Jak se rodil bleskový ukrajinský úder v Charkovské oblasti
█ CENZOR.CZ █ úterý 13.09.2022, 22:13
Podle amerických představitelů se strategie, díky níž Ukrajina v posledních dnech bleskově dosáhla velkých územních zisků, začala formovat už před několika měsíci v sérii intenzivních rozhovorů mezi ukrajinskými a americkými představiteli o dalším postupu ve válce proti Rusku.
Ukrajinský voják u zničeného ruského tanku v Charkovské oblasti.
Protiofenzíva, jejíž původní podoba byla letos v létě po naléhavých jednáních mezi vysokými představiteli USA a Ukrajiny podrobena revizi, byla nad očekávání úspěšná. Ukrajinské síly zdevastovaly ruské velení a kontrolu a zdá se, že jsou připraveny zužitkovat svůj postup na severovýchodě země i v další ofenzivě na jihu.
Stratégové začali pracovat brzy poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl svým generálům, že chce učinit dramatický krok, aby ukázal, že jeho země dokáže vytlačit ruské invazní jednotky. Na jeho rozkaz vypracovala ukrajinská armáda plán na zahájení rozsáhlého útoku na jihu s cílem získat zpět Cherson a odříznout Mariupol od ruských sil na východě.
Ukrajinští generálové a američtí představitelé se domnívali, že tak rozsáhlý útok by si vyžádal obrovské ztráty a nepodařilo by se rychle dobýt zpět velká území. V konfliktu, který přerůstal v opotřebovávací válku, Ukrajinci tehdy měli denně stovky obětí. Ruské síly zaznamenávaly podobné ztráty, ale stále postupovaly vpřed a pustošily ukrajinská města ve východní oblasti Donbasu.
Ukrajinští velitelé, kteří se dlouho zdráhali podělit se o podrobnosti svých plánů, se začali více otevírat americkým a britským zpravodajským pracovníkům a žádali je o radu.
Jak uvedl jeden vysoký představitel americké administrativy, o plánování protiofenzívy spolu několikrát mluvili poradce prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan a vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Předseda sboru náčelníků štábů generál Mark A. Milley a vysocí ukrajinští vojenští představitelé zase pravidelně diskutovali o zpravodajské a vojenské podpoře.
V Kyjevě pokračovala spolupráce ukrajinských a britských vojenských představitelů, zatímco nový americký vojenský přidělenec brigádní generál Garrick Harmon se začal denně scházet s nejvyššími ukrajinskými důstojníky.
Podle amerických a ukrajinských představitelů byl čas velmi důležitý. Aby mohli podniknout účinný protiútok, museli Ukrajinci vyrazit ještě před prvním sněhem, kdy by ruský prezident Vladimir Putin mohl využít své kontroly nad dodávkami plynu k nátlaku na Evropu.
Tento popis přípravy protiofenzívy vychází z rozhovorů s několika vysokými americkými představiteli a dalšími osobami, které byly informovány o tajných jednáních mezi Washingtonem a Kyjevem, jež pomohla ukrajinským velitelům při přípravě bitvy. Kvůli tajné povaze těchto rozhovorů mnozí z nich mluvili pod podmínkou zachování anonymity.
Američtí představitelé se zdráhají posoudit plný dopad protiofenzívy a s napětím očekávají, jak bude pokračovat. Prozatím má Kyjev výhodu.
Jeden z kritických momentů nastal letos v létě během válečné hry za účasti amerických a ukrajinských představitelů, jejímž cílem bylo otestovat úspěšnost rozsáhlé ofenzivy na jihu země. Cvičení, o němž už dříve informovala televizní stanice CNN, naznačilo, že taková ofenziva by byla neúspěšná. Vyzbrojeni americkou skepsí se ukrajinští vojenští představitelé vrátili k Zelenskému.
"Provedli jsme nějaké modelování a cvičení u stolu," řekl v telefonickém rozhovoru politický šéf Pentagonu Colin Kahl. "Tento soubor cvičení naznačil, že některé způsoby protiofenzívy pravděpodobně budou úspěšnější než jiné. Poskytli jsme jim tyto rady a Ukrajinci si je pak osvojili a učinili vlastní rozhodnutí."
V sázce bylo velmi mnoho. Ukrajina potřebovala ukázat, že se z této války nestane jen další zamrzlý konflikt a že dokáže znovu dobýt území, a to díky morálce svých lidí a díky podpoře Západu.
V průběhu srpna američtí představitelé na žádost Ukrajinců zintenzivnili přísun zpravodajských informací o postavení ruských sil a upozorňovali na slabiny v ruských liniích. Zpravodajské informace také naznačovaly, že Moskva bude mít problém rychle posílit své jednotky na severovýchodě Ukrajiny nebo přesunout vojáky z jihu, i kdyby zjistila ukrajinské přípravy na protiofenzivu.
"Viděli jsme, že Rusové vlastně přemístili řadu svých nejlepších jednotek dolů na jih v rámci příprav na další protiofenzivu, kterou zahájili Ukrajinci," řekl Kahl. "Takže jsme měli důvod se domnívat, že kvůli přetrvávajícím problémům s morálkou a tlaku Ukrajinců mohou existovat ohniska ruské armády, která jsou o něco křehčí, než se zdá na papíře."
Místo jedné velké ofenzivy navrhla ukrajinská armáda dvě. Jedna, v Chersonu, by kvůli koncentraci ruských vojsk nejspíš trvala několik dní nebo týdnů, než by přinesla nějaké dramatické výsledky. Druhá byla plánována poblíž Charkova.
Británie, Spojené státy a Ukrajina společně provedly vyhodnocení nového plánu a pokusily se jej znovu podrobit válečné hře. Tentokrát se představitelé všech tří zemí shodli, že bude fungovat - a poskytne Zelenskému to, co chtěl: velké a jasné vítězství.
Podle jednoho důstojníka generálního štábu v Kyjevě však plán zcela závisel na velikosti a tempu další vojenské pomoci ze strany Spojených států.
Ukrajina, bývalá sovětská republika, která používala starší sovětské zbraně, vyčerpala většinu vlastní munice. Naučit se používat nové zbraňové systémy uprostřed války je obtížné. Zatím se však riskantní krok osvědčil. Do Kyjeva bylo například zasláno více než 800.000 kusů dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, které pomáhají při současných ofenzivách. Jen Spojené státy od začátku války v únoru vyčlenily na vojenskou pomoc více než 14,5 miliardy dolarů.
Zmíněný ukrajinský důstojník dále uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly před protiofenzivou dodaly Spojeným státům podrobný seznam zbraní, které potřebovaly k úspěšnému uskutečnění plánu.
Konkrétní zbraně, jako například lehké salvové raketomety HIMARS, mají na bojišti mimořádný účinek. Satelitem naváděné rakety odpalované z těchto zařízení na kolovém podvozku, nazývané GMLRS, obsahují každá bojovou hlavici s 200 kilogramy výbušnin a v posledních týdnech je ukrajinské síly použily ke zničení více než 400 ruských skladů zbraní, velitelských stanovišť a dalších cílů, jak uvedli američtí představitelé.
Nedávno ukrajinská armáda namontovala Američany dodané střely HARM odpalované ze vzduchu na stíhací letouny MiG-29 sovětské konstrukce, což dosud neudělalo žádné letectvo. Tyto střely byly obzvláště účinné při ničení ruských radarů.
"Vidíme skutečné a měřitelné úspěchy Ukrajiny při používání těchto systémů," řekl generál Milley minulý týden v Německu na setkání 50 zemí, které poskytují Ukrajině vojenskou a humanitární pomoc. "[Rusové] mají velké potíže se zásobováním svých sil a nahrazováním bojových ztrát."
Ukrajinští a američtí představitelé uvedli, že oznámení Pentagonu o nových dodávkách zbraní a munice z amerických zásob, která nyní přicházela každý týden nebo dva, dodala kyjevským nejvyšším velitelům sebedůvěru plánovat komplexní souběžné ofenzivy.
"Význam západní vojenské podpory nespočívá jen v konkrétních zbraňových systémech, ale v jistotě a důvěře, kterou mohou Ukrajinci využít při svém budoucím plánování," řekl vedoucí výzkumný pracovník londýnského think-tanku Královský institut spojených bojových sil pro obranná a bezpečnostní studia (RUSI) Jack Watling, který se nedávno vrátil z Ukrajiny.
Když ukrajinští vojáci o víkendu nastoupili v oblastech na severovýchodě země, ruské síly se rozpadly. Podle představitelů amerického ministerstva obrany na některých místech v okolí Charkova ruské jednotky z boje prostě odešly a zanechaly tam vojenskou techniku a munici.
Stratégové začali pracovat brzy poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl svým generálům, že chce učinit dramatický krok, aby ukázal, že jeho země dokáže vytlačit ruské invazní jednotky. Na jeho rozkaz vypracovala ukrajinská armáda plán na zahájení rozsáhlého útoku na jihu s cílem získat zpět Cherson a odříznout Mariupol od ruských sil na východě.
Ukrajinští generálové a američtí představitelé se domnívali, že tak rozsáhlý útok by si vyžádal obrovské ztráty a nepodařilo by se rychle dobýt zpět velká území. V konfliktu, který přerůstal v opotřebovávací válku, Ukrajinci tehdy měli denně stovky obětí. Ruské síly zaznamenávaly podobné ztráty, ale stále postupovaly vpřed a pustošily ukrajinská města ve východní oblasti Donbasu.
Ukrajinští velitelé, kteří se dlouho zdráhali podělit se o podrobnosti svých plánů, se začali více otevírat americkým a britským zpravodajským pracovníkům a žádali je o radu.
Jak uvedl jeden vysoký představitel americké administrativy, o plánování protiofenzívy spolu několikrát mluvili poradce prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan a vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Předseda sboru náčelníků štábů generál Mark A. Milley a vysocí ukrajinští vojenští představitelé zase pravidelně diskutovali o zpravodajské a vojenské podpoře.
V Kyjevě pokračovala spolupráce ukrajinských a britských vojenských představitelů, zatímco nový americký vojenský přidělenec brigádní generál Garrick Harmon se začal denně scházet s nejvyššími ukrajinskými důstojníky.
Podle amerických a ukrajinských představitelů byl čas velmi důležitý. Aby mohli podniknout účinný protiútok, museli Ukrajinci vyrazit ještě před prvním sněhem, kdy by ruský prezident Vladimir Putin mohl využít své kontroly nad dodávkami plynu k nátlaku na Evropu.
Tento popis přípravy protiofenzívy vychází z rozhovorů s několika vysokými americkými představiteli a dalšími osobami, které byly informovány o tajných jednáních mezi Washingtonem a Kyjevem, jež pomohla ukrajinským velitelům při přípravě bitvy. Kvůli tajné povaze těchto rozhovorů mnozí z nich mluvili pod podmínkou zachování anonymity.
Američtí představitelé se zdráhají posoudit plný dopad protiofenzívy a s napětím očekávají, jak bude pokračovat. Prozatím má Kyjev výhodu.
Jeden z kritických momentů nastal letos v létě během válečné hry za účasti amerických a ukrajinských představitelů, jejímž cílem bylo otestovat úspěšnost rozsáhlé ofenzivy na jihu země. Cvičení, o němž už dříve informovala televizní stanice CNN, naznačilo, že taková ofenziva by byla neúspěšná. Vyzbrojeni americkou skepsí se ukrajinští vojenští představitelé vrátili k Zelenskému.
"Provedli jsme nějaké modelování a cvičení u stolu," řekl v telefonickém rozhovoru politický šéf Pentagonu Colin Kahl. "Tento soubor cvičení naznačil, že některé způsoby protiofenzívy pravděpodobně budou úspěšnější než jiné. Poskytli jsme jim tyto rady a Ukrajinci si je pak osvojili a učinili vlastní rozhodnutí."
V sázce bylo velmi mnoho. Ukrajina potřebovala ukázat, že se z této války nestane jen další zamrzlý konflikt a že dokáže znovu dobýt území, a to díky morálce svých lidí a díky podpoře Západu.
V průběhu srpna američtí představitelé na žádost Ukrajinců zintenzivnili přísun zpravodajských informací o postavení ruských sil a upozorňovali na slabiny v ruských liniích. Zpravodajské informace také naznačovaly, že Moskva bude mít problém rychle posílit své jednotky na severovýchodě Ukrajiny nebo přesunout vojáky z jihu, i kdyby zjistila ukrajinské přípravy na protiofenzivu.
"Viděli jsme, že Rusové vlastně přemístili řadu svých nejlepších jednotek dolů na jih v rámci příprav na další protiofenzivu, kterou zahájili Ukrajinci," řekl Kahl. "Takže jsme měli důvod se domnívat, že kvůli přetrvávajícím problémům s morálkou a tlaku Ukrajinců mohou existovat ohniska ruské armády, která jsou o něco křehčí, než se zdá na papíře."
Místo jedné velké ofenzivy navrhla ukrajinská armáda dvě. Jedna, v Chersonu, by kvůli koncentraci ruských vojsk nejspíš trvala několik dní nebo týdnů, než by přinesla nějaké dramatické výsledky. Druhá byla plánována poblíž Charkova.
Británie, Spojené státy a Ukrajina společně provedly vyhodnocení nového plánu a pokusily se jej znovu podrobit válečné hře. Tentokrát se představitelé všech tří zemí shodli, že bude fungovat - a poskytne Zelenskému to, co chtěl: velké a jasné vítězství.
Podle jednoho důstojníka generálního štábu v Kyjevě však plán zcela závisel na velikosti a tempu další vojenské pomoci ze strany Spojených států.
Ukrajina, bývalá sovětská republika, která používala starší sovětské zbraně, vyčerpala většinu vlastní munice. Naučit se používat nové zbraňové systémy uprostřed války je obtížné. Zatím se však riskantní krok osvědčil. Do Kyjeva bylo například zasláno více než 800.000 kusů dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, které pomáhají při současných ofenzivách. Jen Spojené státy od začátku války v únoru vyčlenily na vojenskou pomoc více než 14,5 miliardy dolarů.
Zmíněný ukrajinský důstojník dále uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly před protiofenzivou dodaly Spojeným státům podrobný seznam zbraní, které potřebovaly k úspěšnému uskutečnění plánu.
Konkrétní zbraně, jako například lehké salvové raketomety HIMARS, mají na bojišti mimořádný účinek. Satelitem naváděné rakety odpalované z těchto zařízení na kolovém podvozku, nazývané GMLRS, obsahují každá bojovou hlavici s 200 kilogramy výbušnin a v posledních týdnech je ukrajinské síly použily ke zničení více než 400 ruských skladů zbraní, velitelských stanovišť a dalších cílů, jak uvedli američtí představitelé.
Nedávno ukrajinská armáda namontovala Američany dodané střely HARM odpalované ze vzduchu na stíhací letouny MiG-29 sovětské konstrukce, což dosud neudělalo žádné letectvo. Tyto střely byly obzvláště účinné při ničení ruských radarů.
"Vidíme skutečné a měřitelné úspěchy Ukrajiny při používání těchto systémů," řekl generál Milley minulý týden v Německu na setkání 50 zemí, které poskytují Ukrajině vojenskou a humanitární pomoc. "[Rusové] mají velké potíže se zásobováním svých sil a nahrazováním bojových ztrát."
Ukrajinští a američtí představitelé uvedli, že oznámení Pentagonu o nových dodávkách zbraní a munice z amerických zásob, která nyní přicházela každý týden nebo dva, dodala kyjevským nejvyšším velitelům sebedůvěru plánovat komplexní souběžné ofenzivy.
"Význam západní vojenské podpory nespočívá jen v konkrétních zbraňových systémech, ale v jistotě a důvěře, kterou mohou Ukrajinci využít při svém budoucím plánování," řekl vedoucí výzkumný pracovník londýnského think-tanku Královský institut spojených bojových sil pro obranná a bezpečnostní studia (RUSI) Jack Watling, který se nedávno vrátil z Ukrajiny.
Když ukrajinští vojáci o víkendu nastoupili v oblastech na severovýchodě země, ruské síly se rozpadly. Podle představitelů amerického ministerstva obrany na některých místech v okolí Charkova ruské jednotky z boje prostě odešly a zanechaly tam vojenskou techniku a munici.
Ukrajinští vojáci na stanovišti v blízkosti chersonské fronty.
Lidé informovaní o plánu útoku v oblasti Chersonu si nemyslí, že tato operace byla fintou nebo diverzí. Konec konců už uspěla v tom, že Moskva byla donucena odložit fingovaná referenda, která měla rozhodnout o připojení Chersonské oblasti k Rusku. Protiofenziva tam však podle očekávání probíhá pomaleji vzhledem k mnohem vyššímu počtu ruských jednotek v porovnání s Charkovem.
Podle amerických představitelů se Ukrajinci domnívají, že dlouhodobý úspěch vyžaduje pokrok v dosažení původních cílů odložené strategie včetně znovudobytí Záporožské jaderné elektrárny, odříznutí ruských jednotek v Mariupolu a zatlačení ruských jednotek v Chersonu zpět za řeku Dněpr.
Rusko bylo oslabeno. Tím, že nedokázali odhalit přípravy Ukrajinců na nástup v okolí Charkova, projevili ruští velitelé svou nekompetentnost a demonstrovali, že postrádají solidní výzvědné informace.
Ukrajina možná má příležitost znovu dobýt další území na východě, avšak američtí i ukrajinští představitelé tvrdí, že nejdůležitějším dějištěm války je jih.
„Pravděpodobnými potenciálními cíli jsou Cherson a Záporoží,“ řekl ředitel ruských studií v obranném výzkumném ústavu CNA Michael Kofman. „V budoucnu možná budeme svědky dalších operací ukrajinské armády usilující o průlom v těchto oblastech.“
Plán vypracovaný na rozhovorech probíhajících uprostřed léta velmi spoléhal na americké výzvědné informace a nejmodernější zbraně. Američtí představitelé však zdůrazňují, že uznání za úspěšnou ofenzivu si v plné míře zaslouží prezident Zelenskyj a velení ukrajinské armády, kteří dovedli poměrně málo početné síly v Charkově k ohromujícímu vítězství.
„Nikdo ještě neslaví,“ poznamenal Kahl, ale dodal: „Myslím, že Ukrajinci celému světu dokázali, že jsou schopni vést komplexní ofenzivní operace.“
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: The New York Times
Podle amerických představitelů se Ukrajinci domnívají, že dlouhodobý úspěch vyžaduje pokrok v dosažení původních cílů odložené strategie včetně znovudobytí Záporožské jaderné elektrárny, odříznutí ruských jednotek v Mariupolu a zatlačení ruských jednotek v Chersonu zpět za řeku Dněpr.
Rusko bylo oslabeno. Tím, že nedokázali odhalit přípravy Ukrajinců na nástup v okolí Charkova, projevili ruští velitelé svou nekompetentnost a demonstrovali, že postrádají solidní výzvědné informace.
Ukrajina možná má příležitost znovu dobýt další území na východě, avšak američtí i ukrajinští představitelé tvrdí, že nejdůležitějším dějištěm války je jih.
„Pravděpodobnými potenciálními cíli jsou Cherson a Záporoží,“ řekl ředitel ruských studií v obranném výzkumném ústavu CNA Michael Kofman. „V budoucnu možná budeme svědky dalších operací ukrajinské armády usilující o průlom v těchto oblastech.“
Plán vypracovaný na rozhovorech probíhajících uprostřed léta velmi spoléhal na americké výzvědné informace a nejmodernější zbraně. Američtí představitelé však zdůrazňují, že uznání za úspěšnou ofenzivu si v plné míře zaslouží prezident Zelenskyj a velení ukrajinské armády, kteří dovedli poměrně málo početné síly v Charkově k ohromujícímu vítězství.
„Nikdo ještě neslaví,“ poznamenal Kahl, ale dodal: „Myslím, že Ukrajinci celému světu dokázali, že jsou schopni vést komplexní ofenzivní operace.“
█ CENZOR.CZ █
Zdroj: The New York Times
