovolnický prapor o 400 vojácích stojí Rusko nejméně 1,2 milionu dolarů měsíčně bez započtení odvodních bonusů a zvláštních plateb za vojenské úspěchy.

Kreml se i nadále ve velké míře spoléhá na finanční motivaci Rusů k boji na Ukrajině, což bude pravděpodobně ještě desítky let zatěžovat ruskou ekonomiku. Ruští představitelé slibují dobrovolníkům a mobilizovaným mužům platy, které jsou více než dvojnásobkem průměrného platu ruských civilistů před ruskou invazí na Ukrajinu a během ní. Kreml se snaží část nákladů na generování živé síly přenést na ruské federální subjekty, ale pravděpodobně bude muset brzy výrazněji sáhnout do federálního rozpočtu. Tajemník strany Jednotné Rusko Andrej Turčak například prohlásil, že ruští vojáci ze všech regionů musejí dostávat jednotné příplatky, a poznamenal, že federální vláda musí pokrýt rozdíl, pokud federální subjekt nebude schopen poskytovat plné kompenzace všem účastníkům "zvláštní vojenské operace". Hlava samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin na zasedání Jednotného Ruska dokonce přiznal, že v okupované Doněcké oblasti nejsou zavedena dostatečná opatření na podporu mobilizovaných mužů a jejich rodin.

Kreml se už nyní potýká s problémy při poskytování slíbených kompenzací, které zvyšují sociální napětí v ruské společnosti. Ruské telegramové kanály zveřejnily záběry mobilizovaných mužů v Uljanovsku, kteří protestují proti neplnění finančních závazků. Další záběry z Čuvašské republiky ukazují zřejmě ruskou místní představitelku, která křičí na protestující mobilizované muže, že jim neslíbila výplatu ve výši 300.000 rublů (přibližně 4860 dolarů či 122.000 korun). Rodiny mobilizovaných mužů si veřejně stěžovaly gubernátorovi Voroněžské oblasti Alexandru Gusejevovi, že nedostaly slíbenou kompenzaci 120.000 rublů (asi 1945 dolarů či 49.000 korun).

● V Uljanovsku se vzbouřili zmobilizovaní vojáci, nedostali slíbené peníze

Kreml bude muset i nadále platit to, co slíbil, aby udržel společenský pořádek a jakous takous morálku v nahodile sestavovaných ruských jednotkách. ISW už také informoval, že Kreml rozněcuje konflikty v ruských vojenských útvarech poslepovaných z různých zdrojů tím, že nabízí rozdílné výplaty, výhody a zacházení. Například záběry ze sociálních sítí z 31. října ukazují fyzickou potyčku mezi smluvními vojáky a mobilizovanými muži údajně kvůli osobním věcem a vojenské výstroji.

Volání ruského prezidenta Vladimira Putina po konkurenceschopném ruském vojenském průmyslu je odtržené od reality vzhledem k problémům v ruském dodavatelském řetězci a obranné průmyslové základně. Putin 2. listopadu na zasedání Koordinační rady pro ruské ozbrojené síly zdůraznil, že je důležité, aby ruská vláda zajistila aktivní konkurenci mezi ruskými výrobci zbraní pro armádu. Putinovy výzvy kontrastují s nedávnými zprávami, že Rusko na podporu svého válečného úsilí na Ukrajině nakupuje zbraňové systémy od Íránu a Severní Koreje. Mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby 2. listopadu oznámil, že americká zpravodajská komunita se domnívá, že Severní Korea tajně dodává do Ruska dělostřelecké granáty.

● Severní Korea podle Bílého domu dodává Rusku dělostřelecké granáty

ISW už dříve uvedla, že íránské dodávky bezpilotních letounů a případně i balistických raket do Ruska pravděpodobně dále zvýší ruskou závislost na zbraňových systémech íránské výroby.

● Válka na Ukrajině v analýze ISW - 251. den (1. listopadu)

Rusko pravděpodobně vyjednalo dodávky zbraní s Íránem a Severní Koreou, protože v průběhu války na Ukrajině výrazně vyčerpalo své zásoby munice při leteckých, raketových a dělostřeleckých úderech a nedokáže je snadno doplnit. Závislost Ruska na izolovaných a silně sankcionovaných státech v oblasti kritických zbraňových systémů nepodporuje Putinův požadavek, aby se ruský vojenský průmysl stal vysoce konkurenceschopným a v co nejkratší době uspokojil potřeby ruských ozbrojených sil.

Ruští představitelé oznámili, že okupační úřady začaly 2. listopadu začleňovat Záporožskou jadernou elektrárnu (ZJE) do jurisdikce ruského provozovatele jaderných elektráren Rosenergoatom. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko prohlásil, že zaměstnanci ZJE, kteří jsou "nepostradatelní pro práci ZJE", podepsali smlouvy s Rosenergoatomem a že ruské úřady zkoumají možnost vytvoření bezpečnostní zóny kolem ZJE. Ukrajinský Enerhoatom 28. října uvedl, že z 6700 ukrajinských pracovníků, kteří zůstávají v ZJE, podepsalo nové smlouvy s ruskou energetickou agenturou Rosatom pouze sto (přičemž do 24. února v ZJE pracovalo 11.000 zaměstanců). Ukrajinský státní regulační inspektorát pro jadernou energetiku uvedl, že ruské síly postavily v rozporu s normami jaderné bezpečnosti u jednoho ze sedmi skladů vyhořelého jaderného paliva v ZJE objekt neznámého určení. Do zveřejnění tohoto článku Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nevydala prohlášení, v němž by odsoudila oficiálně oznámené nezákonné převzetí provozu ZJE Ruskem, ani se nezabývala pravděpodobným Ruským požadavkem, aby MAAE formálně uznala ruskou kontrolu nad ZJE, a tím de facto uznala ruskou anexi okupovaného ukrajinského území.

Ruští a běloruští představitelé nadále vyzdvihují dvoustrannou obrannou spolupráci mezi Ruskem a Běloruskem jako prostředek k udržení dlouhodobě šířených informací o tom, že Bělorusko vstoupí po boku Ruska do války na Ukrajině. Vstup Běloruska do války zůstává vysoce nepravděpodobný, jak ISW vyhodnotil už dříve. Běloruský ministr obrany Viktor Chrenin 2. listopadu oznámil, že Rusko a Bělorusko uspořádaly výroční zasedání společné rady ministerstev obrany s cílem posílit "společný vojenský potenciál" rusko-běloruského svazového státu, aby bylo možné čelit "výzvám a hrozbám vojenského charakteru" ze strany NATO. Chreninovo prohlášení má pravděpodobně signalizovat pokračující běloruskou loajalitu vůči Rusku a prezentovat na Západě obraz bělorusko-ruské vojenské jednoty. Jak ISW zhodnotil už dříve, vstup Běloruska do války zůstává vysoce nepravděpodobný vzhledem k celé řadě domácích důsledků, které by taková akce měla pro režim prezidenta Aljaksandra Lukašenky, a také vzhledem k omezeným běloruským vojenským kapacitám. Zasedání společné rady ministerstev obrany je proto pokračováním koordinovaného úsilí Běloruska a Ruska o udržení informační operace, která vydává hrozbu svazového státu za bezprostřední nebezpečí s cílem připoutat ukrajinské jednotky k severní hranici a kontaminovat informační prostor.
Situační mapy bojišť na Ukrajině
Klíčové poznatky:

* Jak ISW předpověděl už dříve, ruské úsilí o generování živé síly v kombinaci se západními sankcemi má dlouhodobé škodlivé účinky na ruskou ekonomiku.

* Volání ruského prezidenta Vladimira Putina po konkurenceschopném ruském vojenském průmyslu je odtržené od reality vzhledem k problémům v ruském dodavatelském řetězci a obranné průmyslové základně.

* Ruští představitelé oznámili, že okupační úřady zahájily začleňování Záporožské jaderné elektrárny (ZJE) do ruské jurisdikce.

* Ruští a běloruští představitelé nadále udržují dlouhodobou informační operaci týkající se údajného vstupu Běloruska do války na Ukrajině po boku Ruska. Avšak vstup Běloruska do války zůstává vysoce nepravděpodobný, jak ISW vyhodnotil už dříve.

* Ruské zdroje tvrdily, že ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivních operacích na směru Svatove - Kreminna a ruské síly prováděly útočné operace s cílem Ukrajince zadržet.

* Ruské síly pokračovaly v obranných operacích podél řeky Dněpr, zatímco ukrajinské síly pokračovaly v operaci s cílem odříznout nepřítele od jeho zázemí.

* Ruské síly pokračovaly v pozemních útocích v okolí Bachmutu a Doněcku.

* Ruské síly pokračovaly v mobilizačním úsilí a náborové kampani do dobrovolnických praporů, zatímco se potýkaly s nízkou morálkou vojáků.

* Ruské okupační úřady pokračovaly v násilném přesídlování obyvatel Chersonské oblasti, znárodňování ukrajinských podniků na okupovaném území a násilné deportaci ukrajinských dětí do Ruska.


CENZOR.CZ █

Zdroj: Institute for the Study of War (ISW)